reklama
 
 

Turista Stráský vrací Šumavu do 19. století, říká vědec

3. 4. 2011 7:40
Stráského boj s kůrovcem skončí mezinárodní ostudou, varuje profesor Josef Fanta

Praha - Renomovaný vědec kritizuje radikální plán na potírání kůrovce, který předložil ředitel Šumavského národního parku Jan Stráský  svému nadřízenému, ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi (ODS).

"Myslím, že pan Stráský zadělal na mezinárodní ostudu," hodnotí tento plán v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor Josef Fanta, uznávaný vědec s evropským renomé.

Fanta, donedávna člen vědecké sekce šumavského parku, kritizuje zejména Stráského plán pustit dřevorubce do prvních, nejcennějších zón Šumavy.

"Park je zřízen proto, aby se v něm příroda chránila. Když jsem ale slyšel starší Stráského vyjádření, že se s přírodou musí bojovat, tak to se vracíme do 19. století."

A.cz: Co vidíte jako největší chybu pana ředitele Stráského?

Myslím, že na jeho místo měl přijít ekologicky vzdělaný odborník, nikoliv turista, který má k těmto záležitostem daleko a mnoho věcí nejspíš nechápe. Nechci mu sahat do svědomí, nechci ho kritizovat, ale některé věci prostě nejdou. V Evropě máme na tři sta národních parků, ale něco takového, co předložil pan Stráský, se ještě nestalo.

V národních parcích platí zásada, že v územích, která byla zařazena do čistě přírodních zón, se nic takového nedělá. Tam se na přírodu chodíme dívat, učit se. Ne jí manipulovat.

Rada Evropy nabídla Šumavě prestižní diplom, pan Stráský se ale rozhodl přijetí pozastavit a zatím ho nepřevzít. Jestli si myslí, že za dva roky Šumavu vyčistí a pak řekne: 'Rado Evropy, pojď sem s tím diplomem', tak takhle Rada Evropy nefunguje.

A.cz: Jak se podle vás s kůrovcem na Šumavě vypořádat?

Před sto lety, kdy se na Šumavě vysazovaly stejnověké smrkové monokultury, nám naši předkové zadělali na dva problémy. Prvním je, že kůrovec napadá staré stromy. Stejnověké smrkové monokultury nejsou přirozeným porostem, jsou ale živnou půdou pro kůrovce.

Druhým problémem je, že staré smrkové lesy jsou velice náchylné k poškození silnými větry, vichřicemi. A to se na Šumavě také stalo, vzpomeňme si na orkán Kyrill.

Profesor Josef Fanta

  • Narodil se v roce 1931.
  • Věnuje se přírodě blízkému lesnímu hospodaření.
  • Vystudoval lesnickou fakultu ČVUT.
  • Od roku 1954 pracoval jako výzkumník.
  • Od roku 1963 působil v Krkonošském národním parku, odkud musel počátkem 70. let odejít.
  • Po emigraci vyučoval od roku 1978 na univerzitě v Amsterodamu a pak ve Wageningenu.
  • V 90. letech se zasloužil o vstup nizozemské nadace FACE do Krkonoš a obnovu tamních zdevastovaných porostů.
  • Byl členem vědecké sekce Rady NP Šumava.

Když jsme jednou vyhlásili bezzásahové pásmo, tak bychom to také měli dodržet. Zásahy proti kůrovci by se měly dělat v okrajových zónách. Neměly by se dělat paušálně, ale výběrovým způsobem.

V německém parku se nekácí

A.cz: Je to dostačující?

Znám například dobře situaci v německém národním parku Harz na sever od Drážďan. Tam je podobná situace jako na Šumavě. S preventivními a ochrannými opatřeními nepočítají na prvním místě v národním parku, ale v lesních závodech, které s národním parkem hraničí. Oni respektují, že národní park je první kategorie ochrany přírody. 

Kdybych přišel s návrhem ´začněte na Šumavě dělat kůrovcová opatření v lesních správách kolem národního parku´, tak mě ukřižujou.

Ve druhých a třetích zónách šumavského parku by se mělo zavést přírodě blízké hospodaření. Co nejdříve smrkové monokultury převádět na smíšené porosty. V původní vegetaci tam byl smíšený les, v němž se samozřejmě vyskytuje také smrk.

A.cz: Jsou s tím už nějaké zkušenosti?

Podobně jsme to dělali v Krkonoších v 90. letech, tam byla situace stejná, všude samý smrk. Nechtěli jsme obnovovat les v podobě monokultury. Dosazovali jsme buk, jedli, hodně jsme pracovali i s takzvanými pionýrskými dřevinami, jako je bříza, osika, jeřáb, jíva.

Výzkumem jsme zjistili, že tyto dřeviny mají cenu zlata. Zvláště v Krkonoších, kde byl kyselými dešti zcela změněn půdní režim. Tyto dřeviny zlepšují chemismus půd. Vytvářejí příznivější podmínky pro obnovu lesa.

Příkladem může být i Rumunsko

A.cz: A co první zóny šumavského parku? Ty by podle vác měly zůstat bez jakéhokoli zásahu člověka?

Ano. Bez zásahu.

A.cz: Jenže první zóny jsou rozdrobeny na desítky kousků. Jak velký problém to představuje?

Jak dlouho už se jedná o tom, abychom se vrátili k původnímu návrhu souvislých zón. To, co se tam stalo - rozdělení původních asi pěti zón na 135 nesouvisejících, to byla strašlivá chyba. Na to bude Šumava doplácet ještě desetiletí.

A.cz: Jaký by byl tedy podle vás na Šumavě z hlediska ochrany přírody ideální stav?

Vidím to v důsledném respektování funkce národního parku. Zase to všechno stojí a padá s dobrou zonací. Ty plány už byly vypracovány.

Řeknu vám jeden příklad. Jsem členem malé nizozemské pracovní skupiny, která za finanční pomoci holanské vlády inventarizuje zbývající pralesy v Evropě. Dělali jsme to například v Rumunsku, kde jsme zmonitorovali přes 200 tisíc hektarů.

Vzhledem k tomu, že má rumunská vláda smlouvu se Světovou bankou na podporu výstavby lesních cest, byli jsme si vědomi toho, že když se do místa, kde jsou pralesy, postaví cesta, tak se s pralesem můžeme rozloučit. Sešli jsme se proto s rumunským ředitelem toho projektu. Řekl nám: Dejte mi mapy s pralesy, žádná cesta se tam stavět nebude. Dali jsme mu mapy a od rumunských kolegů vím, že drží slovo.

Když to jde v Rumunsku, ale i ve Švýcarsku nebo v Holandsku, proč to nejde tady? Proč si Češi myslí, že tomu rozumí lépe? Nebo třeba Německo. Má přírodní oblasti, divočinu na necelých dvou procentech rozlohy svého území. Spolková vláda rozhodla, že ji chce mít do roku 2020 na asi pěti procentech.

Stráského rétorika mi připomněla komunisty

A.cz: Co by tedy podle vás měl ministr Chalupa se Stráského návrhem na kácení stromů na Šumavě udělat? Nechat ho přepracovat, nebo úplně hodit do koše?

Nechci mu radit, je to jeho věc, jeho odpovědnost. To, jak se to na Šumavě rozběhlo, vzbudilo velké obavy lidí, kteří byli členy vědecké sekce Rady národního parku. Byl jsem takovým korespondečním členem, komunikoval jsem z Holandska. Prvního jednání jsem se zúčastnil teď v březnu, a bylo to zároveň poslední jednání.

Řeknu vám, že jsem byl docela šokován, když slyšel, jakým způsobem ředitel parku Stráský rozhodl o zrušení samostatné vědecké sekce, jak to prezentoval. Už jsem to totiž jednou zažil. V Krkonoších na začátku 70. let, když tam s námi zametli komunisté.

Tenkrát to odnesl i předseda vědecké rady Krkonošského národního parku profesor Hadač, což byl mimochodem jejich člověk, byl členem komunistické strany.

Měl velmi ostrou kontroverzi s tehdejším krajským tajemníkem v Hradci Králové, který si na něj stěžoval až u Ústředního výboru KSČ. A ten Hadače odvolal. Jakmile ho odvolal, byl konec i se mnou a skončil jsem u lopaty.

Stráský zvolil stejný postup, rozhodnutí bez jakékoliv konzultace, stejná rétorika, stejná argumentace. Nemohl jsem jednak jinak, než se s členstvím v Radě Národního parku Šumava rozloučit.

A.cz: V souvislosti s kácením na Šumavě se hovoří o různých dřevařských lobby. I uznávaný ekolog a někdejší ministr životního prostředí Bedřich Moldan ovšem uvedl, že Stráský nebude krást dřevo. Co si o pozadí plánovaného kácení na Šumavě myslíte?

Do toho opravdu nevidím. Jestli má pan Stráský nějaké spojení s dřevařskými firmami, s developery, to nevím. Samozřejmě si dovedu představit, že se dřevařské firmy, developeři už už třesou, aby to na Šumavě dopadlo.

Podívejte se ale, co se stalo v Krkonoších. Páni starostové, kteří samozřejmě nepodléhají správě parku, si mysleli, jak neobyčejně budou prosperovat, když si tam nechají postavit apartmánové domy. Výsledkem je to, že starousedlíci odcházejí, poněvadž se nechtějí dívat do fasády nového domu, který mu postavili naproti a v němž se dvakrát za rok rozsvítí.

Starostové zničili charakter horských obcí, přičemž tolik lidí do Krkonoš na lyže a na rekreaci zase nejezdí.

 

autor: Pavel Baroch | 3. 4. 2011 7:40

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama