reklama
 
 

Třeťákům výrazně narostlo sebevědomí, výsledky se ale nezlepšily

23. 9. 2015 12:06
Srovnávací testování žáků třetích tříd ukázalo, že se jejich znalosti v češtině, matematice a v prvouce od roku 2010 nezlepšily. Zůstaly prakticky stejné. Zato sebevědomí žáků podle ředitelů vzrostlo. Jsou také samostatnější, lépe umí řešit problémy a spolupracovat. Ve většině základních škol přitom přibylo dětí s poruchami učení či chování nebo se zdravotním postižením.

Praha -Testování žáků třetích tříd v češtině, matematice a prvouce ukázalo, že jejich znalosti se od roku 2010 nezlepšily. Zůstaly téměř stejné. Podle hodnocení ředitelů škol ale dětem od té doby výrazně narostlo sebevědomí.

Nejlépe dopadli žáci v češtině, v testech získali téměř 70 procent bodů, nejhůře v matematice, kde dosáhli 62procentní úspěšnosti.

Třeťáci se oproti testování před pěti lety zlepšili pouze v rámci statistické chyby. „Celková úspěšnost žáků třetích tříd v testech mezi roky 2010 a 2015 velmi mírně vzrostla, nejvíce v prvouce (o 1,1 %) a matematice (o 0,9 %), nejméně v českém jazyce (o 0,2 %),“ shrnul základní výstup z šetření David Souček, ředitel společnosti Kalibro Projekt. Ta poskytuje zpětnou vazbu ředitelům škol, učitelům i rodičům pomocí srovnávacích testů.

Aby byly výsledky co nejlépe porovnatelné, společnost použila totožné testy a ty nechala vyplnit třeťáky ze stejných základních škol jako před pěti lety. Byla jich stovka. Sedmdesát škol odeslalo zpět i vyplněné dotazníky o tom, jak se podle nich za pět let žáci změnili.

Více ředitelů škol soudí, že jsou žáci o trochu samostatnější, lépe umí řešit problémy a spolupracovat. Co jim naopak chybí, je zodpovědnost. Téměř bezvýhradně se ředitelé shodli na tom, že žáci mají vyšší sebevědomí. To uvedlo čtyřicet čtyři ředitelů, jen jeden napsal, že žákům sebevědomí kleslo. Zbytek napsal, že je podle nich přibližně stejné, nebo neodpověděl.

Podle ředitelů se výrazně zlepšilo zázemí vybavení škol, lepší je podle nich také spolupráce se zřizovatelem i pracovní nasazení učitelů. Co se zhoršilo, je chování žáků vůči sobě a dospělým.

Znevýhodnění žáci ostatní nebrzdí

Výsledky žáků se sice nezlepšily, na druhou stranu vyvrátily argument, že děti hloupnou. A to navzdory tomu, že ve školách oproti roku 2010 přibylo dětí s poruchami učení, s poruchami chování, se zdravotním postižením či těch ze znevýhodňujícího socioekonomického prostředí.

Nejvíce přibylo dětí s poruchami učení (to uvedlo 23 škol, jen v jedné jejich počet klesl) a s poruchami chování (zvýšení uvedlo 18 škol, u čtyř počet klesl). Více zdravotně postižených vzdělává podle dotazníku 14 škol, méně pouze jedna.

Zhruba třicet procent škol, kde se výsledky žáků zlepšily, přitom vykazuje vyšší počet znevýhodněných dětí než ostatní školy.

„Ve školách, které na sobě nějakým způsobem zapracovaly, učí pedagogové s větším nasazením. Díky tomu je zřejmě více vyhledávají i rodiče dětí, které podporu vyžadují,“ míní Souček.

„Domníváme se, že proinkluzivní opatření, která školy zavedly, pomáhají všem žákům, nejen těm znevýhodněným. A díky tomu dosáhli žáci těchto škol celkového zlepšení. To by nám ale měla potvrdit další šetření,“ dodal.

Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!

autor: Markéta Hronová | 23. 9. 2015 12:06

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama