Topolánek: Dělnická strana ať skončí, problém to neřeší

Kateřina Eliášová
19. 11. 2008 10:04
Extremistické nálady sílí, míní premiér po bitvě v Litvínově
Z náměstí Míru se okolo 15. hodiny vydal průvod přibližně 600 extremistů (v čele s transparentem "národní - aktivní - radikální") k janovskému sídlišti.
Z náměstí Míru se okolo 15. hodiny vydal průvod přibližně 600 extremistů (v čele s transparentem "národní - aktivní - radikální") k janovskému sídlišti. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Premiér Mirek Topolánek se po pondělní bitce policistů s extremisty v ulicích Litvínova veřejně postavil za zrušení Dělnické strany.

Pochod na tamní romské sídliště Janov organizovali právě sympatizanti této ultrapravicové strany.

Návrh na její rozpuštění podal začátkem listopadu ministr vnitra Ivan Langer. "Určitě ministra Langera v jeho návrhu podpořím," řekl Aktuálně.cz premiér. "Takové excesy, které se staly v Litvínově, je třeba postihovat velmi tvrdě," dodal.

Uvedl, že zatím nemá podrobnou zprávu o celém zásahu, už teď ale pochválil českou policii za její přístup k demonstrantům.

"Jsem zastáncem velmi tvrdého přístupu. Je to velmi nebezpečné. Člověk nemá nikdy v takovém případě uhnout a je třeba zabránit jakémukoliv excesu. V tomto smyslu se domnívám, že policie splnila svůj úkol," řekl.

Problém se nevyřeší

K Langerovu návrhu nyní běží připomínkové řízení, kdy se k němu vysloví jednotlivé resorty i místní samosprávy. Pokud dá vláda návrhu za pravdu, bude se jím zabývat Nejvyšší správní soud.

I kdyby návrhu vyhověl, eskalující extremistické nálady ve společnosti to podle premiéra nevyřeší. "Domnívám se, že to souvisí s celou řadou procesů, které jsou daleko hlubší. Souvisí to například s určitým ekonomickým zhoršením nejenom v České republice, ale i v Evropě. Protože nejrůznější útoky jsou v celé řadě jiných zemí. Ve společnosti je nervozita," myslí si Topolánek.

O problému nejen mluvit, ale řešit ho

Připustil, že problém je ale i na druhé straně, právě u Romů. Lidé žijící v blízkosti janovského ghetta si na ně dlouhodobě stěžují.

"Poslední vlna obyvatel, kteří se přistěhovali do Janova, to už jsou opravdu těžké sociální případy. Stojí na úplně jiných hodnotách než Romové, kteří do Janova přišli třeba před čtyřmi lety," říká o situaci Miroslav Brož ze společnosti Člověk v tísni, který se problematice chudoby a vyloučených lokalit věnuje.

Bývají podle něj zadlužení, často kvůli nízké kvalifikaci nezaměstnatelní, děti nemají hygienické návyky, jsou frustrovaní, deprivovaní, agresivní.

Pozitivně diskriminovat

Topolánek míní, že spíše než rasový problém je to problém sociální. "Domnívám se, že zpřísnění sociálních zákonů až do fáze existenčního minima, případně nějaký voucherový systém u těch, kteří neplní základní podmínky, je jedna z cest. A druhá, to je dlouhodobě jediná možnost, která se ukazuje, je samozřejmě určitá motivace ke vzdělání," myslí si.

"Dlouhodobě jsem připouštěl, že jediná pozitivní diskriminace, které bych se dopouštěl na Romech, je otázka vzdělání. Ne, že bych jim chtěl tu cestu uhlazovat, ale spíše je motivovat, aby se dostali ze začarovaného kruhu," dodal.

 

Právě se děje

Další zprávy