reklama
 
 

Učte o zločinech komunismu, vyzývají učitelé kolegy

11. 12. 2008 17:26
"I mlčení je lež," tvrdí občanské sdružení z Ostravy

Ostrava - Jiří Hruška z Ostravy je učitel dějepisu, českého jazyka a literatury. Když před patnácti lety nastoupil do školy, zjistil, že neví, jak a z čeho se má učit o soudobých dějinách a především o zločinech komunismu.

"Na vysoké škole jsem se o tom nedozvěděl nic. Musel jsem si to nastudovat sám, sehnat si materiály," tvrdí. "A podobná situace trvá dodnes. Kolegové nevědí, jak o čtyřiceti letech komunistické totality učit."

Hruška patří k týmu občanského sdružení Pant, které ve středu 10. prosince - v Den lidských práv - zahájilo konferenci s názvem "I mlčení je lež aneb proč je potřebné mluvit a učit o komunistických zločinech".

Učitelé, bývalí disidenti, historikové i novináři se na konferenci sjeli do Ostravy. A právě severomoravská metropole je teď shodou okolností sídlem regionu, kde se komunisté opět dostali k moci.

Moravskoslezský kraj vede od listopadu sociální demokrat a bývalý komunista Jaroslav Palas, který k vládě přizval i bývalé komunistické funkcionáře.

Další učitel Petr Šimíček je přesvědčen, že také právě proto je teď důležité o komunismu mluvit a učit ve školách. "Studenti jsou konfrontováni s legální politickou stranou, která se chová, jako by se jí zločiny komunismu netýkaly," zdůrazňuje Šimíček, který učí dějepis, český jazyk a literaturu na ostravském Gymnáziu Olgy Havlové.

Jedině ve školách

"Aby se zvýšila imunita mladé generace k nebezpečným ideologiím, musí naši nedávnou minulost znát a pochopit ji," je přesvědčen. O moderních dějinách proto pořádá netradiční studentské konference. Poslední byla například na téma Československo a Ostrava v roce 1968.

Pedagog Hruška si myslí, že pokud se naše společnost vůbec s komunistickou minulostí vyrovná, tak jedině ve školách. "Musíme však umět mládež zaujmout. Problém je, že mnozí učitelé dějepisu na to nejsou vůbec vybaveni," říká devětatřicetiletý učitel.

"Ve školách jsou ještě pořád starší učitelé, kteří mají s komunistickou minulostí problém. Jiní učí ze setrvačnosti výkladově a málo poutavě. A absolventi jsou na tom podobně jako kdysi já: z vysoké školy si toho moc nepřinesli. Všichni jsou navíc velmi vytíženi," shrnuje situaci.

Aktivní výuka moderních dějin se postupně stala jeho velkým tématem i koníčkem. Se studenty pátrá po dokumentech v archivech, navštěvuje s nimi historické ústavy, hraje s nimi hry na to, jak to bylo ještě v sedmdesátých či osmdesátých letech. Mluví s nimi o aktuálních kauzách, například o údajném udavačství spisovatele Milana Kundery.

Proto se zapojil i do nového projektu ostravského sdružení PANT. "Chceme zprostředkovat veřejnosti a hlavně školám pravdivé informace o komunismu a soudobých dějinách. Připravujeme i sérii seminářů pro učitele," vysvětluje jeden ze zakladatelů sdružení Petr Pánek.

Postkomunismus na webu

"Aktuální průzkumy říkají, že si Češi zvolili jako metodu vyrovnání se s minulostí zapomnění. Není konečně čas, aby se o komunistické éře začalo seriózně učit ve školách?" shrnuje cíle občanského sdružení Josef Albrecht, dramaturg České televize a jeden z autorů úspěšného dokumentárního cyklu Příběhy železné opony.

Lidé z Pantu představili také nový internetový portál Postkomunismus.cz. "Ten portál byla jedna z prvních věcí, kterou jsme vymysleli. Chceme zde shromažďovat všechny seriózní informace, které se týkají komunistické minulosti i současnosti," říká Albrecht.

Na portálu budou aktuální články z médií, názory a příběhy lidí, které komunisté pronásledovali, výukové materiály pro školy. Portál bude fungovat pod záštitou Ústavu pro studium totalitních režimů a Mezinárodního politologického ústavu v Brně.

autor: Petra Sasínová | 11. 12. 2008 17:26

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama