Praha - Soukromá Univerzita Jana Amose Komenského (UJAK) vyhoví požadavkům Akreditační komise. Pokud by je nesplnila, studenti magisterského oboru Speciální pedagogika - učitelství, kterému na konci roku vypršela akreditace, by nemohli ani dostudovat.
Jako první o tom informoval server Hospodářských novin iHNED.cz.
Podmínky: Vedoucí nebudou jen externisté
Mezi klíčové podmínky patří, že závěrečné práce nepovedou výhradně externisté. Navíc bude jasné, kolik prací má daný vedoucí na starost, a zároveň, že jich nebude vést příliš. Komise také požaduje podrobné zápisy o tom, jak studenti absolvovali praxi.
A v seminárních skupinách nebude smět být 60 až 120 lidí. "Pokud by tyto podmínky byly splněny, tak by komise mohla akreditaci do konce roku prodloužit," řekla v rozhovoru pro HN šéfka Akreditační komise Vladimíra Dvořáková.
Škola se sice chystá podmínkám vyhovět, podle zástupců univerzity se ale řada výtek nezakládá na pravdě. Například že v seminářích je 60 až 120 studentů.
"To je omyl. Seminární skupiny existují pouze v prezenčním studiu. A v těch je na UJAK maximálně 24 studentů. V kombinované formě studia jsou pouze přednášky, přičemž přednáškové učebny mají kapacitu pro oněch 60 až 120 posluchačů. Na jiných školách jsou běžné přednáškové auly pro stovky lidí," řekl HN mluvčí UJAK Jan Červenka.
Studentům jsme vyšli vstříc
Že je studentů daného oboru hodně - v obou ročnících jich je dohromady lehce přes tisíc, a to při počtu 36 pedagogů - vysvětluje tím, že ministerstvo školství začalo po učitelích požadovat určitou kvalifikaci.
"A UJAK vyšla jednorázově vstříc většímu množství zájemců o doplnění pedagogické kvalifikace. Téměř všichni studující jsou v kombinované formě studia. Pokud by nám byla udělena akreditace, tak od podzimu roku 2015 by to bylo 340 studentů na 36 učitelů," tvrdí Červenka.
Navíc připomíná, že zatímco v roce 2010 měla celá univerzita přes 11 tisíc studentů, aktuálně jejich počet klesl téměř na polovinu - na 5 800. Mimo jiné proto, že univerzita zrušila kritizované regionální pobočky.
"UJAK navíc reflektovala doporučení Akreditační komise a v pedagogických oborech sama zavedla omezení počtu přijímaných studentů, což zákon ani nevyžaduje. UJAK si v pedagogických oborech sama zavedla i přijímací zkoušky, které zákon také nevyžaduje. Zkoušky preferují uchazeče s vynikajícími výsledky v předchozím studiu," vyjmenoval opatření ke snížení počtu studentů mluvčí Červenka.
Experty máme
Univerzitu ale zřejmě nejvíce naštval výrok šéfky Akreditační komise Dvořákové, že závěrečné práce nevedou experti.
"Na UJAK je opravdu ten problém, že více než polovinu prací vedou lidé, kteří jsou externisté - mezi nimi můžeme možná najít dva tři významné odborníky z praxe, s nimiž samozřejmě nemáme problém, ale jinak si myslíme, že to jsou víceméně obyčejní lidé, kteří se v tomto oboru nepohybují," tvrdí Dvořáková.
Také jí vadí to, že některé magisterské práce vedou lidé jen s magisterským titulem. Podle ní vždy bývá zvykem, že magistr či inženýr může vést bakalářku, ale magisterskou práci by měli vést lidé, kteří mají doktorát.
"Označovat vedení prací za nekvalitní považujeme za dehonestaci akademických pracovníků a odborníků z praxe," zlobí se mluvčí UJAK Jan Červenka. "Práce v daném magisterském programu nyní vede 7 profesorů, 15 docentů, 24 vedoucích s ostatními vědeckými hodnostmi, 27 PhDr. nebo PaedDr. a 19 Mgr. nebo Ing. Pokud má vedoucí práce titul Mgr. či Ing., pak alespoň jeden z oponentů musí mít alespoň Ph.D.," dodal.
Externisté jsou podle něj renomovanými odborníky z veřejných vysokých škol. Každý vedoucí navíc může mít na starost maximálně dvacet prací. Existuje ale několik výjimek, kdy pedagog může vést až 29 prací. A to v případě, že má například méně výuky.
Poslední výtka: praxe
Poslední výtka se týká praxí. Podle Akreditační komise neexistují zápisy, co a jak studenti při praxích dělali. Červenka ale oponuje, že každý student dokládá praxi zápočtovou prací, která obsahuje popis jejího průběhu i hodnocení. Vše se prý archivuje, a to včetně fotografií.
Ohledně praxí spolupracuje UJAK s řadou mateřských, základních a středních škol či Domovem pro seniory i Diagnostickým ústavem a Střediskem výchovné péče.
"Údaje a stanoviska můžeme doložit, stejně tak jsme je prezentovali Akreditační komisi," doplnil mluvčí univerzity Jan Červenka.
Studenti se bouří
Proti výrokům Akreditační komise, která nechce prodloužit akreditaci danému oboru a do poloviny roku navíc podá ministerstvu školství podnět, aby UJAK úplně zrušilo, se začali bouřit studenti této univerzity.
Založili iniciativu Chcemestudovat.cz, na které zveřejňují zkušenosti se studiem na UJAK a hodnotí kvalitu výuku.
Hospodářským novinám se zároveň ozvalo několik studentů, kteří kritizovali výroky Vladimíry Dvořákové ve zmiňovaném rozhovoru.
"Neměla by osoba, která zastává funkci šéfky Akreditační komise, působit jako osoba důstojná, důvěryhodná a podle toho se rovněž prezentovat? Tím spíše, že jde o osobu s profesorským titulem. Navíc začíná vyhledávat další a další nedostatky, jeden nesmyslnější než druhý," napsala například studentka, která se podepsala "Darina Šubová, nikoliv celebrita či modelka, ale učitelka ZŠ, která si snaží doplnit příslušnou kvalifikaci".
Škola plná celebrit
Naráží tak na fakt, že o UJAK se mluví výhradně jako o škole celebrit. Studovala na ní například Ivana Gottová, Iva Kubelková, Jiří Mádl či Michaela Štoudková.
Šubová mimo jiné vyvrací, že by na semináře mohlo chodit až 120 lidí nebo že by vedoucí závěrečných prací nebyli experti.
Nejvíc ze všeho by si přála, aby mohla dostudovat.
"Neboť v opačném případě to bude mít negativní dopad rovněž na naše zaměstnavatele, žáky, rodiny i zaměstnanost jako takovou. Na naši obranu už snad lze říci jen to, že jsme se snažili naopak dostát splnění vyhlášky, abychom mohli vykonávat práci učitele, která je pro nás posláním. A za to vše jsme teď nuceni čekat se složenýma rukama, jak to s námi dopadne. Můžeme jedině doufat, že spravedlnost a zdravý rozum zvítězí," uzavřela studentka UJAK a učitelka Darina Šubová.
