


Hodnocení amerického prezidenta Donalda Trumpa se v tomto roce propadlo na historicky nejhorší výsledek, negativně ho hodnotí 75 procent Čechů. Česká veřejnost zároveň není nakloněna ani právě končícímu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, vysoké popularitě se naopak těší nový polský prezident Karol Nawrocki. Ukazují to aktuální data výzkumné společnosti STEM.

Na amerického prezidenta Donalda Trumpa mají nepříznivý názor téměř tři čtvrtiny české veřejnosti. Horší hodnocení vykazuje u Čechů pouze ruský prezident Vladimir Putin, kterého negativně hodnotí téměř 80 procent obyvatel. Vyplývá to z průzkumu zveřejněného v dubnu společností STEM, která pravidelně mapuje názory Čechů na vybrané země a zahraniční osobnosti.
Hodnocení amerického prezidenta se v jeho druhém roce funkčního období propadlo na historické minimum. Není však vyloučeno, že se hodnoty dále sníží, protože průzkum se konal ještě před útokem Spojených států a Izraele na Írán.
Přestože Češi patří k jednomu z nejateističtějších národů v Evropě, paradoxně nejméně nelibosti vykazují vůči vůdci jednoho z nejkatoličtějších národů, Poláků, a současné hlavě katolické církve Lvu XIV. Toho pozitivně hodnotilo 57 procent dotázaných. Oproti jeho předchůdci jde však o pokles, protože na papeže Františka mělo kladný pohled 65 procent Čechů. To však může být dáno i jeho větší známostí. Lva XIV. nezná nebo nehodnotí téměř čtvrtina Čechů, u předchozího papeže to v posledním roce jeho působení byla pouze desetina.
Není to dlouho, co právě Lva XIV. veřejně kritizoval prezident Trump za z jeho pohledu slabé postoje vůči kriminalitě a špatnou orientaci v zahraniční politice. Papež totiž v minulosti negativně hodnotil zadržování migrantů v USA ze strany Úřadu pro imigraci a cla (ICE) . Zároveň odmítá válku na Blízkém východě, válku na Ukrajině i další konflikty. Válku totiž podle něj nemůže ospravedlnit žádná příčina.
Na to ostře reagoval prezident Trump: „Lev by se měl jako papež vzpamatovat, řídit se zdravým rozumem, přestat se podbízet radikální levici a soustředit se na to, aby byl skvělým papežem a ne politikem,“ napsal na své sociální síti Truth Social. Češi ovšem mají jasno, na čí straně stojí, což ukazují i data STEM.
Poměrně úspěšně se v očích české veřejnosti zapsal také nový polský prezident Karol Nawrocki, který v srpnu vystřídal Andrzeje Dudu. Kladně ho hodnotí téměř polovina obyvatel.
Slovenský prezident Peter Pellegrini má podíl pozitivních hodnocení nižší, v žebříčku se ovšem umístil před maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Pellegriniho popularita se přitom v čase příliš nemění a zůstává stabilní už od jeho nástupu do funkce. „Ve srovnání s předchozí prezidentskou érou Zuzany Čaputové je ale podíl pozitivních hodnocení podstatně nižší,“ informují analytici STEM.
V rámci zemí Visegrádské čtyřky je dlouhodobě nejméně pozitivně hodnocenou osobností již zmíněný dosluhující premiér Orbán, který se těší oblibě pouze 28 procent Čechů. Podíl jeho kladných hodnocení se navíc v čase snižuje.
Podobný vývoj přitom nastal také v Maďarsku, kde se v dubnových volbách s rekordní účastí rozhodli obyvatelé zvolit opoziční stranu Tisza. Orbána tak po 16 letech ve funkci předsedy vlády nahradí Péter Magyar.
K Maďarsku má nyní možná i vlivem tamního premiéra negativní vztah čtvrtina Čechů. Jde tak o zemi, která u nás patří k méně oblíbeným. Nejhůř však hodnotí česká veřejnost Rusko.
„Méně než pětina lidí pozitivně hodnotí Čínu, Rusko a Palestinu. U všech těchto tří zemí došlo k nárůstu negativního hodnocení,“ popisují analytici STEM. Právě Palestinu kladně vidí pouze devět procent obyvatel, oproti Rusku je však větší počet lidí, kteří k ní mají neutrální vztah.
Přestože mají Češi relativně blízko k významným velmocím, jako je Francie, Německo nebo Velká Británie, hodnocení Spojených států je už méně pozitivní. V žebříčku jsou USA v pořadí šesté s nejvyšším podílem kladných odpovědí. „Vztah české veřejnosti k USA je různorodý, necelá třetina je vnímá pozitivně, téměř třetina naopak negativně a dvě pětiny volí hodnocení trojkou,“ doplňují výzkumníci.
Nejpozitivněji Češi hodnotí Rakousko, které v čele žebříčku vystřídalo dosud kralující Švýcarsko. Podobně kladně hodnotí česká veřejnost také Itálii, Polsko a Slovensko. Přízeň mají u víc než dvou třetin obyvatel. „Mírnější nárůst sympatií zaznamenalo také například Dánsko, Nizozemsko či Norsko,“ informuje STEM.



Na zahajovacím koncertu 33. sezony Prague Philharmonia 4. září ve Dvořákově síni Rudolfina vystoupí kanadský houslový virtuos Blake Pouliot. Českému publiku se představí poprvé.



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.



Česká republika má před sebou tropický víkend, v sobotu budou maximální teploty stoupat až k 36 stupňům a v neděli ještě o stupeň výše. Na západě a severu ČR by ale měly být teploty nižší, kolem 30 stupňů.



Poplach na východním křídle Severoatlantické aliance v Lotyšsku zasáhl v pátek i stovky poutníků v Agloně, kteří se před hrozbou ukryli ve sklepě katolického gymnázia. Zásah spojeneckých stíhaček NATO nakonec incident ukončil a lotyšské úřady oznámily, že nejsou hlášena žádná zranění ani škody. Podobné situace se ovšem mohou podle armády opakovat.



Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 19 lidí utrpělo zranění. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.