Chybí síla, která by ve školství otočila trend k lepšímu, míní učitel ve stávce

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
7. 11. 2019 11:23
Mezi mnoha učiteli, kteří ve středu stávkovali, byl také zástupce ředitele Základní školy v Bánově Vlastimil Ondra, který tvrdí, že hlavní důvod stávky nevidí v penězích. "Mzdy ve školství jsou určitě nízké, ale mně a mnoha dalším učitelům vadí to, v jakém stavu je celkově úroveň vzdělávání," říká Ondra. Je podle něj chyba, že reforma vždy přichází shora a s učiteli se nediskutuje.
Učitel Vlastimil Ondra se kromě jiného věnuje jako vedoucí folklorních souborů udržování tradic, takže například chodí s dětmi na fašank.
Učitel Vlastimil Ondra se kromě jiného věnuje jako vedoucí folklorních souborů udržování tradic, takže například chodí s dětmi na fašank. | Foto: Archív Vlastimila Ondry

Zástupce ředitele Základní školy v Bánově Vlastimila Ondru někteří s nadsázkou oslovují Komenský, což je dáno nejen tím, že žije v blízké Nivnici, považované za možné rodiště učitele národů Jana Amose Komenského, ale přezdívku si vysloužil i tím, jak se dětem během dvacetileté kariéry učitele věnuje i po škole.

Žáci jeho filmového kroužku se s filmy dostali až do New Yorku či Tokia, připravuje s dětmi školní časopis, který patří roky mezi nejlepší v zemi, a vede také několik folklorních souborů.

"Žáci čtvrté třídy se mě ptali, proč jdu stávkovat. Vysvětlil jsem jim to přirovnáním," popisuje Ondra, který se stejně jako tisíce dalších učitelů rozhodl připojit ke stávce. Dětem vyprávěl příběh maminky, která jim v sobotu slíbí za perfektní úklid pokoje pizzu. Večer však řekne, že ji nemá, a dá jim namazaný rohlík s máslem, což se bude opakovat dvacet sobot po sobě. 

"Když jsem se jich zeptal, co udělají dvacátou první sobotu, vykřikli, že nebudou uklízet. No a těch dvacet sobot je mých dvacet let ve škole. Stávkoval jsem, protože se ve společnosti poslední léta mluví jen o tom, v jakém marasmu je školství. A já nechci, aby jednou někdo říkal, že jsem já a moje generace kantorů celý svůj produktivní život pracovali v něčem, co bylo na nic a stagnovalo. Chtěl bych být součástí budování myšlenky českého školství, které má jasný cíl, k tomu připravené adekvátní metody k jeho dosažení a bude neohroženě směřovat mezi nejlepší vzdělávací systémy na světě," dodává.

Peníze chybí, ale není to to nejpodstatnější

V "jeho" Zlínském kraji patřila bánovská škola mezi 93 stávkujících škol, z nichž bylo 29 středních. Celkem šlo o přibližně 2000 učitelů. I když odboráři uvedli jako hlavní důvod protestu to, že vláda nesplnila slibované 15procentní navýšení platů, učitel Ondra tvrdí, že rozhodně nestávkoval kvůli penězům. "Mzdy jsou určitě menší, než by měly být, ale mně vadí ve školství podstatně více jiné věci," prohlašuje.

Vadí mu, že je hluboko pod průměrem platu ostatních vysokoškolsky vzdělaných lidí, ale když je řeč o penězích, kritizuje spíše systém jejich rozdělování. Nechápe, proč peníze na mzdy učitelů a dalších pracovníků dosud posílá ministerstvo školství do škol přes prostředníky.

Učitel Vlastimil Ondra s harmonikou a s dětmi ze svého folklorního souboru Nivnička na folklorním festivalu ve Strážnici
Učitel Vlastimil Ondra s harmonikou a s dětmi ze svého folklorního souboru Nivnička na folklorním festivalu ve Strážnici | Foto: Archív Vlastimila Ondry

"Naše škola, stejně jako řada jiných, na to strašně doplácí. Učitelský sbor má vysoký průměrný věk, a čím je učitel starší, tím je výš v platové tabulce a má víc peněz. Takže my dostaneme na školu peníze přidělené dle určitého výpočtu, učitelům dáme peníze podle toho, v jakém tarifu podle odučených let jsou, a potom už není nic moc co rozdávat navíc," říká Ondra a mluví o tom, jak má přitom ministerstvo o každé škole a učiteli veškeré detailní informace.

"Mohlo by tedy poslat plat přímo šitý každému tabulkově na věk a k tomu přidat řediteli určitou sumu na odměny dle jeho uvážení. Stačil by jeden klik v počítači, nechápu to," kroutí hlavou.  

Reforma vždy přichází shora

To jsou věci kolem financí. Velké výhrady má ale ke kvalitě vzdělávání. Podle něho se na mnoho školách věnují zajímavým projektům, ale klíčový problém je v tom, že tyto školy jsou spíše osamocenými ostrůvky.

"Je to stejné jako v jiných oblastech. Kde jsou na něco šikovní lidé, tam to kvete, takže když máte v Nivnici šikovného trenéra volejbalu, tak je tady pak desítky let parádní volejbal. Stejné je to se školami, dobré školy jsou táhnuty dobrými jednotlivci. Ale kdyby byl nastaven výborný mechanismus vzdělávání, šla by kvalita nahoru všude," věří Ondra, který by si přál, aby právě tento systém stát vytvořil a maximálně podporoval. 

"Navíc, jednotlivé školy toho vědí o sobě navzájem málo, máme malé možnosti si předávat zkušenosti. A už vůbec neexistuje žádná synchronizace z ministerstva a od dalších institucí, které by se tomuto měly věnovat. Za těch dvacet let se mě nikdo nezeptal, jak bych chtěl školství zlepšit. Reforma vždy přichází shora. Pracoval bych raději v systému, na kterém jsem se spolupodílel," říká Ondra. 

Mentoring je na západě samozřejmost

Zmiňuje se tak o něčem, co před několika dny vzpomněl v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr školství Robert Plaga, který připravuje s experty koncepci vzdělávání na další léta. Ministr považuje za nejdůležitější podporu učitelů a škol v jejich rozvoji a přiznává, že školy jsou v tomto osamocené.

"Máme obrovskou autonomii škol, která ale nebyla v posledních 15 letech doprovázena jejich podporou. Lidé na školách potom necítí podporu a nemají si kam sáhnout, aby zvýšili kvalitu škol. Proto je pro mě zásadní podpora ředitelů a učitelů jako klíčových hráčů, díky kterým můžeme zvednout kvalitu školství," řekl Plaga s tím, že učitelé by už neměli být "encyklopedií informací", ale spíše mentory či průvodci vzděláváním. A zástupce ředitele na bánovské škole s tímto souhlasí. 

"Absolvoval jsem dvouletý výcvik na mentora jen díky tomu, že se naše škola zapojila do projektu Spoluprací k profesionalitě. Součástí byla i cesta do Londýna, kde jsme chodili týden po školách," navazuje na ministra.

"Tam jsem viděl, že oni mají mentoring jako úplně samozřejmý nástroj pedagogické i žákovské podpory už dlouho. Mentoring na naší škole vystudovalo už šest učitelů. V okolních školách se o tomto nástroji ví ale jen málo. Proč? Chybí nám podpora shora, kdy by se řeklo: Tyto nástroje ve školství fungují a jsou ku prospěchu - mentoring, kolegiální podpora, formativní hodnocení. To vše doporučujeme a dáváme vám podporu k jejich ovládnutí," říká Ondra. 

Obdobná situace je podle něj okolo stížností na to, že žáci se musí učit obrovské množství informací, mnohdy do posledních detailů. Což kritizuje i ministr Plaga, stejně jako další politici či experti. Proto v návrhu dalšího směřování školství je také pasáž o tom, že učiva musí být méně a žáci by měli mít více času spíše na procvičování látky.

"Bohužel, také o tomto se velmi dlouho mluví, ale stát v tom neudělal nic. My musíme žáky naučit obrovské množství informací, protože je to v Rámcovém vzdělávacím programu," vysvětluje Vlastimil Ondra, podle kterého je nezbytné ho "osekat" tak, aby se žáci mohli pořádně naučit to podstatné a mohli látku déle procvičovat a pracovat s chybou, protože bez chyb se nikdo nic nenaučil.

Foto: Archív Vlastimila Ondry

Shodou náhod právě dnes představuje expertní skupina, jmenovaná ministrem školství, hlavní směry, kterými by mělo jít české školství v budoucnosti. Učitel Ondra to vítá, ale zároveň upozorňuje: "Nám učitelům zatím nikdo nic neřekl, nikoho náš názor nezajímá, obávám se, že to bude něco, co zase přijde jen shora. Proč jsme už rok dva nediskutovali odspodu směrem nahoru?" 

 

Právě se děje

Další zprávy