Převaděčství je dobře organizovaný byznys. Syřany sem vyhání Turecko, říká analytik

Julia Makhinchuk Julia Makhinchuk
7. 10. 2022 17:29
Minulý týden policie zadržela 12 tisíc migrantů a 125 převaděčů. Kvůli zhoršené situaci vláda zavedla kontroly na hranicích se Slovenskem. Analytik z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že Češi Syřany vnímají hůře než Ukrajince, protože jim je dění na Blízkém východě vzdálené. Bezpečnostní riziko podle něj ale syrští uprchlíci představují.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Minulý čtvrtek česká policie obnovila kontroly na hranicích se Slovenskem, denně policie zadrží stovky syrských uprchlíků. Takové množství lidí nepřicházelo do Česka ani během vrcholu evropské migrační krize na podzim roku 2015. Co stávající vlnu uprchlíků zapříčinilo?

Evropa se v posledních měsících soustředí na válku na Ukrajině. Do toho přichází jisté společenské změny na Blízkém východě, a to zejména v Turecku, kde je už jedenáct let, tedy od začátku války v Sýrii, naprostá většina syrských uprchlíků, oficiálně 3,7 milionu.

Je naprosto nereálné, aby se vrátili zpátky do své země, protože tamní situace jejich hromadný návrat neumožňuje. Dalším útočištěm, kam mohou jít za lepším a bezpečnějším životem, je Evropa. 

Jaká je teď situace v Sýrii?

Dnes ze Sýrie už není důvod utíkat, válka de facto skončila. Jsou pryč doby, kdy kvůli bojům odcházely statisíce lidí. Do Evropy teď míří ti, kteří dlouhodobě setrvávali v Turecku, kde se dostávají pod tlak tamní veřejnosti. Většina Turků si přeje, aby Syřané ze země odešli. Vnímají je jako zátěž, která zemi ekonomicky i bezpečnostně ohrožuje. Uprchlíci tak čelí v Turecku stále větší ostrakizaci a politickému tlaku, a proto se vydávají do Evropy.

Turecko po dohodě s Evropskou unií z roku 2016 migranty dále na západ nepouštělo, teď ale podle ministra vnitra Víta Rakušana zase začalo. 

Řekl bych, že jim Turecko nebrání v odchodu tak jako předtím. Má teď velké ekonomické problémy, a to z mnoha důvodů, třeba i kvůli koronavirové krizi. Velká část tureckých občanů z toho viní Syřany, protože jsou opravdu velkou zátěží nejen pro tureckou ekonomiku, ale i pro společnost.

Proč?

Turecko má 80 milionů lidí a jsou tam čtyři miliony syrských uprchlíků. Je to stejné, jako by v Česku žilo deset let půl milionu uprchlíků. Také by nás to zatěžovalo. V Turecku navíc proběhnou v první polovině příštího roku parlamentní a prezidentské volby, takže se tato otázka stává součástí předvolebního boje.

Boj proti pašerákům ministr vnitra Rakušan označuje za jeden z důvodů obnovených hraničních kontrol. Kdo jsou a jak fungují?

Stal se z toho mezinárodní byznys, na kterém se podílejí i samotní Syřané. Profitují však na něm také třeba čeští taxikáři, kteří nabírají uprchlíky na pražském hlavním nádraží a potom je vozí do Německa.

Proč syrští uprchlíci neutíkají spíše do arabských nebo islámských zemí a míří do Evropy, která jim je kulturně vzdálenější? 

Naprostá většina syrských uprchlíků ale zůstává v okolních muslimských nebo arabských zemích. Kromě Turecka utíkají také do Libanonu, kde jich je přes milion. Statisíce z nich jsou také v Jordánsku, v Iráku, v Egyptě nebo v monarchiích Arabského poloostrova. Když už ze Sýrie odešli, snaží se zlepšit své životní podmínky. To je přirozené. I Ukrajinci odcházejí do rozvinutějších zemí a nejdou žádat o azyl do Tádžikistánu.

Na hlavním nádraží jsem před vchodem do budovy potkala asi padesát mužů, kteří tvrdili, že se potkali na cestě. Co pojí uprchlíky dohromady a proč jdou do Německa právě přes Česko?

To, co řeknou novinářům, může, ale nemusí být pravda. Většinou vědí od převaděčů, co říkat. Je pro ně méně riskantní tvrdit, že se náhodou potkali na cestě, než přiznat, že ve skupině cestují už z Balkánu nebo Řecka. Evidentně v tuto chvíli převaděčské skupiny vyhodnocují cestu přes Česko jako málo riskantní, nejschůdnější a nejlevnější. 

Proč v Česku nechtějí zůstat a využívají ho jen jako tranzitní zemi?

Nikdy tady nechtěli zůstat. Jdou do zemí, které jsou pro ně symbolem prosperity, kde mají příbuzné anebo kde jsou velké imigrační komunity. Česko i kvůli odlišné historii k těmto zemím nepatří. Československo se začalo otvírat světu až v 90. letech, kdy už v mnoha západoevropských zemích byly mohutné přistěhovalecké komunity z Afriky, Blízkého východu, ale i z Latinské Ameriky. 

Co Syřani zažívají po cestě do tranzitního Česka?

Těžko říct. Slyšíme o celé řadě krutých incidentů. Například o tom, že jsou běženci zamčeni v dodávce, ve které se pak někteří z nich udusí. To jsou ale výjimky z jinak dobře zorganizovaného byznysu. Dnes je to pro Syřany paradoxně často nejkrušnější v Turecku, kde opravdu dochází k růstu protisyrského rasismu.

V Evropě se za původce všech negativních věci přicházejících z Turecka označuje prezident Recep Tayyip Erdogan. On je ale ve skutečnosti v těchto věcech poměrně umírněný. Násilnost a ostrakizace Syřanů v Turecku často nepřichází od vlády, ale od běžné populace a také opozice.

Mezi ukrajinskými uprchlíky převažují ženy a děti, ale na fotografiích těch ze Sýrie jsou převážně mladí muži. Čím to je?

Ukrajinské úřady brání odejít mužům v produktivním věku kvůli válce, proto utíkají hlavně ženy. Muži ze Sýrie prchali, aby se nedostali do armády režimu Bašára Asada nebo aby je neodvedly různé povstalecké nebo teroristické skupiny.

Je běžně, že první odchází muž, který si v nové zemi zajistí práci a bydlení. Až poté ho následují ženy a děti, které jsou do té doby někde v bezpečí. Takže i teď z Turecka více odcházejí muži v naději, že si vybudují zázemí v Německu a brzy poté za nimi přijedou příbuzní. Pokud získají povolení k pobytu nebo občanství, potom už mívají nárok na to, aby za nim přišla i rodina.

Proč jsme schopni přijmout bezmála půl milionů Ukrajinců, ale zavíráme dveře před deseti tisíci Syřany?  

Mnoho Čechů má problémy i s Ukrajinci, i když utíkají před válkou, která se nás rovněž dotýká. Navíc ji rozpoutalo Rusko, které tu dlouhodobě vnímáme velmi negativně.

Naopak konflikt v Sýrii a obecně situace na Blízkém východě je Čechům velmi vzdálená a vnímají ji spíše negativně. Nechceme s tím mít mnoho společného. Většinou když mají Češi před sebou ženu a děti z Ukrajiny a vedle nich skupinu mužů ze Sýrie, spíš projeví solidaritu s Ukrajinci.

A je strach některých Čechů ze syrských uprchlíků oprávněný?

Na Západ může odcházet celá řada přeběhlíků ze syrského režimu tamního prezidenta. Mnoho z nich už vypovídá v Evropě před soudy o zločinech, ke kterým během války v Sýrii docházelo. Je dost možné, že syrské tajné služby se tomu snaží zabránit jejich eliminací nebo zadržením. Zároveň se někteří pachatelé zločinů syrského režimu snaží splynout v moři imigrantů a získat v Evropě útočiště.

Uprchlíci ale mohou být infiltrováni i západními tajnými službami ve snaze dostat se do mnoha islamistických skupin, které v západní Evropě působí. Zabýváme se migrací tisíců lidí, kterou vnímáme především z ekonomicko-společenského pohledu, ale bezpochyby v zákulisí mohou probíhat i diskrétní zpravodajské operace.

VIDEO: Jednoho z převaděčů zastavily až výstřely, popisuje starosta

Migranti jsou v cizím prostředí a stejně tak, jako mají strach místní, mají ho i oni. K žádným potyčkám nedošlo, říká starosta obce Brumov. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vláda je připravena zastropovat energie pro velké firmy do konce roku, řekl Fiala

Vláda je připravena do konce letošního roku zavést cenové stropy na energie pro velké firmy. Mělo by to být na podobné úrovni jako pro domácnosti a malé firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl CNN Prima News. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v neděli v České televizi řekl, že v polovině minulého týdne evidovalo jeho ministerstvo přes 1000 žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií.

"Museli jsme si pro to připravit evropské rozhodnutí, abychom to mohli udělat. To se nám podařilo. Dnes je tedy možné provést i zastropování pro velké firmy, což dříve možné nebylo," uvedl premiér.

Možnost zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy se dostala ve Sněmovně do již přijaté novely energetického zákona, která zejména zavedla výrobcům elektřiny povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Podobu zastropování cen by měl kabinet stanovil svým nařízením. Také Síkela v neděli na ČT hovořil o tom, že by nařízení mohla vláda vydat do konce roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy