Praha – Do Afghánistánu odjel desátník Josef Brychta loni na jaře, na začátku "lovecké sezony", kdy se ozbrojenci Tálibánu pravidelně stahují ke spojeneckým základnám. Tu největší z nich, Bagrám, měl hlídat i se svými kolegy ze 43. výsadkového praporu.
V provincii Parwan byli jen chvíli a pro Brychtu mise, o niž dlouho usiloval, hned skončila. "Krátká zastávka, rychlé nastřelení. Jako kdybyste vystřelil do vzduchu. Nic víc to nebylo. Prásk, jedna rána a už jel celý ten kolotoč," popisuje s odstupem roku a půl naprosto bez emocí Josef Brychta patrolu, která mu naprosto změnila život. Právě ta jediná rána mu úplně roztříštila holenní kost a roztrhla nohu.
Zranění vypadalo natolik vážně, že se Brychta, ve vojenské hantýrce "síelesák", tedy voják vycvičený pro poskytování první pomoci v boji, smiřoval s tím, že mu nohu amputují. Nestalo se. Po několika nutných operacích ho vojenský letoun přepravil zpátky do Česka a zraněného vojáka se ujali doktoři v Ústřední vojenské nemocnici.
Po dalších složitých zákrocích ale nastaly komplikace – do zranění se mu dostala infekce, která se navíc neustále vracela, a Brychta tak v nemocnici s malými přestávkami ležel až do loňského srpna.
Radši mi tu nohu uřízněte…
Když konečně bakterie ustoupila, doktoři usoudili, že je možné provést takzvanou spongioplastiku - léčbu vlastní kostní tkání. "Po třech měsících se mělo ukázat, že kost buď začne prorůstat, nebo zmizí. Ale ona ani neprorůstala, ani nemizela," popisuje dnes už bývalý výsadkář, co následovalo.
I kvůli tomu se lékaři ke konci loňského roku rozhodli, že chybějící kost Brychtovi nahradí titanovou tyčkou. Operace byla naplánována za měsíc, do té doby měla být noha v sádře. Brychta ale nakonec šel na sál až po téměř čtvrt roce. "Celou tu dobu jsem měl v podstatě gumovou nohu. Na té druhé jsem si tak mezitím uhnal zánět Achillovy šlachy, trpělo koleno," popisuje urostlý sedmatřicátník.
S tím, jak se zranění nezlepšovalo, šel dolů i psychický stav. Brychta dokonce začal uvažovat nad tím, čeho se na samém začátku bál - nad amputací. "V nemocnici vedle mě leželo několik lidí s uřezanýma nohama a fungovali. Tak už jsem říkal 'To chci taky, nebudu další tři roky chodit o berlích'," popisuje.
Lékaři ho nicméně ujišťovali, že to není potřeba. V červnu konečně Brychtovi do nohy vzpěru voperovali, ale kost okolo ní ne a ne srůstat. Během toho už ale probíhala spolupráce s nadačním fondem Regi Base. O tom Brychta, asi jako každý voják, věděl skrze příběh Jiřího Schamse alias Regiho.
Jak sám říká, nebyl žádný "speciál" a v armádě je navíc spousta lidí, kteří utrpí zranění, někdy i podobně vážná jako Brychta, a fondu se ze stejných důvodů neozvou. Shodou okolností se ale spojil s jedním ze zakladatelů fondu Hynkem Čechem, který mu slíbil pomoc. "Je mi jedno, jestli je to desátník nebo plukovník, pro mě je to voják," říká Čech s tím, že fond nabízí pomoc všem veteránům, kteří opustili řady vojska, nikoliv jen někdejším členům elitních jednotek.
Žádná amputace, budete běhat
Po rozhovoru s Brychtou se Čech obrátil na americkou ambasádu, přes kterou před lety řešil i léčbu "Regiho". Američané mu doporučili špičkového ortopeda z floridské nemocnice J. Deana Colea. "Připravily se podklady, přeložila se kompletní zdravotní dokumentace, poslaly se rentgeny a pan Cole navrhl, že by pana Brychtu operoval,“ rekapituluje.
Došlo ale k paradoxní situaci. Zatímco v případě "Regiho" pojišťovna souhlasila s úhradou nákladů na léčení a převoz do Ameriky ztroskotal na negativním stanovisku ředitele střešovické nemocnice, tentokrát to bylo přesně naopak. Přes kladný přístup lékařů, armády i podporu ministerstva obrany vojenská pojišťovna zhruba pětimilionovou operaci zaplatit odmítla.
Fond nicméně řekl, že vyšetření ve Spojených státech zaplatí, spolu s Brychtou do Ameriky letěl i doktor Petr Vašek, který Brychtu operoval ve Střešovicích. Cestu navíc značně usnadnila cesta premiéra Bohuslava Sobotky, který se v USA účastnil bezpečnostních summitů a souhlasil s tím, aby se zraněný voják "svezl" s delegací. Brychta tak do Orlanda namísto běžnou linkou doletěl vládním speciálem.
"Pan doktor Vašek odprezentoval dosavadní léčbu a doktor Cole půl hodiny seděl, poslouchal a pak se nahnul a řekl 'Fantastic job'," popisuje následné setkání lékařů Čech. Americký ortoped k úlevě jak Vaška, tak i samotného Brychty potvrdil, že čeští lékaři postupovali správně. Díky svým zkušenostem Vaškovi doporučil, jak by měl dál postupovat. Kromě toho i nabídl, že je kdykoliv k dispozici pro případné další konzultace.
Zraněného vojáka tak za několik týdnů čeká finální operace kosti a několik plastických operací. Pokud dodrží všechna doporučení lékařů, měl by Brychta v dohledné době nejen chodit, ale dokonce i běhat. Na armádu nezanevřel, ale ví, že už se do jejích řad nevrátí. "Že tam nějaké následky budou, to je jasné, ale chci normálně žít. Ne že budu mít sako plné metálů a budu bydlet na ubytovně," říká.
