Je to jeden z největších projektů na jihu Moravy v řádech miliard korun, o kterém snili inženýři ještě za socialismu. Zatímco ale dříve působilo poněkud bláznivě, že lidé budou mít teplo díky horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany, teď už je to realita, pod kterou se podepsali jindy rozhádaní premiéři Petr Fiala (ODS) i Andrej Babiš (ANO). Aktuálně.cz zajímalo, jak takový horkovod bude fungovat.
Zní to skutečně spíše jako pohádka o něčem, co se prý dělo před přibližně 40 lety, ale ona je to fakt pravda. V 80. letech minulého století skutečně odborníci snili o tom, že by vedli několik desítek kilometrů dlouhý horkovod do Brna z tehdy čerstvě dobudované Jaderné elektrárny Dukovany. Tehdy ovšem zůstalo jen u snění. Vždyť zemní plyn byl tenkrát tak levný a dostupný.
Desítky let utekly a „pohádka“ získává reálnou podobu. „Za mnou vidíte jeden z největších a nejdůležitějších projektů, jaké jsme kdy připravovali,“ upozorňovala redaktora Aktuálně.cz mluvčí Tepláren Brno Radka Mistrová a na obrazovce za sebou ukazovala vizualizaci onoho projektu, který teď už skutečně ožívá. A to nejen na speciálním webu, ale také na papíře a v terénu.
Díky vizualizaci tak bylo možné si lépe představit, jak z Dukovan vedou trubky až do Brna. „Horkovod bude mít 42 kilometrů a z převážné části bude v podzemí,“ upřesnila Mistrová a hned také ukázala, co to pod zemí vlastně povede.
„Dvě trubky budou zakopané v zemi. Jednou půjde teplá voda z Dukovan do výměníkové stanice a druhou se bude ochlazená voda vracet do Dukovan,“ ukazovala mluvčí. K tomu je potřeba přičíst dalších 53 kilometrů trubek po Brně, protože tolik kilometrů bude třeba, aby se následně teplo dostalo do domácností a podniků.
„Mimo jiné v Brně předěláme až sto plynových kotelen na výměníkové stanice,“ upozornila mluvčí s tím, že Teplárny v současnosti odhadují náklady na 17,8 miliardy korun. A počítají, že společnost ČEZ investuje peníze do technologie pro odběr tepla v Dukovanech.
Podle ředitele distribuce Tepláren Martina Šroubka nyní firma připravuje projektovou dokumentaci. „Ta by měla být dokončena začátkem roku 2027. Následovat bude povolování stavby a výběr zhotovitele. Celá realizace bude ukončena v září 2032, kdy začne provoz,“ sdělil Šroubek.
Podle Šroubka by Teplárny chtěly postupně snížit využívání zemního plynu z nynějších 60 procent pod deset procent. K tomu všemu bude potřeba ale udělat ještě spoustu věcí, jak vyplývá i z nejnovější tiskové zprávy Tepláren.
„Musíme výstavbu dohrát,“ prohlásil Havlíček
Zásadní pro nový horkovod byla politická podpora, která ovšem nebyla nijak automatická. Zvláště když zásadní rozhodování nezáleželo na jedné vládě, ale hned dvou, navíc zcela odlišných a k sobě nepřátelských: na kabinetu premiéra za ODS Petra Fialy a následně na vládě šéfa ANO Andreje Babiše.
Fiala, který je z Brna, horkovod jednoznačně podporoval. O to víc, že s iniciativou na jeho vybudování fakticky přišla primátorka Brna z ODS Markéta Vaňková. S evidentní radostí tak loni v září oznámil, že schválení financí na vybudování horkovodu už nic nebrání, protože byl schválený rozpočet Státního fondu životního prostředí, z něhož větší část peněz půjde. Konkrétně šlo o 11 miliard korun z výnosů dražeb emisních povolenek.
„Stabilní zdroj z Dukovan zabezpečí Brnu a dalším přilehlým obcím spolehlivé a levné dodávky tepla, zvýší energetickou soběstačnost, přispěje k čistějšímu ovzduší, protože dojde ke snížení emisní zátěže při výrobě tepla,“ oznamoval spokojeně Fiala.
Jenže už za měsíc byly parlamentní volby, Fiala ztratil moc a nastoupila vláda Andreje Babiše.
„Měli jsme opravdu obavu, jestli nová vláda bude horkovod podporovat a hlavně jestli dá na něj peníze,“ řekl Aktuálně.cz důvěryhodný zdroj, obeznámený s projektem a zákulisním děním, který si ovšem nepřál být jmenován. Obava byla o to větší, že v Česku nově nastupující vlády nenavazují na projekty politických předchůdců a odpůrců příliš často ani ochotně.
Ovšem v tomto případě to bylo jinak. Klíčová věta zazněla letos v dubnu v Olomouci, kde probíhaly Dny teplárenství a energetiky. A autorem této věty byl klíčový muž vlády vedle Babiše, první místopředseda a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
„Musíme dohrát výstavbu horkovodu Dukovany–Brno,“ oznámil a příznivci projektu si hluboce oddechli. Zejména když Havlíček zároveň označil tento horkovod za jeden z klíčových strategických záměrů pro budoucnost centrálního zásobování teplem v České republice.
Mohlo by vás také zajímat: Energetik varuje – může nás zachránit jediný zdroj energie
Sdílet
Nejnovější videa
