Tajemní ropáci nevymřeli, na severu Čech je jim dobře

Lenka Smyčková
25. 4. 2009 11:35
Aktuálně.cz na výpravě do krajiny, kde před lety vznikal první slavný film Jana Svěráka
Toto je konečný návrh ropáka Báry Šalamounové.
Toto je konečný návrh ropáka Báry Šalamounové. | Foto: Barbara Šalamounová

Chomutovsko - Život ropáka bahnomilného, tvora živícího se ropou, plasty, hnědým uhlím a výfukovými plyny, není ani jednadvacet let po jeho převratném objevu ohrožen.

Odkaliště v Tušimicích i přilehlá krajina dnes vypadají téměř stejně jako v době, kdy o ropácích natáčel začínající režisér Jan Svěrák.

"Máme jistotu, že ropák bahnomilný se v červené knize ohrožených druhů nikdy neobjeví. Jeho životní podmínky se mohou jenom zlepšovat," zněl optimistický závěr filmu, který dal jméno antiekologické ceně Ropák roku.

Právě v pátek získal cenu Ropák roku v nejnovějším ročníku pražský primátor Pavel Bém z ODS. Vydali jsme se proto do krajiny jeho bahnomilných "příbuzných", abychom po letech zjistili, jak to s nimi je.
 
"Je to nádhera, biotop ropáka se nepodařilo zničit," hlásí ze současných Tušimic fotoreportér Ludvík Hradilek, a dává tak za pravdu tvůrcům filmu.

Krajina je v hledáčku jeho fotoaparátu stejně měsíční, jako byla v záběrech z roku 1988. Do o kus posunutého odkaliště prýští popílek nachlup stejnými rourami, všude je šeděhnědo. Kdyby ropáci skutečně žili, fotograf by tu o ně mohl zakopávat.

Kde že to zvíře žije?

Dnes už ale všichni vědí, že roztomilé tvory, připomínající lachtany nebo malé hrochy, vymyslel Jan Svěrák čistě pro účely svého absolventského snímku.

Ropákova krajina v severních Čechách zůstala pro něj na první pohled stejně přívětivá
Ropákova krajina v severních Čechách zůstala pro něj na první pohled stejně přívětivá | Foto: Ludvík Hradilek

Bylo to rok před listopadovou revolucí, Svěrák dostal za film studentského Oskara a nemálo lidí v existenci bájného tvora při zhlédnutí filmu okamžitě uvěřilo.

"Jeden maďarský přírodovědec se ptal, kde teda to zvíře je," vzpomíná se smíchem autorka postavičky výtvarnice Barbara Šalamounová.

Studovala třetí ročník animace na Vysoké škole umělecko-průmyslové, když si ji student posledního ročníku FAMU Svěrák vyhlédl na loutkovém semináři. Požádal ji, zda by nevyrobila loutku pro jeho absolventský snímek.

Nesmírně klimatický zuby

Po přečtení scénáře se Barbara dala do navrhování. Přes různé mnohonohé a několikaoké tvory se jí podařilo dostat k postavičce, která přes svou bizarnost vypadala naprosto věrně.

Ropáky pak rozhýbal Lubomír Beneš - režisér seriálu Pat a Mat a mnoha jiných loutkových filmů.

"Říkal: ´Na to, abychom je vodili jako Spielberg, nemáme, musíme zvolit českou cestu.' Všechno bylo na principu - stará hokejka, kolíček, péro ze vzduchovky a tak dále. Každý den po natáčení Luboš v hotelu loutky mohl opravit a točilo se dál," vypráví Svěrák.

Na lidi měl vůbec štěstí. Například na legendárního staříka Emila Nedbala, který filmový štáb s ropáky seznamoval. Starý pán se dostavil na casting a Svěrák měl jasno:

"Byla to známá mostecká postavička. Byl neuvěřitelně výřečný, většinu svých průpovídek si sám vymyslel. Stačilo ho požádat - řekněte něco o těch jejich zubech, jakou mají sílu. A on už začal: ,Ty jejich zuby jsou nesmírně klimatický…´"

Nejprve zábava, pak ekologie

Že film spustí ohlas, který skončí až ziskem studentského Oskara, si mladý štáb nijak nepřipouštěl. A dnes tvrdí, že ani nebylo jejich původním záměrem poukazovat na devastaci přírody.

"Až když mne spolužák z FAMU střihač Lukáš Rak vzal za svým tátou, který pracoval na rekonstrukci děkanského kostela v Mostě, uviděl jsem poprvé, co dělá těžba uhlí s krajinou, a přeskočila jiskra," vzpomíná Svěrák, jak zasadil postavu neexistujícího tvora, kterou měl dávno vymyšlenou, do kontextu ekologické katastrofy.

"Mně se líbil ten scénář, nesmírně napínavý a zábavný," přitaká Šalamounová, že nad významem filmu nijak zvlášť nepřemýšlela.

Přesto, když je v roce 1992 oslovily Děti Země, zda by mohly postavičku z filmu použít jako hlavní motiv udílení své antiekologické ceny, ani jeden z nich neváhal. "Má to cenu," shodli se a svolení poskytli. V pátek tedy Děti Země předaly v Brně již osmnáctého Ropáka.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Da Vinciho výstavu v Louvru navštívilo přes milion lidí

Více než milion lidí vidělo velkou výstavu, kterou u příležitosti 500. výročí úmrtí Leonarda da Vinciho uspořádalo pařížské muzeum Louvre. Na poslední podobnou retrospektivu, kterou instituce předloni věnovala francouzskému malíři Eugénovi Delacroixovi, přišlo zhruba o polovinu lidí méně, píše agentura AFP. "Je skvělé, že 500 let po smrti malíř italské renesance nadále tak fascinuje širokou veřejnost," konstatuje ředitel muzea Louvre Jean-Luc Martinez. Podle něj k návštěvnickému rekordu přispělo i to, že Louvre několikrát prodloužil otevírací hodiny do noci. Ty poslední tři byl vstup dokonce zdarma.

Zdroj: AFP/ČTK
Další zprávy