reklama
 
 

U kolejí přibývá beton proti hluku za miliardy. Hasičům může ztížit cestu ke zraněným

9. 10. 2015
Za posledních šest let se v Česku postavilo u železnic okolo dvou stovek kilometrů protihlukových stěn za pět miliard korun. Podle dopravních expertů je to zbytečně moc a stavby se tak prodražují. Stěny se stavějí i v polích mimo obce, jsou příliš vysoké a navíc zhoršují rozhled strojvedoucím a ohrožují bezpečnost cestujících ve vlacích. Pokud se mezi nimi stane nehoda, záchranáři mají ztížený přístup ke zraněným. Správci kolejí předražení odmítají. Tvrdí navíc, že nákladná opatření si vynucují obce.
Doporučujeme

Praha - Za posledních šest let nasypalo Česko zhruba pět miliard korun do dvou stovek kilometrů protihlukových stěn u kolejí. Železniční odboráři i dopravní odborníci však tvrdí, že častokrát jde o vyhozené peníze.

Miroslav Vančura z brněnského Centra dopravního výzkumu říká, že stěn je zbytečně mnoho, stavby se tím prodražují, často před hlukem ani nechrání, protože jsou daleko od kolejí, kde hlomoz vzniká, a nadto ohrožují bezpečnost cestujících ve vlacích.

"Stěny mohou při nehodě zásadně zdržet záchranáře. Jsou to konstrukce, které nevyhovují jak z hlediska bezpečnosti, tak ochrany před hlukem," říká Vančura.

Jako varování mají sloužit poslední dvě velké nehody z letošního léta: střet pendolina s kamionem ve Studénce, kde zemřeli tři lidé, a pak padesát zraněných při srážce dvou rychlíků u Horažďovic.

"Záchranáři při nehodách odvedli skvělou práci. Je však potřeba ptát se, co by se dělo, kdyby se podobné neštěstí stalo mezi protihlukovými stěnami, kam se hasiči a lékaři nedostanou tak rychle," tvrdí drážní specialista odborářů Jindřich Berounský.

Hasiči: Je to problém

Hasiči zatím žádný podobný případ mezi tunami betonu řešit nemuseli, připouštějí ale, že může přijít problém. "Vzhledem k pokračující výstavbě může být pouze otázkou času, že by protihluková stěna v praxi znemožnila zásah," řekla mluvčí hasičů Nicole Zaoralová.

Správci kolejí, kteří platí výstavbu a modernizaci tratí, však tvrdí, že stěny nejsou bezpečnostním rizikem. A že hasiči - zejména drážní - jsou pro zásah na kolejích dobře vycvičení. "Vědí, jak prostupný díl vypadá, a znají i jeho vzdálenostní a další parametry," řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jakub Ptačinský.

Záchranáři na stěny upozornili poprvé v roce 2011, kdy testovali jejich průchodnost při simulovaném zásahu. I s nejlepší technikou měli velké potíže se přes železobeton dostat. Navrhli proto, aby stavaři kromě povinných mezer pro průchod s nosítky montovali zhruba každých padesát metrů snadno prostupnou desku, třeba z dřevotřísky.

Správa kolejí tvrdí, že informaci předala projektantům a dodavatelům, kteří vše uvedli do praxe. Ovšem jen v rámci doporučení: v oficiálních předpisech to jako nařízení zatím chybí, protože se čeká na novou směrnici pro celou EU.

Hasiči si navíc přáli zvýraznit dřevotřískové desky reflexními prvky, to ale správa tratí nechce udělat kvůli vandalům. "Snažíme se neveřejné vstupy do kolejiště nezvýrazňovat," řekl mluvčí drážní správy Ptačinský.

Zároveň odmítl, že by se stavěly stěny na podivných místech a byly zbytečně vysoké a drahé. "Rozhodně se nesnažíme o záměrné předražování staveb. Narážíme ale v některých případech na neúměrné požadavky měst a obcí, které chtějí za prostředky určené na modernizaci železnice vyřešit své problémy," řekl Ptačinský.

Lobby betonu a projektantů

Odborář Berounský tvrdí, že státní i obecní úředníci podlehli lobby betonárek a projektantů, kteří jen využili čtyři roky starého vládního nařízení o ochraně proti hluku a díky přísným hygienickým limitům navrhují stěny takřka všude. A to i přes to, že jde o drahé řešení a správci kolejí jako investor mají na výběr i levnější možnosti, jak hygienikům vyhovět a rámus zmírnit.

Sto metrů současné protihlukové stěny stojí zhruba okolo dvou milionů korun. Až desetkrát levnější může být výměna oken domů u kolejí, jako si to přáli lidé podél trati z Děčína do Ústí nad Labem.

Správci kolejí si ale podle Berounského vybírají záměrně stěny a staví je i na nesmyslných místech. "Vznikají už i mezi železnicí a silnicí, u níž stojí dům. Protihlukové stěny pak paradoxně odráží a zvyšují hluk ze silnice směrem k domu," popisuje Berounský a dává další příklad: "Pětatřicet kilometrů souvislá stěna na trati z Hostivaře do Benešova. Místo abych od Říčan sledoval krásnou přírodu, koukám do betonu. To se pak ztrácí i požitek z cestování, připadám si, že jedu metrem."

Levnější jsou i nižší protihlukové stěny, než jsou ty současné až pět metrů vysoké. Stavějí je například v Německu.

"Jde o stěny ve výšce zhruba 120 centimetrů a stačí to. Stěna je efektivní, protože je zlomená zpátky do koleje, a díky úspoře materiálu také levnější," řekl Miroslav Vančura, který v Centru dopravního výzkumu řídí koncepci rozvoje dopravního sektoru.

Podobné stěny se testují i u nás, zatím je ale nikdo nestaví ve větším. Prý proto, že není zájem. Ani ze strany státu, ani od firem, pro které je byznysově výhodné nic neměnit kvůli jednoduché a rychlé montáži. "Nedivím se jim, jsou to snadno vydělané peníze," podotkl Vančura.

Výhodné je to podle něj i pro projektanty, kteří si počítají odměnu z celkové hodnoty zakázky. "Mají proto zájem na co nejvyšší ceně," dodal Vančura, podle kterého by si vše měl od začátku hlídat investor, tedy stát. A pokud je projekt zbytečně nákladný, odmítnout ho a nechat přepracovat.

Projektanti se k tématu nevyjádřili. Mluvčí Svazu podnikatelů ve stavebnictví Alena Čechová doporučila obrátit se na společnost Sudop Group, v ní ale na mailové dotazy nikdo nereagoval. Bez odpovědi zůstaly i maily do dalších kanceláří.

Nový zákon o hluku

Hluk u silnic a železnic nedávno řešili i poslanci novelou zákona, který by měl platit od příštího roku a státu od miliardových nákladů částečně ulevit. 

Norma nově říká, že kdo si postaví v blízkosti dálnice nebo železnice nový dům, už nebude moci žádat správce této komunikace, aby zaplatil opatření proti hluku. Jednoduše proto, že tam trať vedla dřív a bylo dopředu jasné, že se staví v hlučné zóně.

Komunistický poslanec a místopředseda sněmovního dopravního podvýboru Karel Šidlo navíc prosazuje ještě další změnu: aby se rámus měřil až po opravě trati, a nikoliv před ní. To proto, že rekonstrukce zpravidla hlučnost sníží. Teprve po novém měření by pak nechal udělat patřičné úpravy proti hluku. "Pak by se nestavěly předimenzované stěny jako dnes," řekl Šidlo.

Podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty ale hlukové studie s nižší hlučností po opravách počítají. "V případě, že modernizace zahrnuje další opatření ke snížení hlučnosti, akustická studie toto zohledňuje," uvedl Valenta.

Čerstvý problém s protihlukovou stěnou popsal v minulých dnech i online deník Akrtuálně.cz. Na pražské ulici 5. května vyrostla za několik týdnů načerno bez vědomí úřadů mobilní stavba. Majitelé okolních domů si však stěžují, že je zbytečná a přišli kvůli ní o výhled.

Technická správa komunikací přiznala, že stěnu postavila narychlo. Bála se, že přijde o evropskou dotaci.

autor: Petr Koděra

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama