Žáci z Litoměřic zvou do debat Židy, Romy i Mongoly. Bojují tak se strachem z menšin

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
24. 6. 2019 19:05
"Jsem cikán, no a co?", "Jsem gay a nemám s tím problém", "Židi, jak to vidí?", "Banánové děti - Vietnamci mezi námi", "Alles Gute? - Být Němcem v Čechách", "Migrace není legrace". Již sedmý rok pořádají studenti litoměřického Gymnázia Josefa Jungmanna v rámci projektu Menšiny mezi námi veřejné besedy s příslušníky národnostních, náboženských či sexuálních menšin. Zvou na ně všechny, kdo chtějí poznat život mimo svou sociální bublinu.
Litoměřičtí studenti právě získali celostátní cenu Gratias Tibi.
Litoměřičtí studenti právě získali celostátní cenu Gratias Tibi. | Foto: Zuzana Hronová

Na jejich besedách se už vystřídali Američané, Mongolové, Němci, Syřani, Ukrajinci, Vietnamci, Židé, Romové, gayové i vegani. Názvy akcí se stejně jako plakáty, které mají přilákat diváky, nesou v odlehčeném duchu. Podobně jako následné diskuse. Studenti Gymnázia Josefa Jungmanna pořádají besedy Menšiny mezi námi jednou za půl roku.

I když občas na debatách nechybí ani bouřlivější konfrontace, získali za svou iniciativu od Člověka v tísni v květnu 2019 cenu pro mladé dobrovolníky Gratias Tibi.

Že by mohli zvítězit, organizátory ani nenapadlo. Domnívali se, že si cenu odnese nějaké populárnější téma a praktičtější činnost, jako například pomoc seniorům nebo opuštěným dětem. Ocenění je potěšilo o to více, že právě letos slaví jejich škola jubilejních sto let.

Vyhráli jsme moderátora a pozvali si Mongoly

Vše původně začalo jako jednorázová akce díky jedné netradiční výhře. Zdejší gymnazisté totiž zvítězili v debatní soutěži a vyhráli profesionálního moderátora, jenž by odmoderoval některou ze školních akcí.

"Tehdy žilo v Litoměřicích hodně Mongolů a žijí tu dodnes, protože jsou zaměstnaní v roudnickém podniku. Tak jsme udělali diskusi s Mongoly," vzpomíná učitel češtiny a dějepisu Petr Bašus, jenž stojí u projektu od samého počátku.

"U veřejnosti to mělo velký ohlas, tak jsme se rozhodli, že budeme pořádat besedy pravidelně a že se budou týkat menšin," pokračuje. K národnostním menšinám později přibyly i menšiny náboženské, sexuální, či dokonce stravovací - vegani. "Měli jsme tu i třeba besedu s mladými politiky, protože těch je také málo," vysvětluje Bašus.

Přátelská atmosféra panuje i po skončení debaty, kdy následuje hudební produkce či ochutnávka jídla dané menšiny, v tomto případě Mongolů.
Přátelská atmosféra panuje i po skončení debaty, kdy následuje hudební produkce či ochutnávka jídla dané menšiny, v tomto případě Mongolů. | Foto: gjj.cz

Žijí tu s námi. Tam proč k nim mít předsudky?

Cílem zůstává poznávat tradice, zvyky i životní způsob občanů v okolí. "Hlavní myšlenkou všech debat je seznámit litoměřickou veřejnost s odlišnými kulturami lidí, kteří mezi námi každý den žijí," říká jeden ze studentských organizátorů Martin Khoder.

Dodává, že lidé pozvaní do debat sice mohou vypadat jinak, mít jiné tradice a zvyky, ale jinak jsou úplně stejní jako všichni ostatní. "Prostě se rozhodli, že chtějí žít právě tady. Tak proč mít proti nim nějaké zkreslené předsudky?"

Xenofobie podle něj nejčastěji vzniká z neznalosti, a pokud si někdo chce nechat rozšířit své obzory a na jejich debatu přijde, tak prý může začít pohlížet na věc jinak. "Ale ti, co mají s danou menšinou nějaký osobní problém, na takovéto akce nechodí a nic by to pro ně nejspíš nezměnilo," říká Khoder.

Litoměřická mládež se zdá být neúnavná. Podle jejich kantora Petra Bašuse by už klidně s iniciativou mohli skončit, ale studenty stále něco žene dál. Jak říkají, chtějí otevírat citlivá témata, kterých se ostatní bojí.

Jejich cílem je tak dát menšinám hlas, aby mohly oslovit většinovou společnost, a v neposlední řadě usilují o rozbití sociálních bublin, v nichž se česká společnost ocitla.

Učitel je zde pouhým koordinátorem, vše si studenti zařizují sami - od výběru témat přes zvaní hostů, zajištění kulturního programu až po žádost o grant či dotaci, z čehož pak hradí cestovní náklady hostů, pronájem sálu či občerstvení. Spolupracují při tom s Diakonií Českobratrské církve evangelické a besedy pořádají v litoměřickém klubu Oka-mžik.

Debaty také sami moderují a tlumočí. "Na podzim chystáme besedu s Romy, která již jednou s velkým úspěchem proběhla v roce 2014. Jeden sežene romského hudebníka, jeden spisovatele, další se připravuje na moderování, další to nafotí," chválí své žáky Bašus.

Minulá beseda s Romy měla i své taneční číslo.
Minulá beseda s Romy měla i své taneční číslo. | Foto: gjj.cz

Teenageři rozšiřují obzory dospělým

Pořadatelé debat se setkávají s nebývalým zájmem veřejnosti. Teenageři tak vlastně rozšiřují obzory dospělým, ač to bývá běžné spíše naopak. "Prarodiče se s odlišnými kulturami téměř nesetkali, takže ani neměli příležitost poznat jejich styl života. Generace našich rodičů sice již tuto příležitost měla, avšak většina z nich je příliš zaneprázdněná a nemají čas se nad touto problematikou zamýšlet," vysvětluje Khoder.

"Je to tedy na nás, abychom zde nějakou debatu otevřeli a menšiny měly možnost nám ukázat, že náš pohled na ně je často zbytečně zkreslený," dodává.

I litoměřická veřejnost podle Bašuse studenty respektuje a nevidí problém v tom, že by je mladší lidé mohli něčemu novému naučit. "Většinou obdivují, že se před ně postaví patnáctiletá holka a suverénně vše odmoderuje a ukočíruje všechny hosty."

Většina organizátorů letos odmaturovala, generační výměny se ale kantor nebojí. Má prý už spoustu dalších cílevědomých studentů, s nimiž mimo jiné pořádá litoměřickou debatní ligu pro základní školy, kterou si sami moderují. Takže nové organizátory pro projekt Menšiny mezi námi je prý rozhodně kde brát.

Vládne tu přátelský duch. Ale pokaždé se někdo ozve

Ačkoliv mnohdy otevírají kontroverzní témata, publikum je většinou vnímá pozitivně, což si učitel vysvětluje tím, že na jejich akce chodí lidé, kteří mají chuť se něco dozvědět a upřímný zájem o téma.

"Pokaždé se ale objeví nějaký člověk, který do toho šije. Když jsme tam měli Ukrajince, objevil se tam člověk se silně proruskými názory a začal hosty slovně napadat. Když jsme tam měli Syřany, zase se tam objevil člověk a hlasitě zastával protiuprchlické názory," líčí.

Jinak se ale diskuse nesou v přátelském a pozitivním duchu, a to i při pestré paletě hostů, které si studenti zvou. "Tuhle jsme pořádali besedu s mladými politiky. Na jedné straně jsme měli ódeesáka, na druhé člena TOP 09, mezi nimi komunista, já myslel, jak se do sebe pustí, a oni tam předvedli doslova politickou harmonii," popisuje Bašus.

Dodává, že jindy si do debaty pozvali křesťany a mezi ně posadili svědka Jehovova. Také zde se celá diskuse nesla v příjemné atmosféře bez konfrontace. 

Debata s lékařem a senátorem Hassanem Mezianem a se syrským uprchlíkem a stomatologem Mazenem Swaidem.
Debata s lékařem a senátorem Hassanem Mezianem a se syrským uprchlíkem a stomatologem Mazenem Swaidem. | Foto: gjj.cz

O přátelském duchu debat, které ojediněle protne ostřeji či hlasitěji projevený názor, hovoří i Khoder, a nijak mu to ale nevadí. "Že má každý možnost vyjádřit svůj názor, je pointou demokracie, takže je to v pořádku."

"Litoměřice jsou pozoruhodně harmonické město, snad jenom kromě privatizace místní nemocnice, která vzbudila silné emoce. Ale jinak tu nemáme ani sociální problémy, ani vyloučené lokality. Imigrace se tu v poklidu rozprostřela, ukrajinští či mongolští dělníci zapadli do společnosti," líčí češtinář a dějepisář.

"Možná jsme malou kapkou k této harmonii přispěli, ale to si netroufám s jistotou tvrdit. I bez našich debat jsme každopádně jiné město než třeba Ústí nad Labem nebo Most, kde řeší mnohem větší problémy," vysvětluje učitel.

 

Právě se děje

Další zprávy