Odchod do zahraničí? Teď už nám to nerozmlouvají ani učitelé na škole, říkají nejlepší medici

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
11. 5. 2016 0:00
Nejlepšími mediky roku 2016 je pětice studentů 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Porazili dalších 70 budoucích lékařů. Dva studenti z vítězného týmu už ale uvažují, že své schopnosti zúročí za hranicemi. A pedagogové ani lékaři, kteří je učí přímo v nemocnicích, jim odchod nerozmlouvají.
Vítězný tým soutěže Medik roku 2016. Zleva Tereza Cihlářová, Eva Fürstová, Kvido Štěpánek, Daniel Vích, Roman Kalista.
Vítězný tým soutěže Medik roku 2016. Zleva Tereza Cihlářová, Eva Fürstová, Kvido Štěpánek, Daniel Vích, Roman Kalista. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Dokázali si nejlépe poradit se simulovanou operací břicha nebo výjezdem sanitky a porazili 70 dalších budoucích lékařů. Pět studentů 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se může pyšnit titulem Medik roku 2016.

Právě ti nejschopnější jsou ale podle České lékařské komory i odborů náchylní k tomu, že hned po škole odejdou za hranice.

Mediky už k setrvání v českých nemocnicích nepřemlouvají ani jejich vyučující. Naopak. "V poslední době se setkáváme s tím, že nás spíš povzbuzují, ať tu nezůstáváme a odejdeme,“ popisuje Eva Fürstová z vítězného týmu. Sama chce v Česku zůstat, věnovat se dětskému lékařství a v budoucnu třeba i učit své nástupce.

Její dva kolegové z týmu však rok před promocí o kariéře v zahraničí, konkrétně v Německu, uvažují. "V dnešní době, kdy ty možnosti jsou, by bylo zajímavé alespoň pár let žít v zahraničí,“ říká Daniel Vích, kterého na Západ táhne kvalitní vzdělávání v období před atestací a možnost naučit se jazyk. "Peníze jsou příjemný bonus," dodává.

Několikaletý pobyt za hranicemi zvažuje i Tereza Cihlářová. "I když lékaři v Německu také pracují hodně, podmínky jsou tam možná trochu férovější,“ zamýšlí se mladá medička, jejíž oba rodiče jsou také lékaři. Cihlářová se medicíně věnuje i nad rámec studijních povinností - učí prváky anatomii, stejně jako dříve Eva Fürstová. Ta už se teď věnuje místopředsednickému postu v akademickém senátu.

Společnost HealthCare Institute v březnu zveřejnila průzkum mezi studenty českých lékařských fakult, podle něhož po promoci za hranice míří 28 procent mediků.

Z údajů České lékařské komory vyplývá, že loni do zahraničí odešlo 563 lékařů, z toho více než dvě stovky tvořili čerství absolventi medicíny. Podle komory jsou odchody dokladem nespokojenosti lékařů s českými platy i pracovními podmínkami a prohlubují současnou personální krizi, kvůli níž některé nemocnice ruší lůžka nebo celá oddělení.

Kritičtěji než Cihlářová s Víchem o českých poměrech mluví paradoxně jejich kolegové, kteří se přes všechny výtky rozhodli zůstat. Kvido Štěpánek souhlasí s Evou Fürstovou v tom, že chvála českého zdravotnictví je mezi přednášejícími lékaři spíš výjimkou. "Řekl bych, že se v našem zdravotnictví šíří blbá nálada. Je to takový folklor. Ale bohužel je to v současné době opodstatněné," zamýšlí se Štěpánek.

Jeho otec, známý podnikatel a filantrop Kvido Štěpánek starší, původně uvažoval o tom, že by mu průmyslový podnik Isolit Bravo předal. "Bavili jsme se o tom, ale musím říct, že mě do toho nijak nenutil. Když jsem mu řekl, co chci dělat, vždycky mě v tom podporoval," říká Kvido Štěpánek mladší, který by se chtěl stát chirurgem. Štěpánek starší se tak musel smířit s tím, že dětem byznys nepředá - jeho dvě starší dcery už jsou vystudované lékařky.

Fürstová a Štěpánek mají obavy z běžné praxe v českých nemocnicích - podepisování vedlejších smluv, které lékařům umožní odpracovat víc než 416 zákonem povolených přesčasových hodin ročně.

Nelíbí se jim ani ztuhlá podoba studia, která se podle nich neměnila desítky let. "Medicína se tady 30 let učí úplně stejně. Někteří spolužáci mají rodiče lékaře, kteří přesně vědí, kdy máme jaké zkoušky, protože to tak měli taky," popisuje Fürstová, podle které by výuce prospěl větší důraz na praktické dovednosti. 

"Učitelé si často myslí, že si pod praktickou výukou představujeme, že budeme chodit operovat a zachraňovat životy. Ale stačilo by jen rozvíjet klinické myšlení," popisuje Fürstová, podle které medici pak často ani nevědí, co dělat, když pacient poprvé přijde na oddělení.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy