


Současně s tím, jak se v Ostravě rozběhly Dny NATO, koná se ve městě řada setkání a jednání. Na jednom z nich se hned v pátek ráno řešilo, jaké největší hrozby nyní obyvatelům České republiky hrozí. Experti v té souvislosti zmiňují, že České republice chybí strategické plány, jak zvládat krizové situace. Ministr obrany Jaromír Zůna pak ukázal na hybridní působení.

Podle plánu měl společně s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) v přízemí jednoho z ostravských hotelů v pátek ráno sedět i jeho vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie Jakub Landovský.
Tedy nejdůležitější spojenec Andreje Babiše na ministerstvu obrany, kterému vládne SPD.
Landovský však nedorazil, stejně jako původně potvrzený ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). A tak ministr obrany za SPD jako jediný zástupce vlády oznámil, v čem aktuálně spatřuje největší riziko pro bezpečnost České republiky.
„Hybridní působení našich potenciálních protivníků a oponentů,“ oznámil Zůna.
Ukázal tedy na Rusko, které podle evropských tajných služeb v poslední době stojí za několika akcemi. Především jde o útok na nákladní ukrajinské antonovy kotvící na německém letišti Lipsko/Halle.
Zůna také varoval před nepřátelským působením v českém kybernetickém prostoru.
„My můžeme být pod napadením a nemusíme to vědět,“ prohlásil na ranní akci Institutu pro politiku a společnost propojeného s hnutím Andreje Babiše. Ostatně debatu moderoval Jiří Till (ANO), lídr komunální kandidátky v centrálním obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
„Stačí napadení sítí a vlak s vojenskou technikou vám místo v severním Polsku skončí v Řecku,“ naznačil Zůna možný scénář hybridního útoku na Evropu.
Slova ministra obrany jdou přitom proti myšlenkové linii, kterou dlouhodobě prosazuje Tomio Okamura a jeho hnutí SPD. Hrozby ze strany Ruska zlehčují a místo posilování české obranyschopnosti, modernizace české armády a vojenské pomoci Ukrajině sází třeba na zvyšování platů vojáků.
Experti v Ostravě upozornili, že česká vláda by se měla soustředit i na praktické věci. Tedy na to, aby společnost případný útok a jeho následky rychle zvládla.
„Mít strategický plán, jak situace zvládnout, je pro nás zásadní,“ vyzval politiky Juraj Šedivý, šéf představenstva firmy Cetin, poskytovatele komunikační infrastruktury.
Ke slovu se dostala i Martina Tauberová, ředitelka pro vnější vztahy české zbrojovky LPP Holding. Právě její závod se přesně před půlrokem stal terčem teroristického útoku, po němž policie obvinila a zadržela několik mladých lidí.
„My už v hybridním válčení jsme a nemáme celonárodní koordinaci,“ prohlásila Tauberová směrem k Zůnovi.
„Opravdu bych si představovala mnohem větší akcentaci tohoto tématu napříč společností, aby si to každý uvědomil a aby každý věděl, co má dělat. Naše strategická odolnost vůbec není tam, kde by měla být,“ zkritizovala postoj současné vlády.
Kabinet Andreje Babiše zároveň upozornila, že situaci komplikuje nejednotná komunikace a prázdný post poradce pro národní bezpečnost. Poté co z místa v létě odešel Hynek Kmoníček, jenž navíc s premiérem dlouhodobě neměl nejlepší vztahy, je židle prázdná.
Zůnovy reakce se nicméně Tauberová nedočkala. „Děkujeme za podnět, už na to nebudeme reagovat,“ vstoupil, údajně kvůli nedostatku času, do jejího vystoupení moderátor a Babišův ostravský politik Jiří Till.






Výbuch jaderné bomby ve výšce 30-50 kilometrů má minimální dopady na lidi, ale vygeneruje gigantický elektromagnetický ráz, který dokáže spálit nechráněnou elektroniku, komunikaci a paměťová zařízení na ploše stovek až tisíců kilometrů. Tím okamžitě oslepí a paralyzuje nepřátelské síly, jejichž komunikace i zbraňové systémy jsou závislé na elektronice. Je to cesta z patu ukrajinské války?



Prahu 6 povede dosavadní koalice STAN, ODS a KDU-ČSL a Prahy 6 sobě s podporou Zelených, starostou se stane Petr Prokop (STAN). Zástupci stran v úterý podepsali memorandum o koaliční spolupráci. Rozdělení gescí a funkcí ještě musí strany potvrdit koaliční smlouvou, kterou chtějí podepsat do začátku listopadu. Rada městské části zůstane devítičlenná.






Maďarští poslanci dnes odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala agentura AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.



Ústecký krajský soud v úterý poslal na 17 let za mříže muže, který zavraždil svého dvouapůlletého syna na ubytovně na Lounsku. Šestadvacetiletý muž u soudu prohlásil vinu, souhlasil s trestem. Rozsudek je pravomocný. Mladému muži hrozil až výjimečný trest. U soudu řekl, že nejde vysvětlit, proč to udělal. V době spáchání brutálního skutku byl opilý a měl v těle stopy po užití marihuany.