Problém řeší už řadu let učitel tělocviku na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži Jiří Pliska. Bezmála po čtyřiceti letech praxe bere 38 tisíc korun hrubého. Podle tabulky odučených roků by přitom na veřejné škole jako vysokoškolsky vzdělaný pedagog pobíral o několik tisíc korun víc.
"Psal jsem kvůli tomu několikrát asi třem ministrům školství i poslancům. Odpověděli mi však jen vždy konstatováním, že dle stávající právní úpravy je to v pořádku, což je smutný fakt," uvedl pro Aktuálně.cz Jiří Pliska.
Podle něj se o podfinancování církevních škol příliš neví, protože se vždy zmiňuje celoplošné zvedání platů učitelů. "Setkal jsem se i s tím, že učitelé z veřejných škol mají za to, že na církevních školách bereme i dvakrát tolik co oni," dodal Pliska.
Při financování neveřejných škol - tedy církevních a soukromých - rozepisuje ministerstvo školství prostředky a dává dotaci na základě normativu, který by měl být stanoven na základě průměrných výdajů na žáka v daném oboru vzdělávání.
"V poslední době došlo k výraznému nárůstu prostředků ve veřejných školách, ale do rozpočtů církevních škol se zatím tyto změny nepromítly. Proto tak výrazně v odměňování pedagogů zaostávají," míní předseda Asociace ředitelů církevních škol Jiří Vojáček.
Zatímco zaměstnanci veřejných škol jsou odměňováni podle platových tabulek, jež jsou dané nařízením vlády, u neveřejných škol je tomu jinak. "Na církevních školách jsou finance poskytovány formou dotace, normativně a bez závazných ukazatelů. Je pak na řediteli školy, jakým způsobem objem neinvestičních výdajů rozdělí," řekla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Vedoucí sekce církevního školství České biskupské konference Martin Čech dodává, že smluvní mzda nemusí být vyplácena podle platových tabulek. Značná část škol se podle nich ale orientuje, ne však přesně.
"Státní dotace se zjednodušeně vypočítává dle nákladů ve veřejném školství z minulého roku. Pokud se tedy navýšily platy ve veřejném školství v roce 2019, změny se do neveřejného školství promítnou až s ročním či delším zpožděním," vysvětlil Čech. Později by podle něj měly být prostředky dorovnány ve stejné výši.
Podle předsedy Asociace církevních škol Vojáčka jsou v tuto chvíli střední církevní školy financovány tak, jako bylo veřejné školství financováno před reformou. "Minulý rok jsme řešili tentýž problém s mateřskými a základními církevními školami. Tam se podařilo dojít k dobré dohodě. Momentálně se hledá metodika a způsob, jak by se daly nově financovat i ostatní typy škol," míní Vojáček.
Martin Čech ze sekce církevního školství České biskupské konference tvrdí, že dokud platy učitelů ve veřejném školství nebyly navyšovány v takové míře, neznamenalo to tak citelný problém. "Je samozřejmě dobře, že se učitelům navyšují platy. Když však v církevním školství vidíme ona skoková zlepšení, tak nám na chvíli zatrne. Víme totiž, že je to minimálně rok velmi ohrožující situace pro leckteré školy kvůli možnému odchodu učitelů," říká Martin Čech.
Schází i peníze od zřizovatele
Církevním školám však nechybí jen finanční složka od ministerstva školství, ale i od krajů a obcí. Ty jsou totiž zřizovateli škol na svém území a školám přispívají na mzdové prostředky. Církevní školy však zřizují jednotlivá biskupství, ale také řády, kongregace nebo farnosti a židovské obce. Tyto subjekty pak mají svou autonomii a vlastní hospodaření.
"Opticky to vypadá, že církevní školy mají za zády biskupství, která by po církevních restitucích majetku měla být dobře finančně situovaná, ale často tomu tak není. Mnohokrát je to i tak, že biskupství je chudá organizace," vysvětlil Vojáček.
Právě nižší částka z normativů ze strany ministerstva školství a chybějící finanční podpora zřizovatelů vedou k tomu, že učitelé kvůli nižším mzdám chtějí přecházet na veřejné školy. "Ředitelé církevních škol sice měli tendence žádat zřizovatele o prostředky na dorovnání platů. Nevím však o nikom, kdo by byl úspěšný," uvedl Vojáček.
Z pronajímání sálů školy na mzdy učitelů
Někteří ředitelé církevních škol se snaží peníze na mzdy učitelů získávat vedlejší hospodářskou činností. Na Stojanově gymnáziu na Velehradě tak například pronajímají historické sály a jiné prostory školy o víkendech a prázdninách. Ředitel gymnázia Michal Hegr však zmiňuje, že ho to stojí čas, který by mohl věnovat škole jinak.
"Chceme-li být konkurenceschopní a udržet si své učitele, je nutné získat další peníze jinde. Někomu se to daří tak, že učitelé mají stejné mzdy, jako jsou platy na státních školách. Tam kde to není možné, je nedostatek prostředků promítnut v nižších mzdách učitelů," vysvětlil Hegr.
Lepší platové podmínky jsou podle něj nejčastějším důvodem odchodů učitelů ze školy kvůli lépe placeným pozicím na veřejných školách. Odchod z gymnázia zvažoval i Jiří Pliska, sám však říká, že nemohl najít adekvátní místo poblíž bydliště.
"Ušlou mzdu za nevyplacené měsíce a roky nám nikdo nevrátí. Vcelku jsem s tím už rezignovaně smířen. Stále však kvalitně vzdělávat a vychovávat s tímto frustrujícím pocitem není pro učitele zrovna vhodné," dodal Pliska.
Předseda Asociace ředitelů církevních škol Jiří Vojáček dodal, že se zřizovateli jednají. "Jsme však přesvědčeni, že je správné a spravedlivé, aby školy, které poskytují stejnou službu, měly od státu také stejný příspěvek na svou činnost," míní předseda Asociace ředitelů církevních škol Jiří Vojáček.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) slíbil, že vláda splní svůj závazek zvýšit do roku 2021 průměr výdělků učitelů na 150 procent jejich průměrného platu z roku 2017. Učitelé ve veřejném školství by tak příští rok měli brát v průměru zhruba 47 tisíc korun. Další zvýšení výdělků ve školství slíbila vláda od ledna příštího roku. Podle výhledu rozpočtu na příští rok by měly platy učitelů vzrůst o devět procent.
Podle odborů a spolku Pedagogická komora jsou však školy stále podfinancovány. Minulý podzim se kvůli vyjednávání o platech ve školách konala stávka, do které se podle odborářů zapojila více než polovina škol. Podle odborů by se měly tarify zvednout o deset procent a zbytek peněz z rozpočtu měl jít na odměny.
V Česku je podle statistik ministerstva školství přes 140 církevních škol. Celkem je navštěvuje o něco málo více než jedno procento dětí. Větší podíl mají mezi středními školami, kdy se jedná o něco přes dvě procenta studentů. Naopak pod jedno procento je to u mateřských a základních škol.
