


Za prvních pět měsíců letošního roku utratil český stát o 170 miliard korun více, než vybral. Znamená to, že na každý den svého provozu si musí půjčit více než miliardu korun, kterou bude muset později splatit i s úroky. Vláda se s opozicí a ekonomy pře, zdali je takové hospodaření dlouhodobě udržitelné. Srovnání s ostatními evropskými státy v čase ukazuje, kdo je blíže pravdě.

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl vyvolal svým posledním rozhovorem pro podcast Insider poprask. Zaznělo v něm například toto: „Budeme tak tvrdí, že klidně zdrtím ekonomiku, mně to vůbec nebude vadit. Uděláme všechno pro to, aby inflace byla nízká. Sazby jsou nyní daleko vyšší, než byly předtím, než se rozjela inflace, čili podporujeme spoření, nikoliv zadlužování.“
Stát by nyní měl podle Michla šetřit, a ne roztáčet dluhovou spirálu. Centrální banka očekává, že v letošním roce se ještě plánovaný 310miliardový schodek veřejných financí vejde pod unijní hranici tři procenta HDP. Ekonomové se však obávají, že pokud kabinet Andreje Babiše (ANO) začne plnit některé nákladné body svého programu, aniž by současně zvýšil daně, vylétne deficit nad tři procenta HDP.
Cestu k rychlejšímu zadlužování má umést ostře kritizovaná novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která uvolňuje pravidla dluhové brzdy. Předloha nyní čeká na projednání v Senátu.
Může si ale Česko život na dluh dovolit? Evropské srovnání celkového zadlužení v poměru k HDP budí dojem, že ano. Dluh tuzemských veřejných institucí dosáhl v roce 2025 podle údajů Eurostatu 44,3 procenta HDP.
To je stále jedna z nejnižších hodnot na kontinentu a zároveň nejméně ve střední Evropě. Dluh Německa, Rakouska a Maďarska se pohybuje nad maastrichtskou hranicí 60 procent, Slovensko na této hraně v posledních letech balancuje a Polsko se k ní rychle blíží.
Jednookým králem ve srovnání se sousedy je Česko také při pohledu na časovou osu. Vloni, kdy ještě země hospodařila podle rozpočtu sestaveného Zbyňkem Stanjurou (ODS), činil schodek veřejných financí 2,1 procenta HDP. To je výrazně lepší výsledek než v pandemických letech 2020 a 2021, kdy se pod taktovkou tehdejší a zároveň současné ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) zvýšil na více než pět procent HDP.
Evropské pravidlo, podle něhož nesmí deficit veřejných financí přesáhnout tři procenta HDP, však většina států EU dlouhodobě nedodržuje. Patří mezi ně i významní zakládající členové eurozóny v čele s Francií. Ta se vloni s deficitem ve výši 5,1 procenta HDP stala čtvrtou nejrychleji se zadlužující ekonomikou unie – po Rumunsku, Polsku a Belgii.
Zároveň se však i v těchto dvou grafikách najdou země, které ukazují, že státní kasu lze vést zodpovědně, a přitom zachovat sociální stát. Například Dánsko udrželo přebytkový rozpočet i během pandemie covidu-19. Kypru se za posledních pět let podařilo snížit celkové zadlužení z více než 117 na 55 procent HDP.
Odstrašující roli sehrála řecká finanční krize, která začala v roce 2009, kulminovala o čtyři roky později a teprve v roce 2018 byla oficiálně ukončena. S jejími následky se Řekové potýkají dodnes. Proto se také Řecko opakovaně umisťuje na posledním místě žebříčku Indexu prosperity.
V současnosti je už Řecko rozpočtově odpovědnější než Česko, hospodaří s přebytky a rychle snižuje své celkové zadlužení. Podobně, ač ne tak razantně, se v posledních letech umravnily také další předlužené státy jako Itálie, Irsko nebo Španělsko.
Z českého pohledu je skutečně znepokojující až poslední grafické srovnání. To ukazuje, o kolik (v poměru k HDP) vrostl veřejný dluh od pandemie covidu-19, tedy od začátku roku 2020. V případě Česka se jedná o nárůst o bezmála 39 procent. To je po Estonsku, Rumunsku a Bulharsku čtvrtá největší změna k horšímu v rámci EU.
Spolu s tím svižně rostou i čisté výdaje na obsluhu státního dluhu neboli splátky úroků. Zatímco v roce 2020 činily 40 miliard korun, vloni to bylo už 98 miliard. To je zhruba tolik jako schválené výdaje ministerstev kultury, zdravotnictví, spravedlnosti a financí dohromady. Letos má jít na obsluhu veřejného dluhu dokonce 110 miliard korun, jde tak o šestou největší položku ve státním rozpočtu.






Už na kurtu během ceremoniálu na Centre Courtu dala Karolína Muchová jasně najevo, jak tvrdě ji porážka ve finále Wimbledonu zasáhla. Na následné tiskové konferenci silné zklamání potvrdila a dala nahlédnout do zákulisí fascinující české bitvy mezi ní a novou šampionkou Lindou Noskovou. Pro svou kamarádku měla jen slova respektu a obdivu.



Nejméně pět lidí – včetně dítěte – zabil ruský útok leteckými pumami na ukrajinské město Sumy, dalších 30 osob utrpělo zranění. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Ruský útok leteckými bombami na město Slovjansk v Doněcké oblasti zabil jednoho člověka a tři další zranil, napsal později server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.



Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa poslala předvolání několika novinářům deníku The New York Times (NYT) před federální velkou porotu kvůli jejich článku o bezpečnostních nedostatcích nového prezidentského speciálu Air Force One. Ten Spojené státy dostaly darem od Kataru. Deník označil postup ministerstva spravedlnosti za pokus zastrašit média a útok na svobodu tisku.



Na Masarykově okruhu v Brně dnes zemřeli dva jezdci po nehodě při závodu silničních motocyklů v rámci seriálu Alpe Adria Championship.



Vypadalo to na nečekaně krátkou podívanou s nulovou zápletkou. Nakonec nabídlo historicky první české finále tenisového Wimbledonu epické drama, o kterém básní i ty největší hvězdy tohoto sportu. Pochvalu sklízí vítězka Linda Nosková i poražená Karolína Muchová.