Ty zpravodajské operace měly krycí jméno Paluba, Kruhy a Kofola. Martin Uher coby šéf kybernetického odboru rozvědky byl tím, kdo se významným způsobem podílel na jejich splnění. Zajišťoval pro ně dodávky od firem ze soukromého sektoru. Jenže podle státního zástupce při tom rozvědce opakovaně lhal.
"Předkládal do příslušných finančních složek a k proplacení kromě faktur skutečně vystavených, které byly podloženy skutečným plněním dodavatelů, i faktury zfalšované, (…), přičemž si byl vědom, že faktury jsou padělané a deklarovaná plnění poskytnuta nebyla," stojí v obžalobě.
Uhera obžaloval státní zástupce Marek Bodlák z úřadu pražské vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové, bývalého špiona poslal k soudu za podvod. Podle něj si Uher nechal od nejuzavřenější tajné služby uhradit 16 falešných faktur, další tři předložil k proplacení dvakrát. Rozvědka za ně vydala přes tři miliony korun.
Podmínka a pětimilionová pokuta
"Celkově se tak na úkor Úřadu pro zahraniční styky a informace obohatil o částku 3 080 397 korun tím, že uvedl někoho v omyl, a způsobil tak na cizím majetku značnou škodu, čímž spáchal zločin podvodu," zní přesný popis skutku, jak se ho Uher pode obžaloby dopustil. Tajná služba se s nárokem na tři miliony připojila k trestnímu řízení jako poškozená.
První falešnou fakturu měl Uher v rozvědce předložit v září 2016, do konce roku jich poslal k proplacení pět. Podle obžaloby takto pokračoval další dva roky. Nejvíce si jich nechal uhradit šest v roce 2018. Nejdražší zněla na 400 tisíc korun. Čeho se týkaly zpravodajské operace, na nichž měl Uher nelegálně zbohatnout, není jasné. Podléhá to utajení.
Státní zástupce navrhuje pro Uhera podmíněný trest ne vyšší než čtyři roky vězení se zkušební lhůtou pěti let. V případě uznání viny má podle žalobce Bodláka zaplatit vysokou pokutu. "Navrhuji uložení peněžitého trestu v celkové výši pěti milionů korun," stojí v obžalobě, kterou Obvodní soud pro Prahu 8 začal projednávat uplynulou středu.
Projekt proti kybernetickým útokům
Pětapadesátiletý bývalý špion už dříve poslal soudu vyjádření, že se cítí nevinný. "To stanovisko trvá," prohlašuje. V jeho prospěch mají coby dva hlavní svědci vypovídat osobnosti spjaté se zpravodajskou komunitou. První je Zdeněk Blahut, který na vrcholu kariéry coby první náměstek šéfa rozvědky řídil její zpravodajské operace.
Druhým je advokát Petr Vališ. Přestože se věnuje právní praxi, působil také ve vedení firmy, jež z poloviny podléhala rozvědce. Jde o společnost CyberGym. Firma od roku 2015 budovala projekt, jenž měl sloužit k přípravě na obranu před kybernetickými útoky. Byl k tomu určený specializovaný prostor v Řitce u Prahy.
Lze se dohadovat, zda se Uherova trestní kauza netýká právě tohoto projektu. Za rozvědku ho koordinoval právě Blahut, advokát Vališ byl jedním z členů představenstva. Obžalovaný Uher ve stejném orgánu zasedal v letech 2017 až 2020. Poslední dva roky představenstvo řídil. Dnes je jediným vlastníkem společnosti zmíněný advokát.
Tři kamarádi
"Já se inspiroval izraelskou společností, která měla obranu na starosti. Představoval jsem si, že v Česku vznikne firma, která se bude zabývat ochranou elektronických systémů energetiky, trénováním vývojářů IT, pracovníků firem, jako je ČEZ, aby rozpoznali, kdy je systém napaden," řekl dříve Respektu autor projektu Tomáš Pojar, který je nyní klíčovým poradcem premiéra Petra Fialy (ODS).
Pojar u dalšího rozvoje záměru neasistoval, hlavními aktéry byli Blahut, Vališ a obžalovaný Uher. Všichni se dobře znají. Blahuta do rozvědky v roce 2005 přivedl právě Uher. Sám Blahut je v jiné kauze obžalován z toho, že službu podvodem připravil o 190 milionů korun. Před soudem ho zastupuje advokát Vališ.
Projekt CyberGym v roce 2019 utrpěl tvrdou ránu. Opustili ho původní izraelští partneři, kteří ho přivedli k životu. Od té doby se firma jmenuje CyberG Europe. "Není dále oprávněna poskytovat služby za využití softwaru, dokumentací a metodik CyberGym. Nemá žádná práva na software CyberGym nutný ke komerčnímu provozu arény CyberGym," uvedli Izraelci.
U Krejčíře ve vazbě
Martin Uher se přidal ke zpravodajským službám krátce po roce 1990. Vstoupil do kontrarozvědky, tehdy se dnešní BIS nazývala Úřad pro ochranu ústavy a demokracie. Uher byl zařazený na odboru ochrany ekonomických zájmů, kde měl na starosti problematiku dovozu zbraní do Česka.
Z Bezpečnostní informační služby odešel v roce 2003 poté, co se jím začala zabývat vnitřní inspekce. O tři roky později Česká televize upozornila, že Uher ještě coby příslušník BIS navštívil ve vazbě mafiána Radovana Krejčíře. Bylo to pár měsíců před rozchodem Uhera s BIS. Krejčíř byl tehdy stíhán za půlmiliardový podvod.
Z BIS zamířil Uher do rozvědky, které tehdy velel pozdější ministr vnitra za ČSSD František Bublan. Po něm převzal řízení služby Karel Randák. "Byl schopný, měl velkou síť zdrojů a velmi rozuměl technologiím. Na druhou stranu se vymykal kontrole," řekl Randák o Uherovi už dříve Aktuálně.cz. Rozvědku Uher opustil roku 2018. Krátce poté, co si podle žalobce nechal uhradit poslední falešnou fakturu.
