Syková: Snažila jsem se vyhovět pacientům. Příspěvky byly dobrovolné, nikdo se neobohatil

Radek Nohl Radek Nohl
4. 6. 2016 6:35
Eva Syková v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekla, že se rozhodla rezignovat na post ve vedení ústavu, aby nepoškozovala vynikající kredit Ústavu experimentální medicíny. Celá kauza by mohla vrhat špatné světlo na skvělé odborníky a jejich výjimečnou vědeckou práci. Syková dále tvrdí, že neudělala úmyslně nic špatného. Chtěla jen pomoci pacientům s neléčitelnou nemocí. Uznává chybu při komunikaci s pacienty, kteří nabyli mylného dojmu, že finanční příspěvky na léčbu kmenovými buňkami jsou povinné.
Eva Syková
Eva Syková | Foto: Ondřej Besperát

Aktuálně.cz: Ve čtvrtek jste oznámila, že odstoupíte z vedení ústavu. Proč jste se tak rozhodla?

Eva Syková: Mediální vlna, která bohužel jednostranně čerpala mylné a z kontextu vytržené informace z účelové reportáže v pořadu Reportéři ČT, nabyla takové síly, že i zkušené osoby podlehly její síle a rozhodovaly se pouze a jen dle těchto informací. Snažili jsme se opakovaně informovat média, kde jsou vyložené nepravdy, co je podáno v jiném kontextu a co chybí, ale bylo to marné.

Taková panika se už nedá racionálně řešit. Veškeré argumenty a rozum jdou stranou. Na základě toho jsem se rozhodla udělat tento krok a rezignovat, protože tento stav poškozoval vynikající kredit Ústavu experimentální medicíny, vrhal špatné světlo na jeho skvělé odborníky a jejich výjimečnou vědeckou práci.

Bylo to samozřejmě velmi těžké, neboť na pozici ředitelky jsem byla zvolena čtyřikrát a myslím, že pod mým vedením dosáhl ústav vědecké excelence, což není výsledek jen 45 let mé práce, ale i práce všech ostatních.

Pod jak velkým tlakem jste v poslední době byla?

Tlak byl obrovský, a to jak ze strany médií, tak široké i odborné veřejnosti. Snažila jsem se všem vysvětlit, že jsme neudělali úmyslně nic špatného, jen jsme se snažili vyhovět a pomoci pacientům s neléčitelnou nemocí a to nás nevyhnutelně zavedlo do situace, která je takto záměrně zkreslena.

V aktuální kauze jste již uznala chybu, co se bude dít dál? Budete chtít v terapii pomocí kmenových buněk pokračovat?

Uznala jsem, že došlo k pochybení v komunikaci s některými pacienty v klinické studii, což je mi vzhledem k jejich vážnému zdravotnímu stavu velmi líto. Příspěvky byly zcela dobrovolné a nikdo z nás se z nich neobohatil. Opětovně zdůrazňuji, že vše bylo děláno s cílem pomoci pacientům, kteří o podání buněk opakovaně žádali, i když jsme jim zdůraznili, že léčba nemusí být účinná. V takovém případě, kdy pacient nemá jinou účinnou léčbu, považuji za etické se snažit jim vyhovět. V zahraničí pacienti svými dary běžně podporují klinické studie. Ano, chci pokračovat ve výzkumu a ukázat, že tato cesta může vést daleko za hranice současných možností medicíny.

Vaši kolegové z Akademie věd ČR říkají, že léčba kmenovými buňkami není v současné době dostatečně podložena. Souhlasíte s tím?

S tím nemohu rozhodně souhlasit já a ani celá řada světových vědců, kteří již publikovali na toto téma desítky odborných studií. Probíhá celá řada klinických studií v USA, Japonsku, Izraeli, ale i v dalších zemích. Ti, co se léčbou kmenovými buňkami zabývají, potvrzují pozitivní výsledky u pacientů s ALS i v některých dalších onemocněních, včetně poranění míchy.

Nejdůležitější je, že tato léčba je bezpečná, může zpomalit progresi nemoci, má protizánětlivý účinek a podporuje regenerativní schopnosti. Z tohoto důvodu na nás nezávislí lékaři podávali na základě paragrafu 8 zákona o léčivech pacientům námi připravené kmenové buňky dle svého vlastního uvážení.

Vedle pacientů s ALS byly v ojedinělých případech podány kmenové buňky i pacientům s míšní lézí. O této skutečnosti podávající lékaři řádně informovali SUKL a vedení svého zdravotnického zařízení.

Tito vědci zároveň tvrdí, že důvěra pacientů kvůli vaší kauze klesne. Hrozí to, že pacienti nebudou mít o terapii zájem?

Pacienti se na mou osobu stále obracejí, neboť hledají možnosti boje s ALS i s míšním poraněním, ale i dalšími chorobami. Dostala jsem v minulých dnech mnoho dopisů, ve kterých mi pacienti vyjadřují podporu a žádají, abych v tomto výzkumu a klinických studiích pokračovala. Alespoň část laické veřejnosti velmi zřetelně rozeznala skutečnost, že informace v reportážích ČT vůbec nezmiňují pozitivní komentáře pacientů k léčbě.

Již jste uvedla, že budete chtít pacientům peníze vrátit. Obrátil se na vás někdo, že chce peníze zpět? Jakou částku budete muset vracet?

Spin-off firma ÚEMu Bioinova má od r. 2016 dva silné investory a spolek Buněčná terapie nebude nadále shromažďovat peníze od žádných pacientů na podporu klinického výzkumu. Pacientům, kteří byli v klinické studii a zároveň věnovali dar, poskytneme kompenzaci jejich daru ve výši darované částky, která se pohybovala mezi 5 až150 tisíci korun. Někteří pacienti již tuto nabídku přivítali, neboť jsou v tíživé situaci, a vyjádřili mi podporu v mé snaze realizovat výzkum pomocí kmenových buněk.

Prohlásila jste, že připravujete právní kroky. Na koho a proč?

Toto je ve fázi příprav a nemohu to nyní sdělovat.

Jak současná kauza ohrozí vaši politickou kariéru? Budete chtít v politice zůstat?

Jsou to spojené nádoby, moje působení ve vědě i v politice, takže dopad cítím v obou. Ano, budu chtít zůstat, protože jsem neudělala úmyslně nic špatného. Šlo spíše o procesní, či komunikační chybu, ať už to pojmenujeme jakkoli. Snažím se chybu napravit a nezavírám před ní oči.

V roce 2014 jsme zavedli opatření, aby se tak dále už nestalo. Musím však zdůraznit, že jsem vždy byla vedena snahou posunout výsledky nadějného výzkumu blíže pacientům.

Jaké výsledky vaše klinické studie měly?

Výsledky české klinické studie firmy Bioinova, Ústavu experimentální medicíny AVČR a Neurologické kliniky FN Motol ukazují po jednorázové aplikaci kmenových buněk zpomalení progrese choroby po dobu 3 až 6 měsíců u zhruba 70 % pacientů.

Poslední účastníci ve studii jsou ještě vyhodnocováni, ale její výsledky na velké skupině pacientů byly s úspěchem prezentovány na konferenci v USA a publikovány jako souhrn v časopise Cell Transplantation, 2016: „Stem cells for treatment of amyotrophic lateral sclerosis. Preclinical and clinical study“.

Má léčba kmenovými buněk v Česku budoucnost? Jak složité tuto terapii prosazovat?

Věřím, že má a že zdravý rozum nakonec zvítězí. Je to velmi složité, ale i tak doufám, že bude stále více terapií s kmenovými buňkami. Ty ovšem musí být opřeny o poctivou práci základního výzkumu, kterou jsme vždy prováděli, což dosvědčují desítky našich publikací v oblasti účinku kmenových buněk u neurodegenerativních onemocnění a míšního poranění. Kmenové buňky však v žádném případě nejsou všelékem.

Je v Česku dost finančních zdrojů, aby bylo možné léčbu kmenových buněk uhradit jiným způsobem, než z peněz pacientů?

Pokud srovnáme veřejné výdaje do zdravotnictví například v poměru vůči HDP s vyspělými státy, kde je zdravotnictví na velice dobré úrovni, tak rozhodně ano – jsou zde zdroje. Prostor financování léčby kmenovými buňkami existuje. Může jít například o specifický léčebný program hrazený ministerstvem zdravotnictví, financování klinických studií Grantovou agenturou, či Technologickou agenturou nebo i prostě z veřejných prostředků.

Jinak stále skloňované inovace nelze v této oblastí dostatečně rychle uskutečňovat. Naší výhodou bylo financování dvou projektů z EU, na výstavbu inovačního biomedicínského centra ÚEM, což nám umožnilo připravovat kmenové buňky do klinických studií. Jiné financování než z EU jsme nezískali. Výsledek financování takové experimentální léčby pak bude dvojí – lékařský a vědecký. Z pohledu medicíny by tak bylo možné pomoci těžce nemocným pacientům a z pohledu vědy se posuneme s každým pacientem k účinnější léčbě v budoucnosti.

Kdyby by podle vás mohla být léčba hrazena z veřejných peněz?

Na to opravdu neumím nyní odpovědět, musí být vůle podpořit aplikovaný výzkum a klinické studie v oblasti regenerativní medicíny.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

Ruské úřady vydaly zatykač na spolupracovnici Navalného Sobolovou

Ruské úřady vydaly zatykač na Ljubov Sobolovou, která je blízkou spolupracovnicí vězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Informace se podle ruských médií objevila ve středu večer v databázi ministerstva vnitra. Sobolová v srpnu odjela z Ruska, poté co jí soud omezil svobodu.

V databázi ministerstva vnitra se objevila strohá informace, že "Ljubov Sobolová, narozená 13. září 1987, je hledaná na základě článku trestního zákoníku Ruské federace". Žádné jiné podrobnosti sdělení neobsahuje.

Soud v Moskvě 3. srpna Sobolové vyměřil trest 18 měsíců omezení svobody za porušení hygienických norem. Pět dní nato spolupracovnice Navalného zemi opustila. Provinění se dopustila účastí na lednové nepovolené demonstraci za Navalného osvobození. Rozsudek jí například zakázal opouštět byt v nočních hodinách, účastnit se masových akcí či vycestovat za hranice města, kde má bydliště.

Sobolová nicméně po vynesení verdiktu v rozhovoru s nezávislou rozhlasovou stanicí Echo Moskvy poukázala na to, že rozsudek ještě nevstoupil v platnost. "V zásadě to můžete interpretovat jako možnost opustit zemi," dodala.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Mateřská firma FlixBusu koupila amerického autobusového dopravce Greyhound

Společnost FlixMobility, která je mateřským podnikem německého FlixBusu, koupila amerického autobusového dopravce Greyhound. Společnost to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Transakce věhlasnou americkou značku oceňuje na 46 milionů dolarů (zhruba jednu miliardu Kč) a Němci ji převzali od britské společnosti FirstGroup. Podle deníku Handelsblatt se tak německý podnik stane jedničkou na trhu dálkových autobusů ve Spojených státech.

Britský provozovatel vlaků a autobusů FirstGroup hledal zájemce o převzetí Greyhoundu už před pandemií, uvedla agentura Reuters. Po dokončení všech náležitostí s prodejem se stáhne z mezinárodního trhu. Firma je největším provozovatelem autobusů v Británii.

FlixMobility je jeden z nejúspěšnějších německých dopravních start-upů. Vznikl v roce 2012, v USA působí od roku 2018. Zastřešuje značky FlixBus a FlixTrain. Podle Handelsblattu může transakce představovat krok směrem ke vstupu společnosti na burzu.

FlixMobility získá od společnosti FirstGroup autobusy, řidiče i v USA proslavenou značku. Součástí obchodu nejsou nemovitosti, penzijní závazky Greyhoundu ani aktivity v Mexiku. FirstGroup získá z prodeje podle svého sdělení 172 milionů dolarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy