Svobodná Evropa se z hagiborské ´tvrze´ ozve už letos

Michal Pavec
24. 8. 2008 8:30
Uvnitř : Fotogalerie z výstavby nové budovy rádia
Stavba nové budovy Rádia Svobodná Evropa se již blíží ke konci. Pohled z Vinohradské ulice.
Stavba nové budovy Rádia Svobodná Evropa se již blíží ke konci. Pohled z Vinohradské ulice. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Na první pohled připomíná novodobou tvrz. Nové sídlo Rádia Svobodná Evropa, které vyrůstá na pražském Hagiboru, skutečně splňuje ta nejpřísnější bezpečnostní opatření, která by ho měla ochránit i před teroristickým útokem.

O potřebě přesunout rozhlasovou stanici - vysílající do tří desítek nedemokratických zemí - na bezpečnější místo, než je bývalá budova Federálního shromáždění u Národního muzea, se začalo mluvit už po teroristických útocích na USA z 11. září 2001.

Nyní je stavba před dokončením. Kolem ostře sledované pětipatrové budovy sice stále popojíždí stavební technika, ale na téměř hotových zdech už visí logo a název stanice.

Dokončení: Podzim 2008

"Se začátkem stěhování do nové budovy se počítá někdy na konci podzimu, skončí se na začátku roku 2009," sdělila Aktuálně.cz Anna Šišková z tiskového oddělení Svobodné Evropy.

Přesun z rušného centra na strašnický Hagibor bude probíhat v etapách - tak, aby nebylo narušeno vysílání. Z hotové "pevnosti" by se měli moderátoři poprvé ozvat právě na konci podzimu.

Stavba tak běží podle původních plánů, v nichž investor Orco Property Group počítal s předáním prostor nájemci v posledním čtvrtletí tohoto roku. Svobodná Evropa bude mít nájemní smlouvu na patnáct let s možností prodloužení vždy o dalších deset let.

Zmizet by měla bezpečnostní rizika, která rádiu zřizovanému Kongresem Spojených států hrozila v centru Prahy. Budova o rozloze 23 tisíc metrů čtverečních bude protkána bezpečnostními opatřeními. Není divu - stanice vysílá do takových zemí jako je Írán nebo Afghánistán.

Historie

Rádio Svobodná Evropa

  • Založil ho v roce 1949 americký kongres
  • Prvním šéfem se stal novinář Ferdinand Peroutka, který se o vznik rádia zasadil
  • Poprvé se vysílalo 4. 7. 1950 z vysílače na autech v blízkosti československých hranic
  • V roce 1952 se Svobodná Evropa rozšířila o rumunskou, maďarskou, polskou a bulharskou redakci
  • V listopadu téhož roku byl v Mnichově otevřen komplex 22 studií
  • Česká redakce se natrvalo usídlila v Mnichově (vedl ji Pavel Tigrid), centrála rádia zůstala v New Yorku (odkud rádio řídil Ferdinand Peroutka)
  • V roce 1953 vznikla sesterská stanice Rádio Svoboda - vysílala do Sovětského svazu
  • Po sametové revoluci se česká sekce transformovala v Český rozhlas 6

Investor ani Svobodná Evropa se ke konkrétním ochranným prvků odmítají vyjadřovat. O stupni utajení svědčí i skutečnost, že ani čeští architekti, kteří budovu navrhovali, se ke všem informacím nedostali.

Zajímavé také je, že objekt bude stát v blízkosti dalších dvou objektů potenciálně vystavených bezpečnostním rizikům - židovského hřbitova a domova sociální péče pro židovské seniory.

Nejvyšší standardy

Přes zjevnou komplikovanost projektu se podle tvrzení investora zatím žádné závažné zádrhele při realizaci neobjevily.

"Realizace probíhá podle nejvyšších standardů a norem Evropské unie, Spojených států i České republiky. Vždy je vybrán a implementován ten nejvyšší z nich," uvedla PR manažerka společnosti Orco Property Group Petra Zdeňková.

Náklady na výstavbu a stěhování by měly dosáhnout zhruba 315 milionů korun.

Místo rádia muzeum

Rádio Svobodná Evropa - celým názvem Radio Free Europe/Radio Liberty - vysílá dnes v 28 jazycích. Od července 1994 se usídlilo v Praze, odkud vysílá do nesvobodných zemí. Českou verzi Kongres USA v roce 2002 odmítl dál financovat a zrušil ji jako nepotřebnou.

Někdejší budovu Federálního shromáždění, kterou rádio opustí na začátku příštího roku, začne využívat Národní muzeum, které s objektem sousedí.

Instituce má v plánu v nově nabytých prostorách ukázat například své antické a mimoevropské sbírky, které patří k nejvýznamnějším v Evropě a jsou doposud veřejnosti zpřístupňovány pouze minimálně.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Rada: Při přípravě rozpočtu nebyly respektovány základní zásady

Kvalita přípravy státního rozpočtu byla letos významně narušena nerespektováním základních zásad, jako je úplnost a reálnost rozpočtové dokumentace. Důvodem je mimo jiné to, že s návrhem státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun současně Poslanecká sněmovna schválila významné úpravy daní. S nimi přitom návrh rozpočtu nepočítá. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada.

Ta zároveň zopakovala, že na základě dostupných dat bylo letní zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun nadměrné. Ke konci listopadu skončil rozpočet ve schodku 341,5 miliardy korun.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Radě nyní předsedá ekonomka Eva Zamrazilová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy