Vilovou čtvrť na pravém břehu Vltavy v Troji tvoří několik málo ulic. Dnešní díl architektonických "vycházek" Aktuálně.cz začněme v její východní části, v místech, kde ústí tunelový komplex Blanka. Na úpatí strmého skalnatého srázu, na jehož vrcholu se tyčí usedlost Jabloňka z konce 18. století, stojí při uličce Povltavská několik starých vil, které vznikaly začátkem 20. století.
Ta první v pořadí č. 20 (na mapě: 1) byla postavena roku 1908 pro synovce významného architekta Josefa Mockera (1835-1899), který se proslavil dostavbou katedrály sv. Víta na Pražském hradě a také přestavbami několika pražských dominant, kterým vtiskl novogotickou podobu - jmenovitě třeba Prašné bráně, bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě či Staronové synagoze. Český architekt a restaurátor Mocker má dokonce na průčelí svatovítské katedrály "vysochanou" svou podobiznu. Stačí zvednout hlavu a pořádně se zadívat vpravo pod rozetu - gigantické kruhové okno.
Zajímavá je i sousední vilka z režného zdiva, s dekorativní dřevěnou konstrukcí štítu a nápisem Na Rybárně.
Povltavská se napojuje na hlavní ulici s tramvajovou tratí a podél ní se lze dostat do ulice Nad Kazankou, klidnější ze dvou silnic, které se táhnou velkou částí vilové čtvrti Troja. Po pravé straně pod č. 39 (na mapě: 2) vznikl roku 1930 zajímavý, čistě funkcionalistický rodinný dům, který si nechal postavit ředitel Odkolkových pekáren Alexandr Schück.
V přízemí je velká schodišťová hala, v patře pak pokoje, knihovna a kuchyň. Projekt vypracovala dvojice pražských německých architektů židovského původu Ernst Mühlstein (1893-1968) a Victor Fürth (1893-1984), tvůrci mnoha vil či nájemních domů v Praze či obchodního paláce Te-Ta v Jungmannově ulici č. 20.
Kniha: Pražské vilové čtvrti
Dvanáct vycházek po čtvrtích v Praze vyšlo knižně v nakladatelství Čas.
Oba před rozbitím Československa nacisty uprchli do zahraničí, Fürth nejprve do Anglie, kde svými projekty významně přispěl k poválečné obnově Londýna a stal se členem Královského institutu britských architektů, později se přesunul do USA. Mühlstein emigroval do Austrálie. Odkaz tohoto kdysi slavného pražského ateliéru tak lze vysledovat po celém světě - v americkém Ohiu či Indianě, v australském Melbourne, italské Cortině d´Ampezzo… všude tady stojí vily, výstavní pavilony či veřejné budovy jednoho z této dvojice.
Komunisty zabavený majetek obsadil Husák
Vilu v Troji zdědil Schückův syn Arnold (v roce 1938 se oženil s nejslavnější sochařkou první republiky Mary Duras), který jako žid skončil později v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau, ale jako jediný z celé rodiny přežil. Nicméně majetek mu byl po válce znárodněn. V sedmdesátých letech bydlel ve vile tehdejší komunistický prezident Gustav Husák. Dnes dům slouží jako rezidence Jižní Koreje.
Naproti přes ulici stojí nejvýraznější dům ulice Nad Kazankou č. 30 (na mapě: 3). Postavil ho Oldřich Brabec, který za první republiky experimentoval s modernismem a výstředností. I jeho Němci během druhé světové války deportovali do koncentračního tábora a dům se stal sídlem Hitlerjugend. Od 50. let minulého století je v něm mateřská škola.
O kousek dále po pravé straně si v roce 1933 postavili historizující rodinný dům s barokními a romantizujícími detaily (č. 31 / na mapě: 4) manželé Berta a Antonín Fialovi. Projektanty byli opět Arnošt Mühlstein a Viktor Fürth.
Vedle stojí dva velmi podobné domy v puristickém stylu odkazujícím ke klasicismu (č. 27 a 29 / na mapě: 5), které v roce 1928 postavit Ondřej Dlouhý a Vilma Zlatníková. Architektem byl František Brož.
V zahradě naproti přes ulici v č. 28 navrhl pro Karla Birnbauma vilku architekt a autor několika nájemních domů v Praze Oldřich Brabec. O tři parcely dál pak stojí modernistický rodinný dům z roku 1922 (č. 22 / na mapě: 6), jenž pro ředitele Živnostenské banky Otakara Svobodu navrhl stavitel Karel Herman. Nepřehlédnutelné je rámování oken z režných cihel či pilastry s cihlovými dříky a toskánskými hlavicemi v jednom z nároží.
O další tři zahrady dál po levé straně zaujme o dost starší vila se secesními detaily od stavitele Václava Burdy, kterou si v roce 1914 postavili Josef a Milada Kubínovi (na mapě: 8).
A přes ulici o kousek dál je pro změnu zástupce moderny s prvky art deco (č. 13 / na mapě: 9), kterou si podle webu Prazdnedomy.cz postavil v roce 1921 majitel Pražské stavební a betonářské společnosti a mecenáš Karel Skorkovský podle projektu architekta Václava Nekvasila. Skorkovského firma se podílela na stavbě Paláce Lucerna, Paláce Adria, Veletržního paláce, Libeňského a Jiráskova mostu, Masarykových domovů v Krči nebo Nákladového nádraží na Žižkově. Byla rovněž jednou z hlavních firem zabývajících se stavbou československého opevnění. Po roce 1948 společnost znárodnili komunisté.
O kousek vedle nelze přehlédnout robustní barokizující dům, jemuž dominuje sloupový rizalit s dórskými a ionskými hlavicemi (č. 7 a 9 / na mapě: 10) a jenž si v roce 1931 na prudkém jižním svahu navrhl sám majitel, stavitel Eduard Viktor. Jeho firma stavěla například ikonický obloukový Bechyňský most, který se ve výšce šedesáti metrů klene přes řeku Lužnici. Komunisté mu majetek zabavili. Dnes je v domě brazilská rezidence.
O mnoho skromnější a nenápadnější je vilka v sousedství (č. 3 / na mapě: 11) schovaná za vzrostlými borovicemi, kterou si v 60. letech minulého století postavil vlastníma rukama legendární atlet Emil Zátopek. Dům si manželé Zátopkovi vystavěli na místě původní zahradní chatky, které přezdívali Santo Puelo.
Naproti přes silnici pak v zahradách mezi domy ční vila (Trojská č. 118 / na mapě: 12), již v roce 1923 vyprojektoval na objednávku Družstva pro stavbu učitelských domů v Praze architekt Otakar Novotný (1880-1959), autor kubistických domů na náměstí Miloše Formana na Starém Městě či unikátního vodojemu s majákem na letišti ve Kbelích.
Klidná silnice Nad Kazankou se v těchto místech slévá s dopravně vytíženou Trojskou ulicí, aby po zhruba sto metrech vytvořila trojúhelníkovou křižovatku. Zde ve svažité zahradě po pravé straně stojí funkcionalistická vila (na mapě: 13) majitele stavební silniční firmy Václava Diviše, postavená v letech 1928-1929 podle projektu významného českého architekta Adolfa Benše (1894-1982). Poválečný rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze je autorem ve své době mimořádně moderní budovy Elektrických podniků v pražských Holešovicích (1935), silničního mostu v Lokti (1935) či odbavovací haly na ruzyňském letišti (1937).
Ještě než se Trojská ulice prožene kolem vinice sv. Kláry a skvostného barokního zámku ze 2. poloviny 17. století, lze odbočit doprava do uličky Pod Havránkou, která se obloukem zvedá směrem k místní usedlosti Havránka. Zde si na parcele č. 22 (na mapě: 14) nechala v roce 1975 postavit velkorysý rodinný dům slavná režisérka Věra Chytilová. Návrhu se zhostil architekt Emil Přikryl (1945), pracovník věhlasného libereckého ateliéru SIAL, který je podepsaný pod takovými stavbami, jako je skvostný vysílač na Ještědu, obchodní dům Máj v Praze či již zbouraný obchodní dům Ještěd v Liberci.
Kolem zámeckého areálu a hlavního vstupu do zoologické zahrady lze pokračovat dále do kopce Trojskou ulicí a o kus dále pak prudce zahnout do Nádvorní ulice, kde je vstup do botanické zahrady. A zde v zastrčené uličce stojí několik zajímavých funkcionalistických rodinných domů. Například puristicky čistá Ťoupalíkova vila (na mapě: 18), kterou v roce 1935 navrhnul architekt Václav Ittner v progresivním funkcionalistickém stylu.
Seriál "vycházek" Aktuálně.cz (1. série)
- Vinohrady: čtvrť, kde vznikal nový sloh, scházela se elita i svobodní zednáři
- Hodkovičky: lesní čtvrť, která pamatuje řádění gestapa i šíleného liliputána
- Hanspaulka: čtvrť, kde zatýkali generály, a místo tragédie Lídy Baarové
- Barrandov: "zakletá" čtvrť vil, jejichž majitele ničily zvrácené režimy
- Podolí: čtvrť vil různých stylů, slavných domů i "sovětského" města ve městě
- Strašnice: čtvrť vil slavných herců a luxusního bungalovu, z něhož prchl Gott
- Bubeneč: luxusní čtvrť pro smetánku. Pohádkové vily jako plátno pro malíře
- Baba: pravoúhlý svět, v němž nejslavnější architekti předvedli budoucnost
- Malvazinky: vily, u nichž je prostor v různých úrovních a omítky vyprávějí
- Ořechovka: tady žili umělci, prezidenti Havel i Klaus či nacista Eichmann
- Troja: čtvrť, v níž stavěla režisérka Chytilová a na své vile dřel Zátopek
Zajímavé odkazy
Praha neznámá / Slavné vily / Památkový katalog NPÚ / Prázdné domy / Baba 1932 / Barrandov 1928
