reklama
 
 

Česko obchází strašidlo inkluzivního vzdělávání. Ztíží to naši práci, bojí se učitelé

28. 2. 2016 17:00
Ministerstvo školství od 1. září chystá změny financování vzdělávacího systému. Děti s postižením budou mít nově nárok na financování asistentů nebo doučování. Největší tíha těchto změn dopadá především na učitele, kteří se k novince staví spíše negativně. Podle Jiřího Zlatušky (ANO) obavy ze změn mohou být způsobeny částečně také z přirozeného strachu z neznámého. Česká republika má s inkluzivním vzděláváním poměrně velkou zkušenost. V současné době se v běžných základních školách vzdělává téměř 52 tisíc dětí s postižením.

Praha - Výzkum OECD ukázal, že nejlepších výsledků dosahují žáci ze škol, kde funguje společné vzdělávání postižených a zdravých dětí. V České republice tento systém společného vzdělávání již úspěšně funguje. Od 1. září se však chystají změny v souvislosti s financováním vzdělávacího systému, které budí u učitelů a ředitelů škol obavy. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání v pátek uspořádala konferenci s řadou expertů s cílem zmírnit obavy veřejnosti.

Nejvýznamnější změnou, která se v souvislosti se změnou chystá, je systém stabilního financování. Znamená to, že děti s jakýmkoliv handicapem budou mít od 1. září zdarma nárok na financování asistentů, speciálních pedagogů, či doučování. Školy budou dostávat peníze na konkrétní podpůrná opatření, které bude postižené dítě potřebovat.

Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy na konferenci upozornila, že největší tíha změny systému zcela pochopitelně dolehne na učitele. To je podle ní také jeden z důvodů, proč pedagogové nedůvěřují tomu, že jim stát podporu poskytne a zaujímají vůči chystaným změnám spíše negativní postoj.

V anketě MfD souhlasilo s inkluzivním vzděláváním pouze 7,2 procent učitelů. Zbytek (92,8 %) se staví proti tomuto druhu vzdělávání. Pochopitelně ji nelze brát jako přesný odraz názorů učitelů, protože anketa nesplňuje kritéria sociologického průzkumu.

"V anketě odpovídají vždycky spíš lidé, kteří jsou názorově vyhraněni, což jsou v současné době spíš odpůrci inkluze, a výsledek nemusí plně reprezentovat populaci českých učitelů," říká analytik společnosti Median Daniel Prokop. Ve skutečnosti může být poměr pro a proti inkluzi mezi učiteli vyrovnanější, domnívá se Prokop.

Strach z neznámého

Podle předsedy sněmovního školského výboru Jiřího Zlatušky (ANO) mohou být obavy ze změn  způsobeny částečně také přirozeným strachem z neznámého. Připustil však, že se poněkud zanedbala osvěta o tom, jak cesta ke změně financování bude vypadat. "Ministerstvo sice připravilo změny zákona, ale neproběhla dostatečná komunikace se školami a s učiteli, kteří nyní pociťují zcela pochopitelně obavy," řekl Zlatuška.

Česká republika má s inkluzivním vzděláváním poměrně velkou zkušenost. V současné době se v běžných základních školách vzdělává téměř 52 tisíc dětí s postižením. Z celkového počtu 4100 běžných základních škol, již nyní integruje děti s postižením 3175 škol.

Jana Straková na konferenci dále upozornila na celkový nedostatek prostředků ve školství. "Systém českého základního školství je výrazně podfinancován. Čeští učitelé mají jedny z nejnižších platů v rámci zemí OECD," řekla Straková.

Česká odborná společnost pro inkluzi představila výsledky výzkumu OECD, kterého se Česká republika účastní. Z mezinárodního výzkumu vyplývá, že nejspěšnější jsou žáci ze škol, které vzdělávají postižené i zdravé děti společně. Nejvyspělejší vzdělávací systémy, jsou ale ve státech, které výrazně investují do kvality učitelů. Analýzy také neprokázaly žádný vliv mezi počty žáků ve třídách a studijními výsledky.

Ať mi někdo přivede žáka, který je lehce mentálně postižený a s úspěchem zvládá učivo sedmé třídy, říká kritik návrhu na inkluzivní vzdělávání Odehnal | Video: Daniela Drtinová |  29:53

autor: Lenka Havelková | 28. 2. 2016 17:00

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama