Syková: Snažila jsem se vyhovět pacientům. Příspěvky byly dobrovolné, nikdo se neobohatil

Radek Nohl Radek Nohl
4. 6. 2016 6:35
Eva Syková v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekla, že se rozhodla rezignovat na post ve vedení ústavu, aby nepoškozovala vynikající kredit Ústavu experimentální medicíny. Celá kauza by mohla vrhat špatné světlo na skvělé odborníky a jejich výjimečnou vědeckou práci. Syková dále tvrdí, že neudělala úmyslně nic špatného. Chtěla jen pomoci pacientům s neléčitelnou nemocí. Uznává chybu při komunikaci s pacienty, kteří nabyli mylného dojmu, že finanční příspěvky na léčbu kmenovými buňkami jsou povinné.
Eva Syková
Eva Syková | Foto: Ondřej Besperát

Aktuálně.cz: Ve čtvrtek jste oznámila, že odstoupíte z vedení ústavu. Proč jste se tak rozhodla?

Eva Syková: Mediální vlna, která bohužel jednostranně čerpala mylné a z kontextu vytržené informace z účelové reportáže v pořadu Reportéři ČT, nabyla takové síly, že i zkušené osoby podlehly její síle a rozhodovaly se pouze a jen dle těchto informací. Snažili jsme se opakovaně informovat média, kde jsou vyložené nepravdy, co je podáno v jiném kontextu a co chybí, ale bylo to marné.

Taková panika se už nedá racionálně řešit. Veškeré argumenty a rozum jdou stranou. Na základě toho jsem se rozhodla udělat tento krok a rezignovat, protože tento stav poškozoval vynikající kredit Ústavu experimentální medicíny, vrhal špatné světlo na jeho skvělé odborníky a jejich výjimečnou vědeckou práci.

Bylo to samozřejmě velmi těžké, neboť na pozici ředitelky jsem byla zvolena čtyřikrát a myslím, že pod mým vedením dosáhl ústav vědecké excelence, což není výsledek jen 45 let mé práce, ale i práce všech ostatních.

Pod jak velkým tlakem jste v poslední době byla?

Tlak byl obrovský, a to jak ze strany médií, tak široké i odborné veřejnosti. Snažila jsem se všem vysvětlit, že jsme neudělali úmyslně nic špatného, jen jsme se snažili vyhovět a pomoci pacientům s neléčitelnou nemocí a to nás nevyhnutelně zavedlo do situace, která je takto záměrně zkreslena.

V aktuální kauze jste již uznala chybu, co se bude dít dál? Budete chtít v terapii pomocí kmenových buněk pokračovat?

Uznala jsem, že došlo k pochybení v komunikaci s některými pacienty v klinické studii, což je mi vzhledem k jejich vážnému zdravotnímu stavu velmi líto. Příspěvky byly zcela dobrovolné a nikdo z nás se z nich neobohatil. Opětovně zdůrazňuji, že vše bylo děláno s cílem pomoci pacientům, kteří o podání buněk opakovaně žádali, i když jsme jim zdůraznili, že léčba nemusí být účinná. V takovém případě, kdy pacient nemá jinou účinnou léčbu, považuji za etické se snažit jim vyhovět. V zahraničí pacienti svými dary běžně podporují klinické studie. Ano, chci pokračovat ve výzkumu a ukázat, že tato cesta může vést daleko za hranice současných možností medicíny.

Vaši kolegové z Akademie věd ČR říkají, že léčba kmenovými buňkami není v současné době dostatečně podložena. Souhlasíte s tím?

S tím nemohu rozhodně souhlasit já a ani celá řada světových vědců, kteří již publikovali na toto téma desítky odborných studií. Probíhá celá řada klinických studií v USA, Japonsku, Izraeli, ale i v dalších zemích. Ti, co se léčbou kmenovými buňkami zabývají, potvrzují pozitivní výsledky u pacientů s ALS i v některých dalších onemocněních, včetně poranění míchy.

Nejdůležitější je, že tato léčba je bezpečná, může zpomalit progresi nemoci, má protizánětlivý účinek a podporuje regenerativní schopnosti. Z tohoto důvodu na nás nezávislí lékaři podávali na základě paragrafu 8 zákona o léčivech pacientům námi připravené kmenové buňky dle svého vlastního uvážení.

Vedle pacientů s ALS byly v ojedinělých případech podány kmenové buňky i pacientům s míšní lézí. O této skutečnosti podávající lékaři řádně informovali SUKL a vedení svého zdravotnického zařízení.

Tito vědci zároveň tvrdí, že důvěra pacientů kvůli vaší kauze klesne. Hrozí to, že pacienti nebudou mít o terapii zájem?

Pacienti se na mou osobu stále obracejí, neboť hledají možnosti boje s ALS i s míšním poraněním, ale i dalšími chorobami. Dostala jsem v minulých dnech mnoho dopisů, ve kterých mi pacienti vyjadřují podporu a žádají, abych v tomto výzkumu a klinických studiích pokračovala. Alespoň část laické veřejnosti velmi zřetelně rozeznala skutečnost, že informace v reportážích ČT vůbec nezmiňují pozitivní komentáře pacientů k léčbě.

Již jste uvedla, že budete chtít pacientům peníze vrátit. Obrátil se na vás někdo, že chce peníze zpět? Jakou částku budete muset vracet?

Spin-off firma ÚEMu Bioinova má od r. 2016 dva silné investory a spolek Buněčná terapie nebude nadále shromažďovat peníze od žádných pacientů na podporu klinického výzkumu. Pacientům, kteří byli v klinické studii a zároveň věnovali dar, poskytneme kompenzaci jejich daru ve výši darované částky, která se pohybovala mezi 5 až150 tisíci korun. Někteří pacienti již tuto nabídku přivítali, neboť jsou v tíživé situaci, a vyjádřili mi podporu v mé snaze realizovat výzkum pomocí kmenových buněk.

Prohlásila jste, že připravujete právní kroky. Na koho a proč?

Toto je ve fázi příprav a nemohu to nyní sdělovat.

Jak současná kauza ohrozí vaši politickou kariéru? Budete chtít v politice zůstat?

Jsou to spojené nádoby, moje působení ve vědě i v politice, takže dopad cítím v obou. Ano, budu chtít zůstat, protože jsem neudělala úmyslně nic špatného. Šlo spíše o procesní, či komunikační chybu, ať už to pojmenujeme jakkoli. Snažím se chybu napravit a nezavírám před ní oči.

V roce 2014 jsme zavedli opatření, aby se tak dále už nestalo. Musím však zdůraznit, že jsem vždy byla vedena snahou posunout výsledky nadějného výzkumu blíže pacientům.

Jaké výsledky vaše klinické studie měly?

Výsledky české klinické studie firmy Bioinova, Ústavu experimentální medicíny AVČR a Neurologické kliniky FN Motol ukazují po jednorázové aplikaci kmenových buněk zpomalení progrese choroby po dobu 3 až 6 měsíců u zhruba 70 % pacientů.

Poslední účastníci ve studii jsou ještě vyhodnocováni, ale její výsledky na velké skupině pacientů byly s úspěchem prezentovány na konferenci v USA a publikovány jako souhrn v časopise Cell Transplantation, 2016: „Stem cells for treatment of amyotrophic lateral sclerosis. Preclinical and clinical study“.

Má léčba kmenovými buněk v Česku budoucnost? Jak složité tuto terapii prosazovat?

Věřím, že má a že zdravý rozum nakonec zvítězí. Je to velmi složité, ale i tak doufám, že bude stále více terapií s kmenovými buňkami. Ty ovšem musí být opřeny o poctivou práci základního výzkumu, kterou jsme vždy prováděli, což dosvědčují desítky našich publikací v oblasti účinku kmenových buněk u neurodegenerativních onemocnění a míšního poranění. Kmenové buňky však v žádném případě nejsou všelékem.

Je v Česku dost finančních zdrojů, aby bylo možné léčbu kmenových buněk uhradit jiným způsobem, než z peněz pacientů?

Pokud srovnáme veřejné výdaje do zdravotnictví například v poměru vůči HDP s vyspělými státy, kde je zdravotnictví na velice dobré úrovni, tak rozhodně ano – jsou zde zdroje. Prostor financování léčby kmenovými buňkami existuje. Může jít například o specifický léčebný program hrazený ministerstvem zdravotnictví, financování klinických studií Grantovou agenturou, či Technologickou agenturou nebo i prostě z veřejných prostředků.

Jinak stále skloňované inovace nelze v této oblastí dostatečně rychle uskutečňovat. Naší výhodou bylo financování dvou projektů z EU, na výstavbu inovačního biomedicínského centra ÚEM, což nám umožnilo připravovat kmenové buňky do klinických studií. Jiné financování než z EU jsme nezískali. Výsledek financování takové experimentální léčby pak bude dvojí – lékařský a vědecký. Z pohledu medicíny by tak bylo možné pomoci těžce nemocným pacientům a z pohledu vědy se posuneme s každým pacientem k účinnější léčbě v budoucnosti.

Kdyby by podle vás mohla být léčba hrazena z veřejných peněz?

Na to opravdu neumím nyní odpovědět, musí být vůle podpořit aplikovaný výzkum a klinické studie v oblasti regenerativní medicíny.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 28 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy