Tajná akce českých komunistů sebrala zboží z obchodů

Jan Gazdík Jan Gazdík
20. 5. 2013 7:47
Internace, izolace i zhroucení aparátčíka na schůzi. Historie v dokonalém utajení
Prodej zboží po měnové reformě . Měnová reforma a zrušení lístků na potravinářské a průmyslové zboží vytváří nové, lepší podmínky pro rychlejší růst úrovně pracujícího lidu, který bude moci nakupovat v dostatečné míře hodnotné výrobky za jednotné, nízké maloobchodní ceny. Na snímku si Ostravané prohlížejí potravinářské zboží, označené novými cenami.
Prodej zboží po měnové reformě . Měnová reforma a zrušení lístků na potravinářské a průmyslové zboží vytváří nové, lepší podmínky pro rychlejší růst úrovně pracujícího lidu, který bude moci nakupovat v dostatečné míře hodnotné výrobky za jednotné, nízké maloobchodní ceny. Na snímku si Ostravané prohlížejí potravinářské zboží, označené novými cenami. | Foto: ČTK

Praha - Před šedesáti lety v téměř dokonalém utajení se chystali komunisté k rozhodujícímu upevnění své moci. Pět let po únorovém převratu, dva měsíce po smrti Klementa Gottwalda, s blížícím se koncem května roku 1953 začalo v komunistickém Československu ubývat zboží v obchodech.

Speciál měnová reforma 1953

Logo reforma 1953
Foto: Tomáš Kunc

Vážení čtenáři,

Aktuálně.cz pro vás připravilo seriál článků, jimiž připomínáme událost, která před 60 lety zacloumala Československem a vůbec poprvé i komunistickým režimem u nás.

Seriál přinese vedle svědeckých výpovědí i nová odhalení.

1. díl seriálu: Tajná akce českých komunistů sebrala zboží z obchodů

2. díl: Znemožni se, řekli komunisté prezidentovi. Ten poslechl

3. díl: Reforma komunistů: Bohatí levněji, chudí chléb za 64 Kč

4. díl: K čemu sloužila komunistům reforma? Expert vysvětluje

5. díl: Dětská propaganda po česku: Timur vymazal Tarzana

Pokud jste byli svědky událostí kolem měnové reformy, máte příběh, který byste chtěli sdílet, napište na adresu [email protected]. Děkujeme.

Zemí běžela šeptanda o měnové reformě, ale ve skutečnosti se už gigantická směna peněz blížila do finále. Režim se na ni chystal od poloviny roku 1952 a s blížícím se koncem května zemi křižovaly tajné transporty s bednami nových peněz.

Byly vytištěny v Sovětském svazu a českoslovenští experti, kteří se na akci organizačně i ekonomicky připravovali, pracovali v izolaci v Maďarsku. Ze Sovětského svazu přijížděly vlaky s bednami nových bankovek, které přechodně mizely ve vojenských meziskladech. Vojáci, kteří to zajišťovali, však neměli o ničem ani ponětí.

"Šlo o utajované vojenské železniční transporty, které směřovaly od československo-sovětských hranic do devatenácti armádních skladů po celém Československu. Vojákům řekli, že jde o sovětské zbraně, s upozorněním, že o jejich přepravě nesmí v žádném případě hovořit. V třiapadesátém roce, kdy byl svět po konfliktu v Koreji na pokraji třetí světové války, celkem logické vysvětlení," říká historik Eduard Stehlík.

Čím víc se blížil den D, nadešel 31. květen, okruh zasvěcených narůstal. Všichni byli až do vyhlášení reformy internováni v cizině či ve svých kancelářích a přísně střeženi.

K peněžní reformě přivedly zemi vážné ekonomické potíže plynoucí z Moskvou naordinované orientace na těžký - a zvláště zbrojní - průmysl. Dělníci sice vydělávali značné peníze, ale neměli je za co utratit, protože lehký průmysl, který vyráběl spotřební zboží, byl utlumen. Obrovskou vnitřní zadluženost československé ekonomiky řešil tudíž režim směnou starých peněz za nové v poměru 50 : 1. Vázané vklady jako akcie či životní pojistky pak lidem vůbec nevyplatil.

Kup si ty boty

Jedním z lidí, kteří o plánu reformy věděli s předstihem, ale nebylo jim to nic platné, byl štábní kapitán Bedřich Diviš z pražské vojenské posádky.

Několik dnů před koncem května byl povolán, aby organizoval rozvoz beden s novými penězi do směnných středisek a také do bank a na pošty. Spolu s dalšími důstojníky však kvůli tomu až do spuštění akce trávil dny uzamčen v kasárnách, aby nic neprozradil.

V roce 1953 začíná v Československu ubývat zboží v obchodech. Vytváří se fronty...
V roce 1953 začíná v Československu ubývat zboží v obchodech. Vytváří se fronty... | Foto: ČTK

"Zamkli nás do zasedačky, odpojili telefon. Jídlo nám nosili z kuchyně a dokonce i na záchod nás doprovázel strážný. Snad abychom si neodskočili k telefonu a neporadili příbuzným, aby honem něco ještě nakoupili. Strážný se od nás nehnul na krok," vzpomínal Bedřich Diviš po letech na nejtajnější akci své vojenské kariéry.

Jak trávil čas v zamčené místnosti, před očima se mu opakovala skutečná scénka, jak stojí s manželkou před výkladní skříní obchodu s obuví. Ženin pohled se neustále stáčel ke krásným střevíčkům, které ale byly drahé, a tak je Divišovi nekoupili. "Seděl jsem v té zatracené zasedačce a neustále si v duchu opakoval: kup si ty boty, kup si ty boty... Jako bych jí mohl na dálku telepaticky svou myšlenku vnuknout."

Když se nevrátili...

Divišova manželka, stejně jako partnerky dalších stejně "internovaných" důstojníků, to ale měla horší, připomíná historik Eduard Stehlík.

Psal se rok 1953, žaláře a pracovní lágry byly plné politických vězňů. Když se tehdy někdo i neočekávaně nevrátil z práce domů, bylo příbuzným jasné, že se nejspíš octl ve vězení. S jistotou hraničily tyto situace v případech, kdy z úřadu přišlo úsečné oznámení, že dotyčný byl pověřen zvláštními úkoly.

"Také rodina štábního kapitána Diviše se domnívala, že byl zatčen. Nikdo nic konkrétního neřekl... Doma se důstojník zčistajasna objevil, až když bylo po všem," líčí vypjatou atmosféru dnů kolem peněžní reformy historik Stehlík.

Bossové režimu skupovali šperky

Zatímco řadoví úředníci trpěli kvůli reformě minimálně v odloučení od svých rodin, přísné utajení našlo mezeru mezi pohlaváry.

Prozradil to v roce 1968 Antonín Novotný (po Gottwaldově smrti první tajemník ÚV KSČ a pozdější prezident), když vypovídal o peněžní reformě před rehabilitační komisí. Svěřil jí, že do všech detailů akce byli zasvěceni krom něj tři lidé - prezident Antonín Zápotocký, předseda vlády Viliam Široký a ministr financí Jaromír Dolanský.

Podívejte se na vyprávění historika Eduarda Stehlíka:

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

Dokument s návrhem reformy dali předsednictvu vlády a politbyru, odkud informace o chystané směně peněz přece jen nakonec unikly. Novotný to uvedl hlavně proto, že se mu prý nelíbilo chování některých funkcionářů komunistické strany, kteří začali ještě před spuštěním reformy o překot skupovat šperky, zlato a jiné cennosti.

Aparátčík, který uvěřil

Navzdory tomu zůstali v nižších patrech komunistického establishmentu soudruzi, k nimž se nic konkrétního o reformě nedoneslo. A v archivech najdeme tragikomický příběh jednoho z regionálních komunistických bossů v Plzni, který byl reformou natolik překvapen a frustrován, že se na stranické schůzi zhroutil.

Armádní dopravní letoun Li-2 kbelské letecké základny, v němž se v roce 1953 rozvážely nové peníze.
Armádní dopravní letoun Li-2 kbelské letecké základny, v němž se v roce 1953 rozvážely nové peníze. | Foto: archiv Jiřího Rajlicha, Vojenský historický ústav

"Ještě včera jsem, soudruzi, manželku přesvědčoval, aby nebláznila a nevěřila propagandě imperialistů či různých domácích štváčů," přinášejí archivy jeho vystoupení na schůzi těsně po reformě. "A že těch devadesát tisíc, co jsme měli na věno pro dceru, je u nás doma v kredenci v naprostém bezpečí. Teď jsou ale dobré leda tak k otopu a já se kvůli tomu bojím jít domů. Věřil jsem linii strany, jenomže žena by mě za to teď asi nejraději zabila," hořekoval partajník.

Pro jeho rodinný bankrot však neměli spolustraníci pochopení. Na místě mu udělili stranickou důtku za to, že nevěří a zpochybňuje linii komunistické strany. Marné bylo funkcionářovo ujišťování, že nutnost reformy chápe, s politikou komunistické strany se ztotožňuje a na věno dcery si svědomitou prací opět vydělá.

Jedinou náplastí pro podvedené nižší komunisty bylo to, že mohli nové peníze směnit ve výhodnějším poměru než ostatní obyvatelé Československa.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

České rafinérie mají pro případ nouze zásoby ropy na 100 dní

Českých rafinérií se dnes spuštěné unijní embargo na dovoz ruské ropy zatím netýká, v případě přerušení dodávek mají nouzové zásoby zhruba na 100 dní. Uvedl to sdělil šéf Státní správy hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. V zemích Evropské unie dnes začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Česka se embargo zatím netýká.

Evropský blok se na ropném embargu shodl v rámci série sankcí přijatých od únorového začátku ruské invaze. Dovoz ropovodem Družba, který se týká České republiky, Slovenska a Maďarska, má zatím časově nespecifikovanou výjimku. "Výjimka je pro Českou republiku velmi důležitá, protože rafinérie v Litvínově je stále dominantně závislá na zpracování ruské ropy," zdůraznil Švagr.

Rusko v reakci na unijní embargo už dříve avizovalo, že bude svou surovinu vyvážet jinam. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Moskva chystá vlastní reakci na kroky západních zemí. Pokud by výsledkem bylo omezení dodávek ropy i přes ropovod Družba, je správa státních rezerv podle Švagra připravená rychle poskytnout nouzové zásoby ropy. Těch má nyní na asi 88 dní, při započítání komerčních zásob Unipetrolu by celkové zásoby pro litvínovské rafinérie měly podle Švagra vystačit na přibližně 100 dní.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Největší proces v historii Belgie. Začal soud k teroristickým útokům z roku 2016

V Belgii v pondělí začal největší soudní proces v historii země. Souzeni jsou pachatelé teroristických útoků, při nichž v březnu 2016 přišlo o život 32 lidí a přes 300 dalších utrpělo zranění. Zahájení podle tiskových agentur provázely emoce pozůstalých a obětí. Mezi deseti obžalovanými jsou i Mohamed Abrini a Salah Abdeslam, kteří už byli letos ve Francii odsouzeni k doživotnímu trestu za teroristické útoky v Paříži z roku 2015. Při nich zahynulo 130 lidí.

Proces, který má trvat několik měsíců, oživil bolestné vzpomínky lidí, kteří přišli o své blízké, utrpěli zranění nebo byli svědky útoků, při nichž se v Bruselu 22. března 2016 během ranní dopravní špičky odpálili tři sebevražední atentátníci. Při dvojitém sebevražedném útoku na letišti Zaventem zahynulo 16 lidí a dalších 16 zemřelo při atentátu ve stanici metra Maalbeek. K účasti na soudních jednáních se registrovalo asi tisíc lidí.

"Včera v noci jsem nemohla spát," řekla novinářům před zahájením procesu Christelle Giovannettiová, která nyní kvůli zraněním utrpěným při bombovém útoku v metru nosí naslouchátka. Sylvie Ingelsová, která se nacházela v blízkosti první bomby na letišti, uvedla, že v posledních dnech měla opakovaně noční můry. "Pokud dnes přijdu, tak proto, abych udělala tento krok a překonala svůj strach. Je důležité být tady. Je to jejich soud, ale také náš. Čekáme na nějaké odpovědi," řekla agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy