


Pozměňovací návrh, který má zvýšit minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlených oblastí z 500 na 900 metrů, nebude poslanec Filip Turek (za Motoristy) pravděpodobně dál prosazovat. Turek, který je zároveň vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, to řekl v neděli na CNN Prima News.

Uvedl, že Evropská komise vládu upozornila, že přijetí návrhu by mohlo ohrozit plnění závazků České republiky a zkomplikovat jí přístup k evropským penězům.
Pozměňovací návrh ke stavebnímu zákonu souvisí s přípravou takzvaných akceleračních zón, ve kterých mají být jednodušší povolovací procesy pro stavbu větrných a solárních elektráren. "Načetl jsem ho, ale nebudu se k němu pravděpodobně hlásit, protože Evropská komise vyloženě řekla: pokud návrh Filipa Turka bude v rámci stavebního zákona v České republice, tak my vám zablokujeme peníze," řekl Turek.
Turkův návrh projednala vláda a byl konzultován se zástupci Evropské komise za účasti ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva průmyslu a obchodu. Komise podle Turka uvedla, že navrhované změny by mohly ztížit naplňování cílů při rozvoji obnovitelných zdrojů energie, ke kterým se Česko zavázalo.
Nadále tak zůstává v platnosti navrhovaná minimální vzdálenost větrných elektráren 500 metrů od obydlených oblastí. Turek uvedl, že samotné zařazení území do akcelerační zóny neznamená automatickou výstavbu. Zóny pouze vymezují místa, kde je možné projekty dále posuzovat a připravovat.
Akcelerační zóny musí stát vybrat do konce srpna, aby nepřišel o unijní podporu v rozsahu devíti miliard korun. V případě nesplnění závazku hrozí Česku sankce. Návrh na vymezení akceleračních zón aktuálně zahrnuje 94 míst.
Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v sobotu v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct uvedl, že vláda ze seznamu škrtne nejméně tři, o jejichž vyřazení požádala armáda. Další možné škrty by mohly vzejít při vypořádání skončeného připomínkového řízení.
Původní rozsah akceleračních oblastí současná vláda snížila z celkových 2685 kilometrů čtverečních na 474 kilometrů čtverečních. To je zhruba 0,6 procenta rozlohy České republiky. Vzhledem k unijním termínům má být podle Červeného legislativa hotova do konce srpna.






Už na kurtu během ceremoniálu na Centre Courtu dala Karolína Muchová jasně najevo, jak tvrdě ji porážka ve finále Wimbledonu zasáhla. Na následné tiskové konferenci silné zklamání potvrdila a dala nahlédnout do zákulisí fascinující české bitvy mezi ní a novou šampionkou Lindou Noskovou. Pro svou kamarádku měla jen slova respektu a obdivu.



Nejméně pět lidí – včetně dítěte – zabil ruský útok leteckými pumami na ukrajinské město Sumy, dalších 30 osob utrpělo zranění. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Ruský útok leteckými bombami na město Slovjansk v Doněcké oblasti zabil jednoho člověka a tři další zranil, napsal později server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.



Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa poslala předvolání několika novinářům deníku The New York Times (NYT) před federální velkou porotu kvůli jejich článku o bezpečnostních nedostatcích nového prezidentského speciálu Air Force One. Ten Spojené státy dostaly darem od Kataru. Deník označil postup ministerstva spravedlnosti za pokus zastrašit média a útok na svobodu tisku.



Na Masarykově okruhu v Brně dnes zemřeli dva jezdci po nehodě při závodu silničních motocyklů v rámci seriálu Alpe Adria Championship.



Vypadalo to na nečekaně krátkou podívanou s nulovou zápletkou. Nakonec nabídlo historicky první české finále tenisového Wimbledonu epické drama, o kterém básní i ty největší hvězdy tohoto sportu. Pochvalu sklízí vítězka Linda Nosková i poražená Karolína Muchová.