Tajemné kameny v české krajině. Keltské menhiry i balvany, jimiž se odčiňovaly vraždy

Tajemné kameny v české krajině. Keltské menhiry i balvany, jimiž se odčiňovaly vraždy
Slavětín na Lounsku. "Menhir" tvořen železitým pískovcem byl zmiňován již v 17. století. Možná že ve snaze potlačit pohanství byl do něj vsazen železný kříž, jenž byl pak v průběhu druhé světové války odstraněn. Není potvrzen ani vyloučen prehistorický původ.
Ludéřov na Olomoucku. Novodobý kamenný "menhir" severozápadně od obce na zelené turistické značce postavili na konci 90. let 20. století fanoušci keltské kultury.
Mořinka na Berounsku. Třímetrový vápencový "menhir" byl na vrchol kopce severně od obce umístěn 31. prosince 1999 skupinou nadšenců, v čele s akademickým sochařem Petrem Váňou.
Újezdec u Rakovníka. Kámen stojí po pravé straně cesty u kamenného křížku jižně od návsi.
Foto: Ústecký kraj
Pavel Švec Pavel Švec
Aktualizováno 4. 8. 2022 20:51
Lidé v dávných časech vztyčovali kameny, takzvané menhiry, které jim pravděpodobně sloužily jako pohřební památky či kultovní místa, mohly ovšem také napomáhat orientaci v krajině nebo sloužit astronomickým účelům. V Česku stojí desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Stoprocentní důkazy však chybí. Kameny rozmístěné v krajině člověkem jsou však i svědky dávných mordů.

Kameni se v bretonštině říká men. Slovo "dlouhý" je pak bretonsky hir. Menhir - obvykle neopracovaný kámen zasazený člověkem svisle do země. Takové objekty se řadí mezi megality, zpravidla velké a těžké balvany, jež zejména v severozápadní Francii, Španělsku, Anglii či na Korsice stavěli pravěcí lidé někdy od sedmého do prvního tisíciletí před naším letopočtem. Zřejmě nejznámější památkou tohoto druhu je anglické Stonehenge, komplex menhirů a kamenných kruhů čnících na Salisburské pláni.

Pokud se budeme držet názvosloví a menhir vnímat jako vztyčený neopracovaný kámen, tak jich jsou desítky i v Česku. Zdali jde o megalitické památky ovšem není jisté. Archeologové zkrátka zatím nenalezli důkaz, že byly našimi předky vztyčeny v období pravěku.

Což na druhou stranu nevylučuje možnost, že jde skutečně o prehistorické objekty. Ostatně Národní památkový ústav několik takových tuzemských kamenů chrání zákonem a ve svém katalogu je uvádí zpravidla právě pod názvem menhir.

Například u největšího vztyčeného kamenu u nás - takzvaného Pastýře, který ční v poli mezi obcemi Telce a Klobuky na Slánsku - pak památkáři píší: Kultovní kámen z hrubozrnného pískovce vznikl pravděpodobně v prehistorickém období.

Klobucký "Kamenný muž" je vysoký skoro 3,5 metru a váže se k němu pověst, jež praví: "Pastýř při každém zvonění v kostelíku postoupí o jeden krok, který je veliký jako zrnko písku. Až přijde Zkamenělý pastýř ke kostelíku v Klobukách, nastane konec světa."

Nicméně místní si kdysi zřejmě nechtěli kazit život obavami ze zániku lidstva, byť měl nastat v daleké budoucnosti, a tak k pověsti existuje dodatek: "Konce světa se však bát nemusíme, protože pokaždé, když zvoní na protější straně v Kokovicích, musí se kámen vrátit zpět."

Pověsti, pověry či legendy se vážou k většině známých "menhirů". Například kousek od Drahomyšle na Lounsku stojí mírně nakloněný, přes dva metry vysoký robustní kámen nazývaný jako Zakletý mnich, nebo též Zkamenělý kapucín, a v souvislosti s ním se vypráví příběh o mnichovi žateckého kapucínského kláštera, který svedl místní dívku a přemluvil ji, aby s ním utekla.

V polích půl kilometru od návsi vesnice ovšem kapucína zastavil převor a za jeho čin jej proklel. Mnich na místě zkameněl. Zamilovaná dívka dopadla ještě hůř, označili ji za čarodějnici a upálili. A dodnes se v místě traduje, že rolník, který by chtěl kámen náhodou svrhnout, musí počítat s neúrodou a úpadkem hospodářství.

Pojmenovávání vztyčených kamenů také není ničím výjimečným. Koneckonců skutečně připomínají lidské postavy. V Dolních Chabrech na okraji Prahy tak stojí Zkamenělý slouha, u Slavětína na Lounsku kamenná Baba, na svahu vrchu Javorník na Šumavě Mudrc, Dva bratři či Měsíční kámen.

V přiložené fotogalerii si prohlédněte nejen kameny označované za menhiry, ale i středověké stély, smírčí kameny či "balvany", které člověk vztyčil v posledním tisíciletí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Exploze v americké Indianě poničila 39 domů a zabila nejméně tři lidi

Exploze v Evansville na jihozápadě amerického státu Indiana zabila nejméně tři lidi a poničila 39 domů, z toho 11 objektů je neobyvatelných. Na místě pracuje osm odborných týmů včetně statiků, pyrotechniků a hasičů. Příčina exploze je zatím nejasná, napsala ve čtvrtek agentura AP.

"Možná budou další oběti, ještě jsme nedokončili ohledání místa. Zatím není bezpečné do těch budov vstoupit," uvedl šéf místních hasičů Mike Connelly. Podle něj budou průzkumné a záchranné týmy pokračovat v práci, dokud nebude jasné, že exploze nenarušila přívod plynu a do budov je bezpečné vstoupit.

Starosta Evansville Lloyd Winnecke na svém twitterovém účtu sdílel fotografie z místa výbuchu. Stanici CNN řekl, že je to "otřesný výjev" a zjišťování příčiny bude pravděpodobně nějaký čas trvat. "Viděl jsem nejdřív fotky na internetu, ale když jsem k tomu přišel sám a viděl tu spoušť, byla to rána," řekl Winnecke. Zasaženým rodinám na místě pomáhá americký Červený kříž.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 29 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě kontrolní soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 08:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Provoz na části linky A je přerušený od 04:40. Důvodem je nehoda kontrolního vlaku ve stanici Flora, sdělila mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková. Záchranáři u nehody nezasahovali, uvedla mluvčí pražské zdravotnické záchranné služby Jana Poštová.

Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu. Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Dopravní podnik původně odhadoval, že se metro po celé délce linky A rozjede kolem 06:30. Později čas pravděpodobného zprovoznění odložil o dvě hodiny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy