Česko jedná se Slovinci o zmírnění podmínek pro turisty. Z Řecka lidé hlásí zmatky

Kateřina Hlaváčková, Zuzana Zavadilová
21. 8. 2020 17:33
Ještě pár týdnů a turistům skončí letošní "nejistá sezóna". Podmínky se stále mění. Řecko z přísných opatření pro Čechy o něco slevilo, teď se o zmírnění podmínek snaží česká vláda i v případě Slovinců. Opatření pro navrátilce z oblíbeného Chorvatska - odkud poslední týdny jezdí stále více nakažených turistů - vláda zatím zpřísnit neplánuje. Naopak zkomplikuje se návrat ze Španělska.
O testech po návratu z Chorvatska zatím česká vláda neuvažuje. Ilustrační foto.
O testech po návratu z Chorvatska zatím česká vláda neuvažuje. Ilustrační foto. | Foto: Isifa / Thinkstock

"Do konce prázdnin neočekáváme, že by z české strany došlo ke změně podmínek pro cestování do Chorvatska, Řecka nebo Slovinska," řekla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Jaké kroky či opatření přijmou jednotlivé státy, však podle ní Česko předvídat nedokáže.

Až na výjimky totiž musí Češi znovu po několika změnách od začátku srpna po vycestování do Slovinska podstoupit dvoutýdenní karanténu. Nesmí však mít žádné příznaky koronaviru. Pokud zemí jen projíždějí, omezení se na ně nevztahuje, přejezd ale nesmí přesáhnout dvanáct hodin. 

"Se slovinskou stranou však intenzivně jednáme o zmírnění těchto opatření, vzhledem k omezeným a lokalizovaným ohniskům nákazy v Česku. Výsledkem by mělo být uvolnění těchto restrikcí alespoň pro větší část republiky," sdělila Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová s tím, že jednání zatím pokračují.

Rozhodnutí o tom, kdo půjde do izolace, jsou nyní vydávána slovinskou policií na hranicích. Ta si zapíše osobní údaje turistů, obratem je předá tamnímu ministerstvu zdravotnictví, které následně vydá rozhodnutí o karanténě. Obratem je pošle zpět policii na hraničních přechodech, a až pak může cestující do Slovinska vstoupit. Taková je oficiální idea tamních úřadů.

"Na hranicích do Slovinska jsme čekali přes hodinu v zácpě. A to bylo brzy ráno. Když jsme se konečně dostali k závoře, policie se o nás vůbec nezajímala, jen jsme projeli, tak nevím, co kontrolují nebo proč se vytvořila taková kolona," popsal však redakci své zkušenosti z minulého týdne řidič z Prahy.

Slovinsko poprvé vyřadilo Česko z bezpečných států na začátku července, o pár dní později Lublaň omezení zmírnila a za středně rizikový označila jen Moravskoslezský kraj. V současnosti je ale většina českého území, s výjimkou Prahy a Frýdku-Místku, na takzvaném semaforu bílá, Slovinsko i jiné státy přesto vstup Čechů na jejich území omezují. 

Podle epidemiologa Rastislava Maďara je na vině nejednotný přístup k datům výskytu koronaviru v Evropské unii. "Úzkostlivěji jednají zejména ty země, které mají nízký počet případů, někdy i kvůli menší populaci, jako například Slovinsko či některé pobaltské země," uvedl pro Aktuálně.cz. 

Dodal, že ovlivněny mohou být dané státy také tím, že tamním systémům chybí větší zkušenosti s koronavirem, obávají se proto, že by více případů nakažených "neutrasovali". Epidemiolog však také upozornil, že má každá země na ochranu svých obyvatel plné právo, bez ohledu na to, jaký přístup ve vypočítávání rizika zaujme. 

Čeští turisté letící do Řecka si stěžují. Testování dle nich není tak náhodné, jak by mělo

A zmatky mnohdy zažívají i turisté cestou do Řecka. V polovině srpna zavedla tamní vláda pro přijíždějící Čechy povinnost doložit negativní test na koronavirus. Premiér Andrej Babiš (ANO) a česká diplomacie pak ale v následujících dnech řeckou stranu přesvědčili o zmírnění opatření. Negativní test tedy nyní musí předkládat pouze cestující přejíždějící pozemní hranici. 

V posledních dnech se ale objevují na sociálních sítích zprávy, že jsou Češi přesto na některých letech plošně testováni. Takové informace prý ale nemá ministerstvo zahraničních věcí, ani cestovní kanceláře. 

"Zaznamenali jsme případ, kdy při příletu na jeden z řeckých ostrovů otestovali Řekové všechny dospělé z jednoho českého letu. Nejde ale o obecný trend," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová s tím, že namátkové kontroly na letištích platí i nadále. Dodala, že společně s epidemiology situaci v zemích, kam Češi často za dovolenou vyrážejí, resort pečlivě sleduje. 

Ať už ale turisté cestují do Řecka pozemní, či vzdušnou trasou, musí nejpozději den před vstupem na jeho území vyplnit internetový formulář. Obratem pak obdrží od tamní vlády QR kód, který slouží i k namátkovému testování na koronavirus.

Stejnou mincí Česko některým státům oplácet nehodlá

Co se týče Chorvatska, pro Čechy zatím zůstává vše při starém, byť se z této oblíbené destinace vrací stále větší počet nakažených Evropanů. Slovinsko či Velká Británie už Chorvatsko zařadily do skupiny červených zemí, tedy nejrizikovější skupiny. Slovinci a Britové, kteří se odtud vrací, musí proto do dvoutýdenní karantény. 

Nicméně podle ministerstva zahraničních věcí Česko zatím o zpřísnění podmínek cestování do Chorvatska nejedná. "Vývoj v oblíbené dovolenkové destinaci sledujeme. Varujeme před cestami do některých oblastí v Chorvatsku, kde je riziko nákazy covid-19 vyšší," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí  Zuzana Štíchová. O zpřísnění podmínek pro Čechy cestující do Řecka se podle ní zatím také neuvažuje. 

Na rozdíl od Česka však kvůli rychle přibývajícím případům nákazy zařadily Chorvatsko do rizikové skupiny i další státy. Itálie vyžaduje po svých navrátilcích z dovolené negativní test, Rakousko pak nabízí volbu mezi testem a desetidenní izolací. Německo vyžaduje test u lidí, kteří navštívili nejsilněji postižené oblasti kolem dalmatských měst Šibenik a Split. 

Velkou část zahraničních turistů v Chorvatsku totiž tvoří právě Němci, následováni Slovinci, Poláky a Čechy. Těch je podle ministryně cestovního ruchu Nikoliny Brnjacové momentálně v Chorvatsku 54 tisíc.

Za první polovinu srpna do země přijelo 111 tisíc Čechů. Ve srovnání s loňskem počet turistů vlivem koronaviru podle Chorvatského turistického sdružení poklesl o šest procent. 

Do karantény musí Češi v Estonsku, Lotyšsku i Norsku. Do Finska se ale téměř nepodívají

Slovinsko však není jedinou zemí, kde musí Češi po příjezdu do čtrnáctidenní karantény. Obdobné pravidlo zavedlo také Estonsko, Lotyšsko či Norsko. V poslední zmíněné zemi je nutná izolace jen deset dní. 

Do Finska pak nemohou Češi volně vycestovat vůbec. Případně jen v odůvodněných případech, stejně pak ale musí dodržet dvoutýdenní izolaci. Negativní test pak musí předložit například na Kypru, nesmí být ale starší než tři dny.

Podobná podmínka začne od 26. srpna platit také pro cestující do Tuniska. Nicméně Češi přijíždějící v rámci organizované turistiky mají v tomto nařízení udělenu výjimku.

Naopak pro Česko je rizikovým státem Rumunsko, od 24. srpna se k němu také přidá většina Španělska, například s výjimkou Kanárských ostrovů. Češi vracející se z těchto zemí musí při návratu podstoupit test na covid-19, nebo projít karanténou.

Máme tu výsadní postavení, na jaře situace vypadala beznadějně, Češi jsou ještě víc vítáni než v jiných letech, letos to vypadá na ideální dovolenu. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Dozorující státní zástupce v kauze Čapí hnízdo podle Vrchního státního zastupitelství pochybil

Dozorující státní zástupce v kauze Čapí hnízdo podle Vrchního státního zastupitelství pochybil, když bezodkladně nereagoval na nové informace týkající se možného výslechu svědků. Tímto pochybením došlo podle Vrchního státního zastupitelství k průtahům v trestním řízení. S informací přišla Česká televize.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zpravodaj Středočeského kraje už nebude vydávat Mafra. Vadil střet zájmů i cena, uvedla hejtmanka

Středočeský kraj vypověděl smlouvu na vydávání zpravodaje Středočech. List vydávala bývalá firma premiéra Andreje Babiše Mafra. Současná hejtmanka Petra Pecková (STAN) krok zdůvodňuje nejen Babišovým střetem zájmů, ale i cenou zakázky. Plánuje proto vypsat nové výběrové řízení. Informoval o tom Deník N.

"Tuto zakázku jsme rozhodně považovali za spornou a vnímali jsme ji jako střet zájmů," řekla Deníku N Pecková. "Jako vedení složené z členů STAN bychom nezadali takto významnou zakázku firmě šéfa naší strany,“ dodala v narážce na propojení své předchůdkyně Jaroslavy Pokorné Jermanové, která je místopředsedkyní hnutí ANO, a majitele Mafry. Firma měla od kraje inkasovat během dvou let téměř 17,7 milionu korun bez DPH, její původní nabízená cena přitom činila 10,6 milionu.

Zdroj: Domácí
Další zprávy