U kolejí přibývá beton proti hluku za miliardy. Hasičům může ztížit cestu ke zraněným

Petr Koděra Petr Koděra
9. 10. 2015 16:00
Za posledních šest let se v Česku postavilo u železnic okolo dvou stovek kilometrů protihlukových stěn za pět miliard korun. Podle dopravních expertů je to zbytečně moc a stavby se tak prodražují. Stěny se stavějí i v polích mimo obce, jsou příliš vysoké a navíc zhoršují rozhled strojvedoucím a ohrožují bezpečnost cestujících ve vlacích. Pokud se mezi nimi stane nehoda, záchranáři mají ztížený přístup ke zraněným. Správci kolejí předražení odmítají. Tvrdí navíc, že nákladná opatření si vynucují obce.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha - Za posledních šest let nasypalo Česko zhruba pět miliard korun do dvou stovek kilometrů protihlukových stěn u kolejí. Železniční odboráři i dopravní odborníci však tvrdí, že častokrát jde o vyhozené peníze.

Miroslav Vančura z brněnského Centra dopravního výzkumu říká, že stěn je zbytečně mnoho, stavby se tím prodražují, často před hlukem ani nechrání, protože jsou daleko od kolejí, kde hlomoz vzniká, a nadto ohrožují bezpečnost cestujících ve vlacích.

"Stěny mohou při nehodě zásadně zdržet záchranáře. Jsou to konstrukce, které nevyhovují jak z hlediska bezpečnosti, tak ochrany před hlukem," říká Vančura.

Jako varování mají sloužit poslední dvě velké nehody z letošního léta: střet pendolina s kamionem ve Studénce, kde zemřeli tři lidé, a pak padesát zraněných při srážce dvou rychlíků u Horažďovic.

"Záchranáři při nehodách odvedli skvělou práci. Je však potřeba ptát se, co by se dělo, kdyby se podobné neštěstí stalo mezi protihlukovými stěnami, kam se hasiči a lékaři nedostanou tak rychle," tvrdí drážní specialista odborářů Jindřich Berounský.

Hasiči: Je to problém

Hasiči zatím žádný podobný případ mezi tunami betonu řešit nemuseli, připouštějí ale, že může přijít problém. "Vzhledem k pokračující výstavbě může být pouze otázkou času, že by protihluková stěna v praxi znemožnila zásah," řekla mluvčí hasičů Nicole Zaoralová.

Správci kolejí, kteří platí výstavbu a modernizaci tratí, však tvrdí, že stěny nejsou bezpečnostním rizikem. A že hasiči - zejména drážní - jsou pro zásah na kolejích dobře vycvičení. "Vědí, jak prostupný díl vypadá, a znají i jeho vzdálenostní a další parametry," řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jakub Ptačinský.

Záchranáři na stěny upozornili poprvé v roce 2011, kdy testovali jejich průchodnost při simulovaném zásahu. I s nejlepší technikou měli velké potíže se přes železobeton dostat. Navrhli proto, aby stavaři kromě povinných mezer pro průchod s nosítky montovali zhruba každých padesát metrů snadno prostupnou desku, třeba z dřevotřísky.

Správa kolejí tvrdí, že informaci předala projektantům a dodavatelům, kteří vše uvedli do praxe. Ovšem jen v rámci doporučení: v oficiálních předpisech to jako nařízení zatím chybí, protože se čeká na novou směrnici pro celou EU.

Hasiči si navíc přáli zvýraznit dřevotřískové desky reflexními prvky, to ale správa tratí nechce udělat kvůli vandalům. "Snažíme se neveřejné vstupy do kolejiště nezvýrazňovat," řekl mluvčí drážní správy Ptačinský.

Nízká protihluková stěna
Nízká protihluková stěna | Foto: Archiv Jindřicha Berounského

Zároveň odmítl, že by se stavěly stěny na podivných místech a byly zbytečně vysoké a drahé. "Rozhodně se nesnažíme o záměrné předražování staveb. Narážíme ale v některých případech na neúměrné požadavky měst a obcí, které chtějí za prostředky určené na modernizaci železnice vyřešit své problémy," řekl Ptačinský.

Lobby betonu a projektantů

Odborář Berounský tvrdí, že státní i obecní úředníci podlehli lobby betonárek a projektantů, kteří jen využili čtyři roky starého vládního nařízení o ochraně proti hluku a díky přísným hygienickým limitům navrhují stěny takřka všude. A to i přes to, že jde o drahé řešení a správci kolejí jako investor mají na výběr i levnější možnosti, jak hygienikům vyhovět a rámus zmírnit.

Sto metrů současné protihlukové stěny stojí zhruba okolo dvou milionů korun. Až desetkrát levnější může být výměna oken domů u kolejí, jako si to přáli lidé podél trati z Děčína do Ústí nad Labem.

Správci kolejí si ale podle Berounského vybírají záměrně stěny a staví je i na nesmyslných místech. "Vznikají už i mezi železnicí a silnicí, u níž stojí dům. Protihlukové stěny pak paradoxně odráží a zvyšují hluk ze silnice směrem k domu," popisuje Berounský a dává další příklad: "Pětatřicet kilometrů souvislá stěna na trati z Hostivaře do Benešova. Místo abych od Říčan sledoval krásnou přírodu, koukám do betonu. To se pak ztrácí i požitek z cestování, připadám si, že jedu metrem."

Levnější jsou i nižší protihlukové stěny, než jsou ty současné až pět metrů vysoké. Stavějí je například v Německu.

"Jde o stěny ve výšce zhruba 120 centimetrů a stačí to. Stěna je efektivní, protože je zlomená zpátky do koleje, a díky úspoře materiálu také levnější," řekl Miroslav Vančura, který v Centru dopravního výzkumu řídí koncepci rozvoje dopravního sektoru.

Podobné stěny se testují i u nás, zatím je ale nikdo nestaví ve větším. Prý proto, že není zájem. Ani ze strany státu, ani od firem, pro které je byznysově výhodné nic neměnit kvůli jednoduché a rychlé montáži. "Nedivím se jim, jsou to snadno vydělané peníze," podotkl Vančura.

Výhodné je to podle něj i pro projektanty, kteří si počítají odměnu z celkové hodnoty zakázky. "Mají proto zájem na co nejvyšší ceně," dodal Vančura, podle kterého by si vše měl od začátku hlídat investor, tedy stát. A pokud je projekt zbytečně nákladný, odmítnout ho a nechat přepracovat.

Projektanti se k tématu nevyjádřili. Mluvčí Svazu podnikatelů ve stavebnictví Alena Čechová doporučila obrátit se na společnost Sudop Group, v ní ale na mailové dotazy nikdo nereagoval. Bez odpovědi zůstaly i maily do dalších kanceláří.

Nový zákon o hluku

Hluk u silnic a železnic nedávno řešili i poslanci novelou zákona, který by měl platit od příštího roku a státu od miliardových nákladů částečně ulevit. 

Norma nově říká, že kdo si postaví v blízkosti dálnice nebo železnice nový dům, už nebude moci žádat správce této komunikace, aby zaplatil opatření proti hluku. Jednoduše proto, že tam trať vedla dřív a bylo dopředu jasné, že se staví v hlučné zóně.

Komunistický poslanec a místopředseda sněmovního dopravního podvýboru Karel Šidlo navíc prosazuje ještě další změnu: aby se rámus měřil až po opravě trati, a nikoliv před ní. To proto, že rekonstrukce zpravidla hlučnost sníží. Teprve po novém měření by pak nechal udělat patřičné úpravy proti hluku. "Pak by se nestavěly předimenzované stěny jako dnes," řekl Šidlo.

Podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty ale hlukové studie s nižší hlučností po opravách počítají. "V případě, že modernizace zahrnuje další opatření ke snížení hlučnosti, akustická studie toto zohledňuje," uvedl Valenta.

Čerstvý problém s protihlukovou stěnou popsal v minulých dnech i online deník Akrtuálně.cz. Na pražské ulici 5. května vyrostla za několik týdnů načerno bez vědomí úřadů mobilní stavba. Majitelé okolních domů si však stěžují, že je zbytečná a přišli kvůli ní o výhled.

Technická správa komunikací přiznala, že stěnu postavila narychlo. Bála se, že přijde o evropskou dotaci.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Česká pošta nestojí před krizí, kontroly nezjistily žádná pochybení, uvedl Hamáček

Česká pošta podle ministra vnitra Jana Hamáčka nestojí před krizí, hrozbu stávky označil za bezdůvodnou. Desítky kontrol ve firmě podle něj nezjistily žádná pochybení. Hamáček také bude chtít jednat o kompenzacích pro Českou poštu za ztráty během koronavirové krize. Ztráty podniku vyčíslil zhruba na 780 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Magma ze sopky na Kanárských ostrovech může vytékat až tři měsíce, obávají se experti

Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři týdny nebo až tři měsíce, informoval dnes deník El País s odkazem na vulkanologický institut Kanárských ostrovů. Několik proudů masy žhavé lávy na cestě k pobřeží dosud zničilo dvě stovky domů a na 154 hektarů půdy, ohroženy jsou i banánovníkové plantáže. Přerušen je kvůli valící se lávě stále provoz na šesti silnicích, letecká doprava na ostrově funguje bez omezení.

Největší obavy nyní panují ze střetu žhavé lávy s mořskou vodou, po němž se do ovzduší uvolní obrovské množství páry a toxických plynů. Riziko velkých cunami podle expertů nehrozí. Pobřeží na jihozápadě ostrova bylo uzavřeno, láva by tam měla dorazit během několika dnů, její postup se totiž zpomalil. Nyní je okraj proudů lávy asi 2,5 kilometru od pobřeží. V některých částech dosahuje masa lávy výšky až 12 metrů.

Láva kromě zatím dvou stovek domů zničila i infrastrukturu ostrova, elektrické vedení, zemědělskou půdu, ale také například zavlažovací potrubí k banánovníkovým plantážím. Ohroženo je nyní asi 400 hektarů plantáží banánovníků, jehož pěstování patří k hlavním ekonomickým odvětvím na ostrově. V nejpostiženější oblasti kolem obcí El Paso a Los Llanos de Aridane se pěstuje asi 20 procent produkce banánů ostrova. O práci tak mohou podle deníku La Vanguardia přijít stovky lidí.

Erupce na La Palmě už zničila také řadu domů, které fungovaly jako ubytování pro turisty. Právě jihozápad ostrova je vyhledávanou destinací zejména německých a holandských turistů. Cestovní ruch se přitom právě sotva začal vzpamatovávat z omezení kvůli pandemii covidu-19. Španělská ministryně cestovního ruchu Reyes Marotová nicméně v pondělí uvedla, že tato událost může být i reklamou pro cestovní ruch v příštích týdnech a měsících, za což si vysloužila kritiku místních obyvatel.

Přírodní katastrofa si díky včasné evakuaci nevyžádala žádné oběti, ani zraněné. Z postižené oblasti bylo evakuováno na 6000 lidí. Škody způsobené erupcí odhadl premiér Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres na více než 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč).

Vyvěrání magmatu ze sopky odhadují experti na několik týdnů až měsíců. Vychází přitom z dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585, kdy to bylo 84 dnů, a nejkratší z roku 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní. Návrat k normálu ale po této přírodní katastrofě podle televize RTVE potrvá další týdny či měsíce.

Deník El País dnes s odvoláním na vulkanologický ústav Kanárských ostrovů napsal, že do vzduchu se po erupci nyní na La Palmě uvolňuje denně odhadem od 6000 do 11.500 tun oxidu siřičitého.

Další zprávy