reklama
 
 

Učňovské školství Česko nespasí, míní odborníci

30. 11. 2013 21:16
Ekonomická krize ukázala, že vzdělávací nabídku nelze "šít na míru"

Praha - Minimálně z předvolební kampaně mohl mít člověk pocit, že podpora učňovského školství je všelékem na neduhy tuzemské ekonomiky a že spíše než maturanty potřebuje pro svoji budoucí prosperitu Česko učně.

Na stole je však studie, která říká: Není to pravda. Vypracovali ji experti z Národního ústavu pro vzdělávání v rámci své studie věnující se nezaměstnanosti absolventů škol.

"Příchod ekonomické krize potvrdil, že nelze přizpůsobovat vzdělávací nabídku a směrovat žáky základních škol do konkrétních oborů podle aktuálních potřeb trhu práce a také podle ekonomické situace," píše se v jejich zprávě.

"Doporučení pro vzdělávací politiku, vyplývající z aktuální situace, je v prvé řadě přizpůsobovat vzdělávací systém tak, aby produkoval absolventy široce uplatnitelné na trhu práce, flexibilní, samostatné, vybavené co nejširším okruhem kompetencí, zejména potom těch přenositelných, schopné a ochotné se dále vzdělávat," uvedli znalci.

Výrazné zhoršení

Nejčerstvější údaje, s nimiž studie NÚV pracuje, celkově nevyznívají pro čerstvé absolventy příznivě.

Po postupném zlepšování jejich situace při příchodu na trh práce v letech 2010 a 2011 se loni situace obrátila. Najít si hned po škole práci je znovu složitější.

Poslední vlna absolventů obzvlášť tvrdě narazila na realitu pracovního trhu. Od září 2012 do dubna 2013 si práci našel jen nepatrný počet z nich. "Jde o velmi nepříznivý stav, který poukazuje na fakt, že kdo nenašel práci ihned po škole, zůstal bez práce prakticky po celé období do dubna 2013," stojí ve studii.

Situace je o toho horší, že vzhledem k demografickému vývoji celkový počet absolventů poklesl. A nadto jich více pokračuje ve studiu na vysoké škole.

Situace se přitom zhoršila napříč všemi kategoriemi vzdělávání, avšak nerovnoměrně.

Zatímco pouze mírný nárůst nezaměstnanosti zaznamenali absolventi gymnázií (zde je ale třeba dodat, že většina z nich pokračuje po studiu na vysoké škole), například v případě absolventů učňovských oborů bylo toto zhoršení poměrně výrazné, a bez práce tak zůstal minimálně každý čtvrtý jejich absolvent.

Nejlepší situace (neplést však s "dobrou", stále je zde totiž řeč o přibližně 20% nezaměstnanosti) přitom byla v elektrotechnických, telekomunikačních či informatických oborech a potom dále ještě v oblasti strojírenské výroby.

Naopak největší problémy s nalezením práce měli absolventi oborů, na nichž se v poslední době nejvíce podepsala ekonomická realita Česka - tedy obchod a stavebnictví.

"Oproti loňskému roku se vlivem krize výrazně zvedla nezaměstnanost mezi absolventy strojírenských a elektrotechnických oborů, dlouhodobě je potíž zaměstnat stavební profese. Přitom právě tam by politici v dojemné shodě chtěli zahnat více dětí," glosoval tuto situaci na webu týdeníku Respektmluvčí společnosti pro vzdělání EDUin Tomáš Feřtek.

"Kdekdo včetně osobností vzdělaných a příčetných opakuje do omrzení populární větu, že maturitu přece nemusí mít každý a pracovat rukama není ostuda. To jistě není; problém je, že bez maturity až nepříjemně často nedostanete k té práci příležitost," konstatuje Feřtek.

Učňovské školství svou úlohu již neplní

Na problémy učňovského školství, kam by minimálně část politické reprezentace (silně se v tomto směru angažuje například stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek) ráda nasměrovala mnohem větší část generačního ročníku, neukazují přitom jen čísla NÚV.

Například nedávný výzkum OECD PIAAC zkoumající matematickou, čtenářskou a počítačovou gramotnost ukázal, že tuzemští absolventi středního odborného vzdělávání bez maturity jsou ve čtenářské gramotnosti horší než průměr zemí OECD; odrazování od snah omezovat přístup ke vzdělání a podporovat učňovské vzdělávání bylo jedním z hlavních zjištění publikovaných ve zprávě z tohoto výzkumu.

"Dlouho jsme věřili tomu, že vyučení spolehlivě ochrání mladé lidi před nezaměstnaností. Dnešní učňovské vzdělání již tuto úlohu neplní a je třeba se nově zamyslet nad jeho koncepcí - to znamená v první řadě posílit obecné kompetence na úkor specializovaných dovedností," napsala v této souvislosti v Učitelských novinách národní koordinátorka zmíněného výzkumu Jana Straková.

"Zaměstnavatelé nejsou motivováni vybavovat své zaměstnance dovednostmi přenositelnými do jiných oborů. Ti jsou spíše ochotni investovat do zácviku pracovníků v dovednostech specifických pro vykonávanou práci," dodala.

Problém je učně přilákat, problém je i jejich udržení na škole

O současném stavu učňovského školství navíc výmluvně vypovídá také další ze statistik NÚV věnující se předčasným odchodům ze vzdělávání.

Právě učňovské obory totiž patří k těm, které jejich studenti nejčastěji opouštějí.

V případě profesního vzdělání v oborech s nižšími nároky na všeobecnou a odbornou přípravu, v rámci nichž jsou jejich studenti připravováni pro výkon jednoduchých prací v rámci dělnických povolání, ukončilo ve školním roce 2010/11 studium celkem 28,6 % studentů. Nejčastějším důvodem neúspěchu přitom bylo zanechání studia (kolem 19 %).

O trochu lepší byla situace v případě profesní přípravy v tradičních učebních oborech středních odborných učilišť, kde mají absolventi možnost po získání výučního listu pokračovat v nástavbovém studiu k získání maturity. Celkem toto studium nedokončila necelá pětina (18 %) studentů (téměř 8 % žáků přitom vzdělávání zanechalo samo).

Studium loni ukončilo celkem 100 315 absolventů středních škol, z nichž největší podíl představovali absolventi středního odborného vzdělání s maturitou (41,2 %).

Druhou nejpočetnější skupinou jsou právě vyučení (loni celkem 27 310, tedy 28,3 %); až po nich následují absolventi gymnázií (23 888 absolventů, 24,7 %), absolventi oborů středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem (5524, 5,7 %), absolventi vyšších odborných škol - bez konzervatoří (4 926) a absolventi oborů nástavbového vzdělání (3727).

Bez maturity i výučního listu ukončilo studium tradičně nejméně lidí - pouhých 41.

autor: Jakub Novák | 30. 11. 2013 21:16

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama