Ukázali jste servilitu, vy Češi, říká sovětský generál

Jiří Just
17. 11. 2010 17:55
Exkluzivní rozhovor Aktuálně.cz s bývalým vrchním velitelem Střední skupiny vojsk
Generál Vorobjov dnes žije jako důchodce v Moskvě. Na okupaci mu zbyly jen vzpomínky a pár fotografií
Generál Vorobjov dnes žije jako důchodce v Moskvě. Na okupaci mu zbyly jen vzpomínky a pár fotografií | Foto: Jiří Just, Moskva

Okupace 1968

Z osobního archivu generála Vorobjova (1968-1991)
Foto: Aktuálně.cz

  • V noci z 20. na 21. srpna 1968 obsadila území Československa vojska Varšavské smlouvy v čele s armádou SSSR. Operace se nazývala Dunaj.
  • Byla obsazena většina důležitých měst a letišť. Veřejnost během prvního týdne okupace vyjadřovala silný odpor, sama však ničeho nezmohla. Bylo přerušeno rozhlasové i televizní vysílání.
  • Sověti vjeli do československých ulic s přibližně 6 300 tanky. V počátku okupace tu bylo až půl milionu cizích vojáků.
  • Při okupaci a po ní zemřelo 108 Čechů a Slováků, Sověti oznámili 98 obětí mezi svými vojáky.

Moskva /Od našeho spolupracovníka/ - Generál Eduard Vorobjov byl v listopadu 1989 velitelem sovětských vojsk, která tou dobou už 21 let okupovala Československo. Na tehdejší dobu vzpomíná rád - dokonce si uschoval několik fotografií, které mu roky strávené ve střední Evropě připomínají.

Přečtěte si druhou část rozhovoru Aktuálně.cz, v němž generál líčí svůj pohled na okupaci Československa. (první část ZDE)

A.cz: Pane generále, jak jste se do Československa vůbec dostal? Sloužil jste zde před svým jmenováním?

Poprvé jsem se do Československa dostal v roce 1968. Jako kapitán jsem se zúčastnil srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do vaší země.

A.cz: Přímo jste se podílel na první vlně invaze?

Ano, i když shodou náhod. V tu dobu jsem sloužil v divizi, která byla rozmístěna nedaleko tehdy východoněmeckého Lipska. Úspěšně jsem absolvoval přijímací zkoušku na Vojenskou akademii Frunze, 20. srpna 1968 jsme měli s ženou odjet do Moskvy, kde mě čekalo tříleté studium.

Oznámil jsem veliteli, že jsem byl přijat do vojenské akademie. Ten mi na to však řekl: „Eduarde, dnes musíte být připraveni na noční poplach." A skutečně ve dvě v noci jsme dostali rozkaz rozmístit se v lese pod Karl-Marx-Stadtem, dnešním Chemnitzem.

V polovině srpna se situace zlepšila a mě dovolili odjet do Moskvy. Už jsem měl zabalené věci, včetně vojenské uniformy. Všechno ale bylo jinak. Noc před odjezdem mě znovu povolali k pluku

A.cz: Jak probíhala samotná invaze?

Na československé území jsme vstoupili v prostoru Černý Potok (obec v Ústeckém kraji). Byla noc, podél cesty svítily lampy, naše nervy byly napjaté, a tu stojí místní obyvatelé a vítají nás s květinami.

Všichni si ještě živě pamatovali maďarské události, po prvních kilometrech na československém území z nás však všechno napětí spadlo a já jsem si dokonce všiml, že řidič mého obrněného vozu po tom nervovém vypětí začal usínat.

A.cz: Vaše jednotka zůstala v Černém Potoku nebo pokračovala dál?

Úkol našeho pluku, a tedy i mé roty, které jsem velel, byl projet severozápadní Čechy a dosáhnout prostoru Domažlice. Tam jsme měli zaujmout obranné postavení, pro případ, kdyby Spolková republika Německo chtěla podniknout nějaké kroky.

Česká pohraniční stáž zůstala na svém místě a my jsme měli jistit jejich týl.

A.cz: Všichni vaši vojáci souhlasili s invazí?

Do posledního okamžiku u všech byla nálada nevstupovat do Československa. Nebylo to spojeno s nějakou obavou. Spíše s tím, že jsme bratrské národy. My jsme opravdu milovali Československo a vše co se v Československu vyrábělo. Pivem počínaje a sklem konče, vše jsme cenili. 

A.cz: A českoslovenští vojáci a občané, jak reagovali? Když si uvědomili, proč tu jste, asi vás už květinami nevítali…

Přímo po vstupu vojsk jsme se s vašimi vojáky nesetkali. V Domažlicích se nacházel československý pluk, který měl přikázáno zůstat během srpnových událostí v kasárnách. Podle mého názoru však československá armáda vnímala invazi negativně.

 

Obyvatelstvo naší přítomnost také vnímalo negativně. Například si pamatuji, že když naši zásobovači jednou jeli pro vodu, u studně stála starší žena s rozepnutou košilí. Když k ní přijela naše cisterna, ona si stoupla před studnu, zakryla ji svým tělem a pořád dokola opakovala jedno slovo: „Bij!" Nedaleko této scény stálo několik lidí s fotoaparátem připravených vyfotit, jak sovětský voják bije stařenu.

I po srpnových událostech jsme s československým obyvatelstvem vedli hodně rozhovorů. Stále nám říkali: „Jak je to možné? Proč se nám nic neřeklo? No dobře, přijeli jste, ale proč jste s sebou vzali Skopčáky?"

A.cz: A od konce pražského jara jste zůstal v Československu, kde se Vám podařilo po kariérním žebříčku vyšplhat až na samý vrchol?

Ne, náš pluk se po podepsání smlouvy o dočasném pobytu vojsk vrátil zpět do Německa. A já, v prosinci 1968, jsem z Československa odjel do Moskvy studovat.

Do Československa jsem se vrátil až za dvacet let po pražském jaru. Po absolvování akademie jsem byl mimořádně povýšen do majora a jmenován zástupcem velitele pluku v jihozápadní Ukrajině. Za nějakou dobu mě převeleli do Arménie. V roce 1982 jsem absolvoval akademii generálního štábu a znovu se vrátil na Ukrajinu. Poté, v roce 1986, jsem už jako generál sloužil na postu prvního zástupce velitele Turkestánského vojenského okruhu, kde jsem odpovídal za bojovou přípravu našich vojsk pro boj v Afghánistánu. Dva roky na to mě jmenovali velitelem Střední skupiny vojsk v Československu.

A.cz: Vy jste působil jako velitel sovětské armády, která byla páteří Varšavské smlouvy. Jak jste vnímal připojení se ČR k Severoatlantické alianci, k hlavnímu studenoválečnému protivníkovi?

Zahraniční politika je záležitost každého státu Proto nemohu odsuzovat vstup Česka do Aliance.  Je to jiný stát a on má právo dělat co uzná za vhodné.

Na druhou stranu, mně se, jako vojákovi, zdálo, že Praha měla zaujmout tvrdší pozici. A ne kam vítr, tam plášť - všechny státy jdou na Západ, tak i Česko je následuje. Moudré politické vedení by nespěchalo do NATO a své rozhodnutí by zvážilo.

Česká republika se stala členem Aliance, to je teď možné přežít. Ale že souhlasila s umístěním amerického radaru, to je daleko horší.

A.cz: Jakou reakci u vás vyvolal záměr české vlády umístit na našem území americkou protiraketovou obranu?

Mně se zdá, že jste se v tomto případě ne přímo zřekli samostatnosti, ale ukázali jste jistou servilitu. A já bych si přál, aby Česká republika byla tvrdým, samostatným, konec konců hrdým, státem. Je takové přísloví: Jsem chudý, ale hrdý.

Kocáb mi daroval tričko (přečtěte si první část rozhovoru s generálem vorobjovem o tom, co se dělo 17. listopadu 1989 a v měsících, které následovaly - ZDE

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Dodavatel innogy zlevní plyn pod cenový strop. Sleva začne platit zpětně od začátku února

Energetická společnost innogy, která je s více než 1,1 milionu klientů největším dodavatelem plynu v ČR, zlevní 320.000 svých stávajících zákazníků dodávky plynu pod vládní cenový strop. Sleva, která bude platit zpětně od začátku února, zajistí podle ní úsporu zhruba 240 Kč za megawatthodinu (MWh). Zákazníci, kteří plynem vytápí rodinný dům tak v průměru ušetří asi 3000 korun za rok. U klientů, kteří plyn používají na vaření, bude sleva 34 procent. Dnes o tom informovalo innogy. Ceny energií pod vládní strop v posledních dnech snižují i další velcí dodavatelé.

Většina dodavatelů energií od začátku roku nabízí novým zákazníkům tarify s cenami vycházející z vládního cenového maxima. To činí pro letošní rok 6000 korun za jednu MWh elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.

Sleva pro zákazníky innogy, kteří mají základní tarif Standard na dobu neurčitou, dosáhne 18 procent z dosavadních ceníkových cen pro zákazníky, kteří plynem topí. Nové ceny pod stanoveným stropem budou mít také zákazníci, kterým aktuálně končí jejich fixované smlouvy. Firma uvedla, že tak reaguje na současný cenový vývoj na velkoobchodních trzích, kde plyn za poslední měsíce několikanásobně zlevnil. Ke snížení cen přispěly také výrazné úspory energií a teplé počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy