Úhradová vyhláška základním právům neodporuje, řek soud a zamítl žádost senátorů

ČTK ČTK
16. 12. 2015 11:40
Úhradová vyhláška pro letošní rok se rušit nebude, Ústavní soud ve středu zamítl návrh dvou skupin senátorů. Vadily jim například rozdíly v úhradách v různých částech Česka. Poukazovali na porušení práva podnikat, práva na spravedlivou odměnu za práci a bezplatnou zdravotní péči. Podle soudu ale vyhláška žádným základním právům neodporuje, navazuje na starší předpisy a pravidla jsou předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohou vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.
Foto: Jan Langer

Brno - Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení letošní úhradové vyhlášky ve zdravotnictví. Výhrady proti předpisu měly dvě skupiny senátorů. Vadily jim například rozdíly v úhradách v různých částech Česka. Poukazovali na porušení práva podnikat, práva na spravedlivou odměnu za práci a bezplatnou zdravotní péči. Podle soudu ale vyhláška žádným základním právům neodporuje, navazuje na starší předpisy a pravidla jsou předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohou vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.

Náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar verdikt označil za dobrou zprávu pro zdravotnictví. Změna financování na konci roku by podle něj byla problematická. "Mohlo by to způsobit určité zmatky a chaos," řekl Policar. Senátorka Jitka Seitlová (za SZ) ocenila alespoň to, že z vyhlášky na příští rok už některé zpochybňované body vypadly. "Nemáme pocit, že jsme prohráli, byť je stanovisko zamítavé," uvedla Seitlová.

Vyhlášku vydává pro každý kalendářní rok ministerstvo zdravotnictví. Stanovuje hodnoty bodu, výši úhrad za služby a regulační omezení pro rok 2015. Jde o složitý předpis, který pracuje s řadou koeficientů a proměnných.

ÚS se vyhláškou začal zabývat v únoru, kdy obdržel podnět 17 senátorů ke zrušení celého předpisu, anebo alespoň části jeho přílohy. Vyhláška podle nich dostatečně nezohledňuje požadavky poskytovatelů zdravotních služeb v geograficky a demograficky znevýhodněných oblastech. Úhrada z veřejného zdravotního pojištění podle nich nepostačuje ani na pokrytí nákladů na činnost některých nemocnic, jako příklad uváděli Jeseník.

Podle ÚS ale celkové paušální úhrady poskytovatelům lůžkové péče i maximální celkové úhrady poskytovatelům ambulantní péče vycházejí z údajů za předchozí rok. Suma se následně mění prostřednictvím proměnných a koeficientů, jejichž účelem je nalezení rovnováhy mezi požadavky poskytovatelů péče a možnostmi systému zdravotního pojištění.

Zvolené řešení podle ÚS zajišťuje kontinuitu a předvídatelnost, a to přesto, že výsledná částka může být ve srovnání s předchozím rokem vyšší nebo nižší. "S určitou změnou totiž poskytovatelé musí při vydání úhradové vyhlášky počítat a přizpůsobit se jí," rozhodl ÚS. Nemocnice si také mohou s pojišťovnami dohodnout jiné určení výše úhrad a omezení.

V létě podala jiná skupina senátorů kolem Seitlové druhý návrh na zrušení části téže vyhlášky. Ústavní soudci jej už dříve odmítli, a to kvůli dříve podanému návrhu. Argumenty Seitlové a jejích kolegů přesto soud zohlednil, získali totiž postavení účastníků v řízení o podnětu první skupiny senátorů.

Pod druhý návrh se podepsalo 16 senátorů z různých klubů. Kritizovali zejména některé koeficienty, které podle nich sice odrážejí migraci pojištěnců mezi kraji, avšak nikoli jejich skutečnou nemocnost. Vznikají tak nerovnosti v úhradách poskytnutých za stejnou péči jednotlivým nemocnicím a vytvářejí se rozdíly mezi kraji.

 

Právě se děje

Další zprávy