Praha - Po podzimních volbách se několik politických think-tanků oficiálně stane stranickými. Novela o sdružování stran jim tak nově zajistí miliony ze státního rozpočtu.
Think-tanky, které pořádají zejména veřejné diskuze s odborníky na politická témata, často jakýkoliv vliv stran na svou činnost odmítají s tím, že s politickou stranou sdílí jen ideologické hodnoty. Mezi členy jejich správních rad jsou přitom aktivní politici.
Po volbách se každopádně spojení formálně stvrdí. Díky novele zákona, kterou navrhlo ministerstvo vnitra, si mohou partaje zřídit vlastní vzdělávací politický institut. Na jeho fungování dostanou ze státního rozpočtu navíc desetinu vypočítanou z příspěvku, který každoročně obdrží na svou vlastní činnost. Podmínkou je, že musí být využit výhradně na vzdělávací činnost, výzkumy a publikování textů.
"Smyslem úpravy politických institutů je finanční podpora státu institucím, které svou činností posilují demokratický politický systém," vysvětlila mluvčí ministerstva vnitra Klára Pěknicová. Zákon přitom brání využít peníze na podporu strany v kampani. Institut také nesmí působit jako škola. "Zabrání se tak riziku zásahu do politické neutrality školního a akademického vzdělávání," doplnila Pěknicová. Finanční toky institutů bude kontrolovat nově vzniklý Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Nepůjde přitom o málo peněz. Výše příspěvku se odvíjí od volebního výsledku stran, a to nejen při sněmovních volbách, ale i senátních a krajských. Například ČSSD tak letos od státu dostala téměř 130 milionů, ANO 69 a ODS 60 milionů. Tyto částky se po podzimních volbách změní, nicméně instituty spadající pod tyto strany by si mohly přijít i na několik milionů. Dosud si přitom think-tanky musely ročně vystačit s mnohem skromnějšími částkami především ze sponzorských darů a grantů nadací.
Příspěvek na institut přitom dostane jen strana, jejíž poslanci se dostali do sněmovny alespoň ve dvou ze tří po sobě jdoucích volebních obdobích. Nové strany tak přijdou zkrátka. "Znevýhodní to jakékoliv nové strany, které se do sněmovny probojují. Nůžky mezi sněmovními a ostatními stranami se poté rozevřou ještě více," domnívá se expert na politický marketing Karel Komínek.
Institut budou mít lidovci i TOP 09
Své think-tanky mají téměř všechny sněmovní strany. Většina z nich pořádá konference a veřejné besedy s poslanci a odborníky. Jiné jen píšou články. Pouze část z nich ale přiznala, že oficiálně přejde pod křídla strany. "Letos po podzimních volbách se staneme politickým institutem," řekl ředitel Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku Jan Šmídek. Stejná situace nastane u think-tanku TOPAZ (TOP 09) a nejspíše i u Masarykovy demokratické akademie (ČSSD).
"Masarykova demokratická akademie je připravena plnit roli politického institutu. Ostatně již dnes svou činností obsah předpokládané činnosti politických institutů naplňujeme," uvedl šéf MDA Patrik Eichler s tím, že konečně rozhodnutí je na ČSSD.
Občanská demokratická strana se k otázce na přijetí institutu nevyjádřila. Vedoucí Pravého břehu i spolku CEVRO, které se stranou dlouhodobě spolupracují, však odmítli, že by o plánovaném zaštítění stranou něco věděli. "Možnost propojení s ODS nevidím jako reálnou. Nezaznamenal jsem, že by tímto směrem někdo uvažoval," vysvětlil šéfeditor Pravého břehu Petr Dvořák.
V hnutí ANO není ještě jasno. "V současné době jednáme a diskutujeme o tom, jak bude naše spolupráce do budoucna probíhat," řekla výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Prát.
Komunistická strana dlouhodobě vede Ústřední institut politického vzdělávání KSČM, který sympatizantům poskytne roční nadstavbu v oblasti marxistické teorie a politické praxe. Na otázku, zda se škola stane institutem, ale komunisté neodpověděli.
Instituty dosud neměly povinnost své finanční toky zveřejňovat. Pokud se stanou stranickými, musí své účetnictví vést transparentně. Podle předsedy TOPAZ Redy Ifraha je to jedině dobře.
Kampaň nepovedeme
Mohlo by se zdát, že svou činností jsou instituty pro strany jen dalším kanálem, jak šířit své hodnoty a sbírat voliče. Což je zvlášť před volbami výhodné. Instituty ale popírají, že by se přímo podílely na předvolební kampani. Poté, co je zaštítí strana, jim to zákon navíc vysloveně zakazuje.
"Klasickou předvolební kampaň instituty samy nepovedou, ale dlouhodobější kampaň v rozšířeném smyslu ano. Právě upozorňováním na konkrétní témata, která například řeší jejich mateřské strany," myslí si odborník na politický marketing Komínek.
Předseda TOPAZ Reda Ifrah rezolutně odmítá, že by se institut podílel na kampani TOP 09. "Naše aktivity se připravují rok dopředu. Zároveň nejčastěji diskutujeme o dlouhodobých tématech, která ne vždy korespondují s aktuálním zájmem strany," vysvětlil. "Naším cílem není podpora konkrétní strany, ale názorového politického proudu, konkrétně křesťansko-demokratického," reagoval ředitel Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku Jan Šmídek.
Pomoc při kampani odmítá i Institut pro politiku a společnost. "Naše spolupráce je volná. Spolupracujeme s některými poslanci při přípravě debat a konferencí, ale do činnosti ANO jako politické strany nezasahujeme. Podzimní volby nebudou výjimkou," vysvětlila vedoucí IPPS Šárka Prát.
Naopak Pravý břeh ODS v kampani podpoří. "Jsme konzervativci, takže na úspěchu ODS nám hodně záleží. Očekávám, že na podzim uspořádáme akce na jižní Moravě, kde Petr Fiala povede kandidátku," doplnil šef PB Petr Dvořák.
