Tlaková níže Julie přivedla nad Česko silný vítr, bez proudu je 40 tisíc domácností

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 2. 2020 8:11
Českou republiku v neděli večer a v noci na pondělí zasáhl velmi silný vítr. Na polské straně Sněžky dosahoval v nárazech rychlosti až 223 kilometrů za hodinu, o sedm kilometrů v hodině více než na české straně hory v lednu 2007 při orkánu Kyrill. Popadané větve a stromy komplikuji dnes ráno dopravu na železnici i silnicích. Bez proudu je kvůli větru 38 tisíc odběratelů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Příčinou velmi silného větru byla tlaková níže Julie. V neděli postupně přecházela přes Německo a Polsko nad Bělorusko a Ukrajinu, Česko zasáhl vítr v neděli odpoledne a večer. 

Kvůli odstraňování následků silného větru vyjížděli hasiči v Česku od nedělního dopoledne do dnešního rána k 1780 událostem, informovala média mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Studená. Situace byla podle ní nejhorší mezi nedělní 21:00 a půlnocí, kdy hasiči zasahovali v terénu u více než 500 případů. 

Kvůli následkům silného větru je také přerušen provoz na desítce úseků lokálních tratí. Vlaky nejezdí zejména na severu Čech a v Kraji Vysočina. Vyplývá to z údajů Správy železnic. Na sedmi desítkách úseků tratí, na které v neděli popadaly stromy či větve, byl provoz obnoven.

Popadané stromy a větve způsobily na mnoha místech také výpadky proudu. Distribuční společnost ČEZ evidovala dnes ráno 27 tisíc odběratelů bez elektřiny, dalších 11 tisíc domácností bez proudu hlásí firma E.ON. Jde zejména o odběratele ve Středočeském, Pardubickém a Jihomoravském kraji.

V terénu jsou podle mluvčí společnosti ČEZ Soni Holingerové v pondělí ráno stovky pracovníků poruchových čet. Příčinou přerušení dodávek proudu jsou zejména pády stromů a větví do vedení, vodiče jsou přetrhané a izolátory ulomené. 

Požárníci kromě rozřezávání a odklízení kmenů odstraňovali nebezpečné věci. "Šlo hlavně o uvolněné střechy a billboardy," řekl velicí důstojník plzeňských hasičů Miroslav Marek. 

Ve čtyřech případech způsobily větrné víry v kombinaci se špatným čištěním požáry komínových těles v rodinných domech. Dvakrát v Nalžovských Horách na Klatovsku, jednou v Nýřanech na Plzeňsku a další v Únehlech na Tachovsku, kde se vzňala také střecha.. 

Na Vysočině vítr lámal stromy, na Žďársku jsou kvůli tomu dvě silnice neprůjezdné. Stromy popadané na silnice nebo ty, u nichž pád hrozí, už hasiči odstraňovali na více než 100 místech. Kvůli následkům silného větru také nejezdí vlaky mezi Kostelcem a Jihlavou, nahradily je autobusy.

Ke 33 případům souvisejícím se silným větrem vyjížděli od nedělního odpoledne do pondělního rána pražští hasiči. Většinou zajišťovali uvolněné plechy střech nebo odstraňovali popadané stromy. Nejvážnějším případem byl pád části rozestavěné střechy v Cimburkově ulici na Žižkově. Konstrukce se zřítila na ulici a poškodila několik aut. Kvůli nebezpečí pádu dalších trámů a krovu policie ulici uzavřela.

Na Sněžce v Polsku naměřili meteorologové vítr o rychlosti 223 kilometrů za hodinu, což je rekordní nárazová rychlost. Dosud nejvíce foukalo v lednu 2007 při orkánu Kyrill, kdy na stejném místě naměřili meteorologové nárazy o rychlosti 216 kilometrů za hodinu. Přes 200 km/h se dostala rychlost i při silné větrné bouři Eberhard loni v březnu, bylo to přes 206 km/h.

Na Milešovce naměřili meteorologové náraz větru o rychlosti 133 kilometrů za hodinu a na Fichtelbergu v Krušných horách 131 kilometrů za hodinu. Na Velkém Javoru na Šumavě foukal vítr o rychlosti 127 kilometrů za hodinu. Silně nefoukalo jen na horách, třeba v Ústí nad Labem rychlost větru dosáhla 108 km/h, v Liberci 97 km/h a v Praze 83 km/h.

Video: V Česku se nedaří šetřit energiemi

Video: Petr Šoukal
 

Právě se děje

Další zprávy