Svědek proti Rittigovi dostal podmínku za tunelování papírny. Firmu nepoškodil, řekl druhý soud

Marek Pokorný Marek Pokorný
6. 1. 2016 10:01
Vladimíra Sittu, který jako první poukázal na nevýhodné nákupy jízdenek pražského dopravního podniku, z nichž je obviněn Ivo Rittig, trestní soud podmíněně poslal do vězení za tunelování papírny Neograph. Civilní soud v souběžném sporu však nyní pravomocně řekl, že papírnu, kterou jeho rodina spoluvlastnila, nepoškodil.
U zrodu kauzy stály provize 17 haléřů z každé prodané jízdenky pražského dopravního podniku.
U zrodu kauzy stály provize 17 haléřů z každé prodané jízdenky pražského dopravního podniku. | Foto: DPP

Praha - Vladimír Sitta, hlavní svědek proti Ivo Rittigovi, je i není odsouzený za tunelování papírny Neograph ve Štětí (nyní SPM - Security Paper Mill). I když jej Městský soud v Praze letos v září nepravomocně poslal podmíněně do vězení, jiný, tentokrát civilní soud vzápětí vynesl opačný verdikt: Sitta uvedenými obchody firmu nepoškodil.

Pokračuje tak příběh plný paradoxů, který odstartovalo Sittovo upozornění na tunelování pražského dopravního podniku.

Sitta na policii před pěti lety spolu se svým otcem oznámil, že jejich společník z rodinné papírny Neograph Jan Janků přes tuto firmu tuneluje pražský dopravní podnik a je napojen na Ivo Rittiga. Šlo o dnes již téměř legendárních 17 haléřů z každé papírové jízdenky, které měly končit právě na Rittigových účtech.

Když se Janků dozvěděl o Sittově udání, přešel do protiútoku. Oznámil, že tím, kdo tuneloval, byli naopak Sitta se svým otcem, když nevýhodnými obchody připravili papírnu o miliony korun.

Zvýhodnil svůj podnik

Policie za dozoru státní zástupkyně Dagmar Máchové Sittovy obvinila. Například Sitta mladší podle Máchové papírnu tuneloval tím, že si jménem své vlastní firmy Avium Partners nechal proplácet fiktivní faktury za zprostředkování obchodních příležitostí. Na provizích z dohodnutých obchodů si Sitta mladší za necelé dva roky podle obžaloby přišel na 1,6 milionu korun.

A soudce Městského soudu v Praze Alexandr Sotolář dal letos v září obžalobě za pravdu. "Jako člen orgánu dvou podniků na úkor jednoho podniku zvýhodnil druhý podnik," řekl ve verdiktu, jímž dal Sittovi roční podmíněný trest. Sitta byl totiž současně obchodním ředitelem papíren.

Sám Sitta svoji dvojroli hájil tím, že byla v zájmu firmy. Sitta měl totiž jako obchodní ředitel plat okolo sta tisíc měsíčně a druhý společník Janků prý chtěl, aby se ušetřilo na mzdách a přešlo na švarcsystém. Sitta si proto s vědomím Janků (ten to ale popírá) založil obchodní firmu Avium Partners, jejímž prostřednictvím pro Neograph domlouval zakázky, a plat v Neographu se mu snížil na minimum. "Bylo to pro firmu výhodnější, protože to byl daňově uznatelný náklad," uvedl Sitta.

Sotolář přitom připustil, že verze o odplatě může být pravdivá. "Nepochybným faktem je, že stíhání bylo iniciováno právníky z okolí Jana Janků a Ivo Rittiga, a je zřejmé, že se tak stalo v souvislosti s jízdenkami pro dopravní podnik," řekl Sotolář. "Je možné, že šlo o formu odplaty za zveřejnění vyvádění peněz z dopravního podniku," dodal při ústním odůvodnění krátce po vynesení rozsudku. Ten ještě není pravomocný, soudně jej navíc písemně ještě neodůvodnil.

Ty provize si zasloužil

Jiný verdikt již ale pravomocný je - a říká naopak to, že Sitta podnik nepoškodil. Jiný senát stejného soudu totiž řešil tento případ paralelně po obchodní stránce.

Neograph po Sittovi, respektive jeho firmě Avium Partners, chtěl vrátit vyplacené provize s argumentem, že si naúčtoval odměnu za práci, kterou vůbec neprovedl. "Řada obchodů, za které fakturoval provize za zprostředkování, nebyla provedena Vladimírem Sittou, ale zaměstnanci žalobce," uvedl Neograph v žalobě.

Jenže v tomto případě soud paradoxně řekl, že na peníze měl Sitta právo. "Soud vzal za prokázané, že na základě činnosti Vladimíra Sitty došlo k získávání nových zákazníků a nových obchodních případů pro žalobce," uvedl soud, když žalobu zamítl. A po odvolání Neographu mu dal za pravdu i Vrchní soud v Praze.

"Žalovaný provedl činnost podle uzavřené smlouvy, tuto fakturoval a faktury prošly u žalobce řádným schvalovacím procesem," uvedla v pravomocném rozhodnutí soudkyně Vrchního soudu v Praze Yvona Svobodová. Ta písemný verdikt rozeslala týden před Vánocemi.

Proti jejímu rozsudku Neograph protestuje a zvažuje, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

"Civilní soud rozhodl, aniž by došlo k provedení jediného důkazu o tom, co vlastně společnost Avium Partners poskytla. Protože to, co deklarovala, že poskytovala, rozhodně neposkytla,“ oponuje advokátka Neographu Katarina Kožiak.“Důkazů o tom, že plnění uvedené na fakturách nebylo ze strany společnosti Avium Partners poskytnuto, je celá řada,“ dodala.

Chtějí 200 milionů

Nejsou to přitom jediné spory, které se kvůli Neographu vedou. Další žalobu podali sami Sittovi – a to kvůli tomu, že přišli o svůj podíl v původně rodinné firmě. Viní za to stát, respektive státní zástupkyni Dagmar Máchovou.

Papírny Neograph původně vlastnili Sittovi sami. A Janu Janků přenechali před několika roky poloviční podíl poté, co jim po povodních v roce 2002 půjčil milion korun na odstranění jejich následků. Uvedeným milionem korun pak Janků navýšil základní jmění papírny – a získal tak poloviční podíl ve firmě, která má hodnotu stovek milionů korun.

Sittovi si od Janků slibovali také to, že přinese firmě zakázky. Podle Sitty mladšího ale přinesl jedinou – již zmíněný kontrakt na výrobu jízdenek pro dopravní podnik, kdy šla provize 17 haléřů z každé jízdenky firmě Cokeville Asset.

Koncem roku 2013 Janků a jeho lidé papírnu ovládli zcela. A nepřímo jim k tomu pomohla státní zástupkyně Dagmar Máchová. Využili totiž toho, že Máchová po obvinění Sittových obstavila jejich poloviční podíl ve firmě. Janků a jeho lidé rychle navýšili základní jmění, a otce a syna Sittovy tak vyšachovali.

 

Právě se děje

Další zprávy