


Odbory na úřadu vlády budou v pátek stávkovat. Zhruba 60 zaměstnanců chce tímto způsobem protestovat proti chystanému převodu agend lidských práv, duševního zdraví či závislostí ze Strakovy akademie na některá ministerstva, což podle nich ohrožuje výkon státní správy týkající se nejzranitelnějších skupin.

Jednodenní stávku vyhlásili odboráři poté, co vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha potvrdila záměr podepsat v těchto dnech s jednotlivými ministry oficiální dokumenty potřebné pro převedení lidí ze Strakovy akademie na jiné resorty. Bartha, která ve čtvrtek ráno s odboráři jednala, tvrdí, že většina kritiky je neopodstatněná a důvody k obavám nevidí.
Z ranního jednání s Bartha podle zástupců odborové organizace vyplynulo, že rozhodnutí o přesunu agend je politické a už nelze změnit. Podle odborů nejde pouze o technickou či organizační změnu, obávají se faktické destrukce výkonu v těchto oblastech.
Ke stávce se podle mluvčí odborářů Pavly Chomynové připojilo zhruba šest desítek osob. V pátek nebudou pracovat a část se zúčastní tiskové konference, na které budou zástupci stávkujících informovat o očekávaných dopadech rozhodnutí.
Akce se podle pozvánky zúčastní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková či někdejší národní koordinátor pro protidrogovou prevenci Josef Radimecký.
Chomynová po asi dvouhodinové schůzce se šéfkou úřadu vlády novinářům řekla, že zaměstnanci žádali změny v chystaných krocích.
"Naše požadavky byly odmítnuty s tím, že jde o politické rozhodnutí, které už v tuto chvíli nelze změnit," uvedla. Ocenila nicméně, že Bartha se omluvila, že úřad nedodržel zásady sociálního dialogu, a nabídla komunikaci s dotčenými zaměstnanci a resorty.
Odboráři vyhlásili stávkovou pohotovost ve středu, ve čtvrtek vpodvečer oznámili jednodenní stávku. Jejich kroky podporuje i odborový svaz zastupující zaměstnance státní správy a Českomoravská konfederace odborových svazů.
Bartha sdělila, že argumenty zaměstnanců vnímá. "Většina kritiky, která v médiích opakovaně zaznívá, je zcela neopodstatněná, agendám ta změna zcela jistě naopak pomůže a posílí je," uvedla.
Ocenila obnovu sociálního dialogu, chce v něm pokračovat. "Jsem určitě také připravena chodit s kolegy na resorty, jejich přesuny koordinovat a nastavovat komunikaci s jednotlivými ministry," dodala.
Rozumí nejistotě zaměstnanců, u podobných kroků je obvyklá. "Ale jsem si jistá, že všichni rychle zjistí, že to těm důležitým agendám bude ku prospěchu," míní Bartha. Po vyhlášení stávky doplnila, že rozhodnutí odborů respektuje a dál nabízí dialog a jednání o řešení přijatelném pro obě strany.
Ministři spravedlnosti, kultury, práce a zdravotnictví by měli s Bartha uzavřít do pátku protokol o předání přesouvaných odborů a oddělení včetně lidí, projektů a peněz.
Návrh s přesunem agend, který předložili Bartha a premiér Andrej Babiš (ANO), vzbudil kritiku odborníků i dotčených zaměstnanců. V pondělí kvůli přesunu agend stávkovali odborníci na závislosti a sociální začleňování, kteří se dnes sešli u kulatého stolu pořádaného ve Sněmovně opozicí.
Bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková během diskuse uvedla, že z poradních orgánů úřadu vlády odešlo kvůli přesunu agend pod ministerstva přes 50 odborníků. Podle informací na webu úřadu vlády v nich zasedá zhruba 150 lidí. Další členové lidskoprávních rad a výborů uvedli, že tento krok také zvažují.
Babiš před dnešním odletem na unijní summit v Černé Hoře uvedl, že vznikla nepříznivá atmosféra, ale stávky a protesty jsou zbytečné. Ve středu 17. června se podle něj uskuteční jednání rady pro koordinaci politiky, která se týká závislostí. Dorazí tam 13 ministrů, zatímco dosud tam podle něj chodil jen premiér a z ministrů nikdo.
O převedení odborů a oddělení, která se zaměřují na protidrogovou politiku, lidská práva či menšiny, rozhodla vláda v květnu. Reorganizace plánovaná od začátku července podle odborářů ohrozí funkční systém, oslabí odbornou kontinuitu a povede k odchodu zkušených pracovníků ze státní správy.






Tři týdny od prvního zasedání nové maďarské vlády hlásí Budapešť „historickou dohodu“ se svým východním sousedem, která má řešit dlouhodobé spory o práva maďarské menšiny na Ukrajině. Tato otázka je přitom dlouhodobým zdrojem napětí mezi Kyjevem a Budapeští – a předchozí maďarský premiér Viktor Orbán tohoto napětí cíleně využíval.



Češi, Němci i potomci těch, kdo poválečnému masakru neunikli. Ti všichni se sešli v Postoloprtech, aby připomněli, jaké krutosti tu na přelomu května a června 1945 české obyvatelstvo připravilo sudetským starousedlíkům. Zapomenuté detaily a okolnosti nyní ožily i díky bratrům Erichu a Waltrovi Urbanovi, kterým se konec války podařilo přežít, a nyní mohli říct, co tehdy prožili.



Desítky hodin plánování, batohy plné munice a tříčlenné týmy připravené postupovat jako stroje. Instruktor ukrajinského pluku Azov popsal, jak vypadá útok na nepřátelské zákopy, jedna z nejnebezpečnějších disciplín války na Ukrajině.



Mezinárodní agentura pro atomovou energii v pátek ráno oznámila, že kvůli nutným opravám vyjednala dočasné příměří mezi Moskvou a Kyjevem u Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny. Nicméně šéf ruské státní jaderné korporace Rosatom Alexej Lichačev odpoledne podle agentur obvinil Ukrajinu z porušení příměří a zranění tří techniků při útoku dronem. Ukrajina se k obvinění dosud nevyjádřila.



Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS.