Třetina Čechů nad 50 let je obézní. Stejně špatně je na tom podle vědců jen Slovinsko

Gabriela Štvrtňová
1. 9. 2018 21:00
Zatímco u Čechů s vyšším vzděláním míra obezity neroste a zůstává na dvaadvaceti procentech, u mužů i žen s nižším vzdělání do roku 2015 vzrostla na 42 procent.
Za třináct let podíl obézních mužů mezi seniory stoupl asi o deset procent.
Za třináct let podíl obézních mužů mezi seniory stoupl asi o deset procent. | Foto: Thinkstock

Praha - Čeští senioři se řadí ve srovnání s evropskými zeměmi mezi ty nejvíce obézní. V roce 2015 obezitou trpělo asi 35 % starších mužů ve věku 50 až 70 let, to je o 50 procent víc než v zemích západní Evropy. U českých seniorek je míra obezity podobná. Index tělesné hmotnosti (BMI) se u obou pohlaví pravidelně zvyšuje od roku 2007.

Vyplývá to ze studie think-tanku IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd, společného pracoviště ekonomické společnosti CERGE-EI. Pro srovnání s jinými státy vědci využili mezinárodní výběrové šetření SHARE. Českou republiku porovnali s jedenácti evropskými zeměmi, mezi něž patří mimo jiné Francie, Polsko či Švýcarsko.

BMI index mají Češi srovnatelný jen se Slovinskem. Míra obezity je u mužů v Česku vyšší než ve všech zúčastněných zemích. Za třináct let podíl obézních mužů mezi seniory stoupl o deset procent, v roce 2015 jich bylo 35 procent. Obézní ženy mezi seniory zastupovaly 33 procent, vyšší podíl byl jen v Estonsku. Nejméně obézních seniorů bylo ve Švýcarskou, Itálii a Švédsku.

"Studie ukazuje, že v České republice obezita poměrně narůstá. Faktorů může být celá řada. Nejpravděpodobněji to ale budou stravovací návyky, ty, které si lidé přinášejí z předchozího života," říkají autoři studie Filip Pertold a Jiří Šatava. Zároveň se shodují, že důležitými faktory je dosažené vzdělání a zaměstnání.

Zatímco u Čechů s vyšším vzděláním míra obezity neroste a zůstává na dvaadvaceti procentech, u mužů i žen s nižším vzdělání do roku 2015 vzrostla na 42 procent. Co se týče zaměstnání, obézních pracovníků v České republice přibývá v manuálních profesí a v oblasti služeb.

S tím souhlasí obezitolog Martina Haluzík z Institutu klinické a experimentální medicíny. "Vzdělanější lidé kladou větší důraz na zdravý životní styl. Mají lepší představu o tom, co to znamená," říká s tím, že důležitou roli hrají i peníze. "Lidé s vyšším vzděláním mívají lepší platy a mohou si do zdravějších potravin a fyzické aktivity více investovat," vysvětluje.

Haluzík dále upozorňuje, že z dostupných dat je nejvíce alarmující rostoucí výskyt obezity u dětí. Ten stále stoupá. "Zvyšuje pravděpodobnost, že obézní děti se stanou obézními dospělými. A ten trend pak bude možná pokračovat," vysvětluje, jak souvisí obezita dětí se seniory. "V České republice přetrvává, zejména asi víc mezi seniory, takový ten klasický životní styl s méně zdravými potravinami," dodává obezitolog.

Výskyt obezity v České republice roste od roku 2007. V rozvinutém světe se jedná o rozšířený fenomén. Podílí se na vzniku dalších chronických onemocnění. Světová zdravotnická organizace (WHO) o ní hovoří jako o jedné z největších výzev pro veřejné zdravotnictví 21. století, léčba obézních lidí zvyšuje například veřejné výdaje na zdravotnictví.

"Zejména v oblasti prevence a léčby u děti si myslím, že je to pro české zdravotnictví výzva. Že je to velký dluh financování," hodnotí Martin Haluzík a dodává, že léčebných komunitních programů je v Česku velmi málo. Jedním z dotačních programů Ministerstva zdravotnictví v oblasti prevence nadváhy a obezity je všeobecně zaměřený Národní program zdraví - projekty podpory zdraví. Jeho základním cílem je zlepšení zdravotního stavu české populace. Ministerstvo zdravotnictví na tento program vyhradilo přes 10 milionů korun. 

Naši generaci převálcovalo toxické obezitogenní prostředí, civilizace je čím dál línější. Rodiče si nikdy nepřiznají, že je jejich dítě obézní. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

ČEZ nepodal nabídku na odkup zásobníků plynu RWE v Česku

Společnost ČEZ nepodala nabídku na odkup zásobníků plynu společnosti RWE v České republice. Řekl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Termín pro podání nabídek případných zájemců měl vypršet v pondělí. Lidové noviny uvedly, že podle důvěryhodných informací listu jsou zájemci v podstatě dva - vedle ČEZ také Energetický a průmyslový holding (EPH) jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského. 

Šest zásobníků patří dceřiné firmě RWE Gas Storage CZ, která je největším provozovatelem plynových zásobníků v Česku. Zásobníky pojmou 2,7 miliardy metrů krychlových plynu, což odpovídá spotřebě České republiky za dva zimní měsíce.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Kancléř Mynář si loni vydělal 2,6 milionu hrubého, platy zveřejnil server

Prezidentský kancléř Vratislav Mynář si loni ve své funkci vydělal 2,6 milionu korun hrubého. Zhruba tři čtvrtiny z toho tvořil jeho plat a zbývající čtvrtinu odměny. Sněmovní kancléř, kterým byl až do letošního jara Jan Morávek, si loni vydělal 1,7 milionu hrubého a z toho odměna tvořila 40 tisíc korun. Senátní kancléřka Jana Vohralíková si podle serveru loni vydělala 2,1 milionu hrubého. Osoba bez uvedení jména, která zastávala "vedoucí pozici č. 1" na úřadu vlády, vydělala ve své funkci loni 1,7 milionu hrubého. Loňský plat dalších státních úředníků zveřejnil server Platyúředníků.cz. V pondělí o tom v tiskové zprávě informovala organizace Hlídač státu.

Platy a odměny za loňský rok jí poskytlo přes 230 subjektů. Zaslaly údaje k více než 1800 pozicím v managementu svých úřadů, organizací nebo podniků.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Nejvyšší důvěře se u Čechů nadále těší starostové a obecní zastupitelstva, uvádí CVVM

Z ústavních institucí mají Češi nadále největší důvěru v obecní zastupitelstva. Věří jim téměř dvě třetiny obyvatel, podobně jako starostům. Následují krajská zastupitelstva a hejtmani. Důvěru v prezidenta má 38 procent obyvatel a ve vládu 35 procent. Nejnižší důvěře veřejnosti se těší obě komory Parlamentu. Vyplývá to z výsledků jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněných v pondělí.

Důvěru v obecní zastupitelstva vyjádřilo 65 procent dotázaných. Podpora starostů byla o dva procentní body nižší. Zatímco v případě zastupitelů se oproti předchozímu průzkumu z konce loňského roku důvěra zvýšila o čtyři procentní body, v případě starostů naopak o sedm bodů klesla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy