


Soud uložil vládnímu hnutí SPD peněžitý trest ve výši tří milionů korun za kontroverzní předvolební plakáty. Středeční verdikt, podle nějž SPD spáchalo trestný čin podněcování k nenávisti, není pravomocný. Hnutí vinu odmítá s tím, že pouze komunikovalo své názory na migrační pakt nebo zneužívání dávek.

Obžalobě čelí i šéf SPD a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, toto stíhání je ale přerušené, protože poslanci ho odmítli vydat. Jeho skutky tak bude soud projednávat zvlášť.
Kauza se týká dvou kontroverzních plakátů z kampaně SPD ke krajským a senátním volbám v roce 2024. Jeden zobrazoval muže tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší 'chirurgové' z dovozu“ a „Stop Migračnímu paktu EU“.
Na druhém plakátu dva romští chlapci kouřili cigaretu, přičemž v doprovodném textu stálo „Říkají, ať chodíme do školy, ale naši to maj' na háku...“ a „Podpora pouze pro rodiny, kde děti plní školní docházku!“.
„Mít názor a způsob, jakým ten názor projevím, jsou dvě odlišné věci,“ odůvodnila rozsudek Ivana Tichá, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1. „Problémem volební kampaně obžalované (SPD) je to, že stavěla ty skupiny vůči zbytku obyvatelstva České republiky do pozice 'oni a my'. Tato polarizace může vést - a podle mého názoru vede - k tomu, že v lidech vzroste strach, případně závist, a to vede následně k nenávisti vůči skupinám osob,“ pokračovala.
Soudkyně zmínila dřívější případ Jaromíra Baldy, prvního Čecha odsouzeného za teroristický útok, který pokácel strom na koleje pod vlivem štvavé kampaně SPD proti migrantům.
Uložený trest označila soudkyně za výchovný. Zvolila jej totiž při dolní hranici zákonem stanoveného rozpětí. Vyšla z příjmů SPD, které podle ní od státu dostává 40 milionů korun ročně, tedy zhruba 100 tisíc korun denně. Jiný než peněžitý trest podle Tiché nepřipadal v úvahu. Její soud nemůže politickému hnutí uložit zákaz činnosti nebo přímo zrušení, tato problematika spadá pod Nejvyšší správní soud.
SPD u soudu zastupovali advokát Adam Batuna a zmocněnkyně Lenka Burgetová. Okamura ani jiní představitelé či podporovatelé SPD nedorazili. Batuna uvedl, že hnutí se cítí nevinné a že skutky nejsou trestným činem. Plakáty se podle něj snažily pravdivě pojmenovat společenské otázky a je nutné je vnímat v celkovém kontextu.
„Rozhodně SPD ani její předseda nikdy neútočili rasově, xenofobně ani nic takového. Pouze poukazují na problémy, které jsou spojené s nedostatečnou integrací migrantů, s nelegální migrací a s vyplácením dávek osobám, které neposílají své děti do školy,“ řekl po jednání novinářům. Avizoval, že se odvolá.
Zmocněnkyně u soudu nechtěla vypovídat, pouze stručně doplnila, že žádá zproštění obžaloby. Okamura přitom v minulosti kritizoval to, že policisté hnutí jejím prostřednictvím nevyslechli. Ze středečního hlavního líčení vyplynulo, že po svém obvinění vypovídat rovněž odmítl, policii předtím pouze podal vysvětlení.
Další představitelé SPD si pak na policii shodně nevzpomněli, kdo vymyslel podobu kampaně ani kdo zadal výrobu plakátů umělé inteligenci. „Na předsednictvu jsme o této kampani nejednali. Jen obecně jsme se bavili o tématech jako migrační pakt nebo drahé pivo,“ přečetla soudkyně z protokolu vyjádření předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy.
Státní zástupce David Jachnický žádal pro SPD o půl milionu vyšší trest, než jaký soud uložil. Poukázal na nulovou sebereflexi hnutí i na zavrženíhodnou pohnutku a majetkový motiv. „K uvedenému jednání přistoupila obžalovaná proto, aby získala moc, vliv a tím i materiální prospěch,“ konstatoval.
Zdůraznil, že svoboda projevu - i politického - má své hranice. Zmínil paralelu s nacistickým Německem, v němž podle něj nenávistné projevy nezačaly násilím, ale slovy. Kvůli této historické zkušenosti podle něj nemůže demokratický stát čekat na to, až se nenávist promění v konkrétní útok.
Okamura od počátku označuje trestní řízení proti sobě i svému hnutí za politické. Podle něj je výsledkem snahy předchozí vládní koalice ovlivnit loňské volby do sněmovny. Kampaň už dříve označil za alegorii.
Kvůli plakátům čelila koalice SPD, Trikolory a PRO v roce 2024 i snahám zastavit její kampaň soudní cestou. Návrhy podávali v jednotlivých krajích lidé, které plakáty pobouřily, přičemž žádali soudy o ochranu demokratičnosti voleb. Krajské soudy návrhům nevyhověly. Nezasáhl ani Ústavní soud, nenašel k tomu procesní možnost.
K rozsudku se vyjádřil i prezident Petr Pavel. Učinil tak při tiskové konferenci v závěru své návštěvy Zlínského kraje. „Myslím, že podněcování nenávisti nemá v politice, ale vůbec ve slušné společnosti svoje místo. A měli bychom se proti němu jednoznačně vyslovit, ať už pochází od kohokoliv,“ prohlásil prezident.
Rozhodnutí soudu je podle něj třeba respektovat a všichni by si z něj měli vzít ponaučení, že „tudy cesta nevede“.



Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat tuto funkci maximálně osm let. Napsaly to agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní fakticky znemožní případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl posledních 16 let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar.



Obrovská lidská převaha a rozsáhlý zbrojní průmysl jsou dva klíčové pilíře, na kterých Rusko dlouhodobě staví svou strategii opotřebovávací války proti Ukrajině. Podle analýzy stanice CNN však zájem o vstup do armády mezi Rusy výrazně klesá a obranný sektor naráží na své limity. Pokud bude chtít Vladimir Putin v konfliktu pokračovat, mohl by se podle expertů uchýlit i k značně nepopulárním krokům.



Česká tenistka Nikola Bartůňková porazila na travnatém turnaji v Berlíně senzační semifinalistku letošního Roland Garros Dianu Šnajderovou z Ruska 6:2, 6:7, 6:3 a postoupila do 2. kola. V českém souboji na turnaji v Nottinghamu zvítězila Marie Bouzková nad Terezou Valentovou 6:3, 6:3.



Pět záchranářů přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruských útocích na Charkov, oznámil ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Hlavním terčem ruského útoku bylo podle ministra hlavní město Kyjev, kde si útok podle místních úřadů vyžádal čtyři mrtvé a více než dvě desítky raněných.



Vojtěch Mátl patří k lidem, kteří byli u myšlenky na nové svatovítské varhany od první chvíle. Tento římskokatolický jáhen a ceremoniář se vždy pohyboval nejblíže kardinálu Dominiku Dukovi, který dlouhá léta snil o tom, že katedrála svatého Víta bude mít poprvé za stovky let skutečně špičkový nástroj. Mátl u příležitosti jejich požehnání vzpomínal na už zesnulého Duku i spoustu dárců.