Tajný majitel vydělává na Opencard. To vadí, uznal Bém

Eliška Bártová Eliška Bártová
16. 12. 2009 8:30
Firma Haguess získala zakázku za stamiliony korun na projekt Opencard
Kongres ODS: Pavel Bém při kandidátském projevu
Kongres ODS: Pavel Bém při kandidátském projevu | Foto: Ondřej Besperát

Praha- Firma Haguess získala od magistrátu unikátní zakázku na projekt Opencard za zhruba 400 milionů korun.

A to navzdory tomu, že má utajeného vlastníka, skrytého za akcie na majitele. Vlastníkem firmy tak může být prakticky kdokoliv, kdo v danou chvíli akcie drží. Aniž by jeho jméno bylo někde uvedeno.

Stejně tak akcie na majitele znemožňují veřejnosti dozvědět se, zda peníze za zakázku náhodou nepůjdou do kapes někoho z vedení magistrátu.

"Skutečně mi vadí, že takovouto zakázku získala firma s neprůhlednou vlastnickou strukturou," řekl Aktuálně.cz primátor Prahy Pavel Bém (ODS). "Věrohodnosti projektu by velmi prospělo, kdyby Haguess nabídl zcela transparentní vlastnickou strukturu. Je to i v jeho zájmu."

Bém zároveň nevyloučil, že firmu vyzve, aby akcie převedla na jméno a tím tak zveřejnila majitele.

"Určitě v tomto duchu budu jednat," konstatoval primátor.

Na netransparentní vlastnickou strukturu firmy Haguess upozornil online deník Aktuálně.cz minulý týden.

Konec průhlednosti

Foto: opencard.cz

Firma Haguess získala od magistrátu zakázku na projekt čipových karet Opencard v roce 2006 - do výběrového řízení se přihlásila jako jediná.

Ve stejném roce také končí průhlednost firmy. Až do října 2006 bylo snadné z obchodního rejstříku zjistit, kdo je jejím vlastníkem.

Stoprocentní podíl tehdy ještě společnosti s ručením omezeným patřil Jaroslavu Turkovi. Poté se ale vlastnictví firmy Haguess rozplývá v akciích na majitele.

Jméno jejich vlastníka nemusí být uvedeno v obchodním rejstříku. Kromě toho jsou takovéto akcie převeditelné z minuty na minutu. Majitelem firmy je tedy ten, kdo zrovna cenné papíry momentálně drží. Aniž by byl kdekoli evidován.

Podle dřívějšího vyjádření PR agentury zastupující pana Turka, je právě on stále majitelem. Jenže problém je v tom, že vzhledem k anonymitě akcií to nelze prokázat.

Ve stejném roce, kdy firma získala od magistrátu lukrativní zakázku, se členem dozorčí rady stal bývalý vedoucí funkcionář Agrokombinátu Slušovice a šéf vnitropodnikové banky Arnošt Traxler, jenž byl stíhán pro podvod. Soud ho nakonec osvobodil.

Kdo je tady majitel - Turek, Chrůma, Bém?

Dokladem toho, jak snadno lze změnit majitele firmy je například notářský zápis z letošního května.

Z tohoto dokumentu vyplývá, že v danou dobu držel v roku akcie firmy nikoliv pan Turek, nýbrž Michal Chrůma.

Tento muž přitom figuruje v dozorčí radě dalších dvou společnostech - Allshare a Mark/BBDO, které v rámci projektu Opencard získaly také milionové zakázky.

Podle vyjádření Turkovy PR agentury předal akcie Chrůmovi právě Turek, a to kvůli tomu, aby sám na valnou hromadu nemusel.

Lépe pozdě, nežli vůbec

Primátor Bém ve vyjádření pro Aktuálně.cz ovšem poznamenává, že přidělování zakázek financovaných z veřejných peněz vnímá jako velký problém.

"V obecné rovině považuji za neobhajitelné, aby veřejné zakázky byly uzavírány v kontraktech s anonymními vlastníky," uvedl Bém.

Svůj díl viny na tom, že magistrát pod jeho vedením, právě s takovouto firmou smlouvu uzavřel, ale odmítá.

"Bohužel, o takto uzavřené smlouvě jsem se dozvěděl až dávno poté, co byla podepsána," říká primátor. Podle Béma je však v současné době důležité, aby byl vyřešen obsah smlouvy.

"Vadí mi také obsah smlouvy, i to, že o úpravách smluvního vztahu jednáme až teď," dodává Bém. "Přesto platí, lépe pozdě, nežli vůbec."

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Maďarský parlament přijal zákon posilující kontrolu nad kulturou

Maďarský parlament ve středu přes odpor opozice schválil kontroverzní zákon, který posiluje vládní kontrolu nad kulturou. V pondělí proti chystanému právnímu předpisu demonstrovalo v centru Budapešti několik tisíc lidí a protestní internetová petice získala kolem 50.000 podpisů, napsala agentura DPA.

Zákon počítá se vznikem Národní kulturní rady, která by měla vládě umožnit "strategicky řídit sektor kultury". Kromě toho při jmenování ředitelů městských divadel a dalších institucí dotovaných státem musí být zajištěn souhlas ministra kultury. Dosud o tom, kdo řídí divadla, rozhodovaly městské úřady samostatně.

Část opozičních zákonodárců při hlasování na znamení nesouhlasu vstala a dala si před obličej černé divadelní masky. Informoval o tom portál 444.hu na základě videa, které na facebooku zveřejnil liberální poslanec Tordai Bence.

Zdroj: ČTK
Další zprávy