reklama
 
 

Tajná služba přepsala zákon, žádá přístup k údajům z bank

19. 9. 2014
Foto: bis.cz
Agenti BIS tvrdí, že chtějí lepší nástroje ke sledování toků velkých peněz. Kromě informací z bank žádají také prolomit daňovou mlčenlivost úřadů.

Praha - Potřebujeme zmapovat peněžní toky, vysvětluje Bezpečnostní informační služba (BIS) v dokumentu, kterým doprovodila vládě zaslaný návrh na změnu dvou zákonů.

Zpravodajské služby by podle zpravodajců měly dostat možnost získat údaje o klientech bank a majitelích telefonních čísel. A také chtějí prolomit mlčenlivost správců daně. Tyto informace mají využít například při prověřování zájemců o velké státní zakázky.

"Pokud má být naše práce účinná, a to zejména v oblasti organizovaného zločinu, korupce nebo terorismu, nastávají situace, kdy potřebujeme znát původ, zdroje, ale také cesty velkých peněz. Neznalost je pro nás v těchto případech velkou komplikací," vysvětluje Jan Šubert, mluvčí BIS.

Zpravodajské služby se například dosud mohou dostat k údajům, které chrání bankovní tajemství. Ale pouze v případě, že se týkají financování terorismu. Propojení informací získaných tajnými službami a finančními úřady, které jsou vázány mlčenlivostí, by zase podle BIS mělo pomoci jak zpravodajcům, tak i výběru daní.

"V případě, že jsou informace získané zpravodajskou činností sdělovány přímo jednotlivým finančním úřadům, naráží se na problém spojený s utajením takovýchto informací," uvádí BIS ve zprávě k navrhovaným změnám zákonů.

Zpravodajci proto chtějí nastavit oboustrannou výměnu informací přímo s Generálním finančním ředitelstvím (GFŘ), které zastřešuje celou finanční správu.

Jeho šéf Jiří Žežulka ale není příliš nakloněn tomu, že by došlo k prolomení takzvané daňové mlčenlivosti. "Jsem si vědom toho, že ve výjimečných případech BIS informace chráněné daňovou mlčenlivostí nutně potřebuje," dodává pověřený ředitel GFŘ.

Žežulka nicméně předpokládá, že v praxi by se ročně jednalo řádově o desítky případů, kdy by úřad zpravodajcům údaje předával. Podobně hovoří i mluvčí BIS Šubert a ujišťuje o zbytečnosti obav, že by tajná služba chtěla informace týkající se běžných lidí nebo malých podnikatelů.

"Jde nám skutečně jenom o případy, kde jsou závažná podezření nebo jsou ve hře velké státní zakázky a je třeba prověřit zájemce. Jestli se za ním neskrývá někdo úplně jiný, zda za ním není organizovaný zločin," dodává Šubert.

Babiš souhlasí, Bělobrádek varuje

Navrhovaná změna v principu nevadí ani ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO). "Pokud to bude probíhat za obdobných podmínek jako u speciálních složek policie, prostřednictvím Generálního finančního ředitelství," dodává Babiš.

Podle mluvčího BIS v návrhu zůstává nutnost, aby získání informací nejdříve povolil soud. "Podobně jako v případě odposlechů," říká Šubert.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek však varuje před rizikem zneužití nebo úniků citlivých informací. "Po zkušenostech s policií a justicí a poté, co lidé z Úřadu vlády úkolovali rozvědku, je člověk opatrný," uvedl předseda KDU-ČSL v narážce na loňskou kauzu Jany Nagyové, nyní provdané Nečasové.

Loni na podzim také policie zatkla šéfa Věcí veřejných Víta Bártu a bývalého agenta BIS Jana Petržílka. Ten měl totiž údajně Bártovi vynést odposlechy pražského exprimátora Pavla Béma a podnikatele Romana Janouška.

"Myslím, že bude ještě nutná diskuse, zejména o kontrole. Protože vždy je problém s tím, kdo bude kontrolovat ty, co mají kontrolovat," říká Bělobrádek.

Článek vyšel v pátek 19. září 2014 v Hospodářských novinách a v sesterském deníku Insider.

autor: Aleš Měřička | 19. 9. 2014

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama