Těžce nemocní budou moci umírat doma. Chystá se velká změna

Kateřina Surmanová
28. 5. 2015 5:30
Pacienti s nevyléčitelnou nemocí mají šanci, že jim zdravotní pojišťovny začnou platit domácí tým ošetřovatelů. VZP spustila testovací projekt, který náklady na paliativní péči propočítá.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Přestože si čtyři z pěti Čechů podle průzkumů přejí dožít v případě nevyléčitelné nemoci doma mezi blízkými, tuzemský státní systém péče jim to dosud neplatí.

Teď se ale u nás otevírá šance na převratnou změnu, která by mnohem většímu počtu pacientů umožnila za peníze ze zdravotního pojištění strávit poslední dny s rodinou. Jak je to obvyklé například v Británii, kde doma umírá trojnásobně víc lidí než v Česku.

Prospěšnost domácí paliativní péče má potvrdit pilotní projekt, který minulý měsíc odstartovala největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP. Pojišťovna chce v testu za zhruba 15 milionů korun uhradit jeden měsíc domácí hospicové péče pro 350 klientů.

Chce tak porovnat náklady na péči na umírajícího člověka v nemocnici s náklady na domácí ošetřování, kde se bude o těžce nemocného starat tříčlenný tým.

V něm bude lékař, zdravotní sestra a sociální pracovník, kteří se společně postarají, aby se pacient netrápil. Zajistí péči, která odbourává nepříjemné důsledky vážné choroby – například bolest, dušnost nebo úzkost.

"Chceme ověřit předpoklad, že domácí paliativní péče by nezatížila zdravotní systém nadměrnými výdaji, a mohla by tak být za určitých okolností výhledově hrazena z veřejného zdravotního pojištění," řekl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Pojišťovny hospicovou péči neplatí

Pojišťovny dosud mobilní hospicovou péči neplatí. Těžce nemocní pak nemají na výběr: domů nemohou, protože se tam o ně nemá kdo postarat, a zůstávají ve zdravotnickém zařízení.

"Většina nevyléčitelně nemocných vám řekne, že by chtěla dožít doma. Ale když tu možnost nemají, jsou vyděšení z představy, že budou úplně sami v nemocnici, kde na ně personál nemá čas," říká lékařka Irena Závadová ze sdružení Cesta domů, které pomáhá těžce nemocným lidem a jejich rodinám.

Tento měsíc navíc začíná ještě jeden přelomový projekt, který organizuje Masarykův onkologický ústav v Brně. Postaví dvě skupiny pacientů a bude srovnávat různé přístupy léčby. Do jedné skupiny zařadí pacienty, kteří dostanou "jen" klasickou onkologickou léčbu, a ve druhé skupině budou ti, kterým od začátku naordinuje paliativní péči.

Dosud je přitom v Česku zvykem, že paliativní odborníci nastupují, až když je zjevné, že léčba nezabere a smrt je nevyhnutelná. Zahraniční studie ovšem ukazují, že včasné zapojení péče o příznaky a práce s pacientovou úzkostí život nemocných prodlužují.

"Myslím, že dojdeme k nepřekvapivým výsledkům, že je to užitečné a ne až tak nákladné," říká Ondřej Sláma, který na brněnském ústavu vede první českou paliativní ambulanci.

Nedávný průzkum CVVM ukázal, že 80 procent Čechů si přeje strávit sklonek života doma mezi svými blízkými. Realita je ale opačná – ve vlastní posteli dožije jen 20 procent obyvatel republiky. Navíc nelze říci, kolik z nich zemřelo náhle před příjezdem sanitky a kolik bylo opravdu v domácí péči po propuštění z nemocnice.

Velké téma o umírání doma u svých blízkých přináší čtvrteční vydání Hospodářských novin.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Matovič nabídl svůj odchod z vlády, pokud schválí rozpočet. Demisi už jednou podal

Slovenský ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič v úterý opět nabídl svůj odchod z vlády, pokud bývalá vládní strana Svoboda a Solidarita (SaS) pomůže dosluhujícímu kabinetu premiéra Eduarda Hegera schválit státní rozpočet na příští rok. Novou nabídku Matoviče SaS zatím nekomentovala, o státním rozpočtu budou poslanci podle předsedy sněmovny Borise Kollára hlasovat ve čtvrtek.

Podle Matoviče bez schválení rozpočtu nelze zajistit pomoc lidem v souvislosti s vysokými cenami energií. Vláda v návrhu vyčlenila na kompenzace cen energií kolem 3,5 miliardy eur, v přepočtu 84,7 miliardy korun, a její zástupci dříve ohlásili, že rodinám v zemi se ceny elektřiny v roce 2023 nezmění, teplo a zemní plyn podraží shodně o 15 procent. Bez opatření by podle Matoviče elektřina zdražila o 380 procent a plyn o 220 procent.

Demisi nabídl Matovič už minulý týden před hlasováním sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě. Krok tehdy rovněž podmínil schválením rozpočtu a také tím, že SaS v parlamentu stáhne návrh ohledně nedůvěry kabinetu. SaS Matovičovu nabídku odmítla. Ministr financí nakonec zavítal do prezidentského paláce, na poslední chvíli si ale vlastní demisi rozmyslel, byť příslušný dokument už podepsal. Krátce nato vláda hlasování sněmovny o nedůvěře nepřečkala.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Dánský soud poslal sympatizanta IS na 16 let do vězení za plánování atentátu

Dánský soud poslal 35letého stoupence takzvaného Islámského státu (IS) syrského původu na 16 let do vězení za plánování bombového atentátu. Jde o nejtvrdší trest, jaký kdy justice severské země uložila na základě protiteroristických zákonů, uvedla agentura AFP.

Soud na kodaňském předměstí Holbaek uznal Aliho Al Masryho vinným z "pokusu o teroristický čin" a z financování a podpory "teroristických aktivit" s džihádistickým motivem. Právě v Holbaeku byl Masry v únoru 2021 zatčen společně s manželkou a bratrem při společném zátahu dánských a německých úřadů proti radikálním islamistům.

"Proces nedokázal určit, kde se měl teroristický útok odehrát, ale jsme přesvědčeni, že díky uskutečněným zatčením jsme zabránili provedení útoku," uvedli v prohlášení státní zástupci John Catre Nielsen a Kirsten Jensenová. Obžalovaný trval na své nevině. Tvrdil, že 12 kilogramů prášku a chemikálií, které měl schované ve svém domě, bylo určeno na výrobu ohňostroje.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Tálibán zakázal vysokoškolské studium afghánským ženám, mohly studovat jen tři měsíce

Afghánky nebudou mít až do odvolání přístup k vyššímu vzdělání, oznámilo podle agentury Reuters islamistickým Tálibánem spravované ministerstvo vyššího vzdělání. Veřejné i soukromé školy nyní obdržely od ministerstva dopis, který jim nařizuje bez prodlení zamezit studentkám v přístupu k vysokoškolskému vzdělání.

Nařízení vydal podle agentury AFP ministr pro vyšší vzdělání Nadá Muhammad Nadím. Mluvčí ministerstva jeho správnost potvrdil a dopis zaslaný vysokým školám zveřejnil na Twitteru.

Vysokoškolské studium bylo doposud jednou z mála věcí, které islamistické hnutí Tálibán po nástupu k moci v minulém roce afghánským ženám nezakázalo. Nařízení hnutí oznámilo necelé tři měsíce poté, co tisíce žen a dívek v celé zemi skládaly přijímací zkoušky na univerzity. Středoškolské studium měly dívky zakázané již dříve.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pohraniční agenturu EU Frontex nově povede nizozemský generál Leijtens

Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex nově povede velitel nizozemského královského četnictva Hans Leijtens. Agenturu se sídlem ve Varšavě generál s více než 30 lety zkušeností povede příštích pět let, informovala dnes agentura AFP.

Leijtens, kterého jmenovala správní rada, vystřídá současnou úřadující prozatímní šéfku Frontexu Aiju Kalnajaovou. Ta agenturu vedla od letošního července, kdy vystřídala ve funkci Fabrice Leggeriho, který byl obviněn z tolerování nelegálního násilného vytlačování migrantů za hranice EU. Leggeri podal demisi letos v dubnu, v čele agentury stál od roku 2015.

Minulý týden Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) oznámil, že dosavadní šéfka Frontexu Kalnajaová je "zájmovou osobou" ve vyšetřování této unijní organizace. Kalnajaová agentuře AFP sdělila, že s vyšetřovateli "plně, otevřeně a bezpodmínečně spolupracuje s OLAF, aby pomohla vše objasnit".

Zdroj: ČTK
Další zprávy