reklama
 
 

Nábor expertů drhne, dostávají málo, přiznává superúředník. Chystá změny ve služebním zákoně

10. 5. 2016 21:00
Nejvyšší český úředník Josef Postránecký chce řešit nedostatek odborníků ve státní správě - hlavně IT experů a právníků, kterých se nedostává ani v soukromé sféře. Nalákat je na práci je o to těžší, že je stát nedokáže zaplatit - "ajťák" bez úřednické zkoušky i s deseti roky praxe dostane na ministerstvu jen 20 hrubého. Řešit by to mohla novela zákona, která má počítat například i s náborovými příspěvky. Postránecký připouští, že služební zákon má své mouchy. "S řadou z těch problémů se dá žít, ale některé brzdí státní službu," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Výběrová řízení do státní správy trvají, když to jde dobře, tři měsíce. Lidé utíkají už během nich, protože práci někde v soukromé sféře seženou hned. Ministerstvo spravedlnosti má tento problém poslední dobou hlavně s IT specialisty a právníky, které zoufale potřebuje. Není možné délku výběrových řízení zkrátit?

Výběrová řízení probíhají podle služebního zákona a podle správního řádu s určitými odchylkami, které mohou délku výběrových řízení zkrátit. Jsou zde procesy, které délku zkracují, ale jinak je správní řád stanoví a lhůty jsou tam poměrně dlouhé.

Jak často se vyhovuje námitkám na zkrácení?

Statistiky si nevedeme.

Máte představu, jak dlouho trvají výběrová řízení?

Jsou případy, kdy to lze zvládnout do dvou měsíců. Nyní probíhají výběrová řízení na všechny vedoucí posty. Máme tady příklad z ministerstva pro místní rozvoj, kde to zvládli do dvou měsíců. 6. dubna byli uchazeči pozváni na pohovor, proběhly následné procedury a 21. dubna došlo ke jmenování vítěze výběrového řízení.

To je ale asi ideální příklad…

Je to ideální příklad, ale když se to připraví organizačně, dá se to celé stihnout do dvou měsíců.

Můžete popsat tu proceduru?

Pokud úředník nepřichází z jiného ministerstva a nemá složenou úřednickou zkoušku, tak podle dikce zákona je zařazen do prvního platového stupně v dané platové třídě. Až složí zkoušku, dostane platový stupeň, který odpovídá jeho dosavadní praxi. Já osobně to vnímám jako chybné ustanovení.

A máme připraveno řešení, pokud dojde k novele služebního zákona, že už ten, kdo bude zařazen na služební místo, obdrží plat v platovém stupni dle dosavadní praxe. Složit zkoušku by však nadále do dvanácti měsíců od nástupu do služby zůstalo.

Jak rychle se dá ta úřednická zkouška složit?

Tak především ji může složit před nástupem do služby. Každý občan ze zákona, který splňuje náležitosti, se může přihlásit ke složení úřednické zkoušky. Pokud někdo ví, že se bude ucházet o místo ve státní službě, nebo už proběhlo počáteční řízení a ví, že bude na dané místo přijat, může se přihlásit podle vypsaných termínů na úřednickou zkoušku. Ve všech oborech služby jsou ty termíny vypsány.

Jak často se vypisují termíny?

Záleží na zájmu. Někde jsou termíny měsíční, ale u specializovaných oborů se vypisují v delší časové frekvenci.

Když ještě nejsem ve státní správě a zkoušku chci, platí se za to něco?

Ano, protože tam není ten právní důvod.

Tak to je třeba ten důvod, proč se na ty úřední zkoušky nikdo před přijetím do práce nehlásí.

Dobře, ale je tam poplatek dva tisíce, zkoušku udělají, nastoupí do služby a už nemají první platový stupeň, ale se svou praxí už mají třeba pátý. Takže se jim to ve vyšším platu vrátí a další měsíce na tom už jenom vydělávají, než aby čekali se složením zkoušky až do nástupu do služby.

Jak je to s tím placením odborníků? Je jich málo a stát zkušenému ajťákovi nabídne 20 tisíc – v soukromé sféře si ale vydělá i několikanásobně víc.

V České republice je obecně pociťován nedostatek specialistů ve státní správě, protože je nedokáže zaplatit. Je jich ale málo i v privátní sféře. A pokud ti lidé umí jazyky, využijí své odbornosti v zahraničí.

Říkal jste, že už připravujete novelu, která by problémy s platy řešila. Je to problém, který vnímáte na většině ministerstev, bavíte se o tom s ministry?

Právě proto, že jsme identifikovali, že ten zákon přináší spoustu aplikačních problémů, už nyní probíhají politická jednání o tom, jak tu novelu služebního zákona uchopit. S řadou z těch problémů se dá žít, ale některé brzdí státní službu – například právě nábor nových zaměstnanců –, což je jedna z těch věcí, které mají být rychle změněny.

Ministerstvo financí chce nabrat mnoho lidí do finanční správy. Jak tam to nyní je?

Ano, víme, že několik stovek míst je v rámci celé finanční správy neobsazených.

Není problém i to, že se obecně do výběrových řízení do státní správy hlásí kvůli nízké nezaměstnanosti málo lidí?

To je jeden z obecných problémů, který se týká celé ekonomiky. Stěžují si i privátní zaměstnavatelé. Nyní jsme v době ekonomické prosperity, kdy je zde nedostatek lidí a nadbytek volných pracovních míst. Já jsem už téměř dvacet let ve státní správě. A pamatuji, jak se měnil zájem pro státní správu vzhledem k tomu, v jaké ekonomické fázi jsme zrovna byli. Když byla hospodářská krize a na ministerstvu pro místní rozvoj jsme obsazovali pozice, na které bylo i sto zájemců. Když jsem se nedávno ptal na podobná místa, když mají deset zájemců, je to hodně. Ale situace se pomalu zlepšuje.

Jak se osvědčila úřednická zkouška?

Je to předčasné říct. Úřednické zkoušky se začaly dělat na podzim, ale ve větším počtu až od nového roku. Můžeme si to říct za rok, za dva. Podle mě ta zkouška ale je skvělým předpokladem pro to, aby se zvýšila kvalita státní správy a snížila se chybovost.

Co říkáte na myšlenku, kterou se nyní snaží praktikovat ministerstvo spravedlnosti, které chce zaměstnat některé nové lidi, IT specialisty, mimo Prahu – v Brně a Ostravě, kde mají nižší životní náklady?

Pokud to odůvodní tak, že to sníží náklady a je lepší tu agendu vyřídit v jiných částech republiky, tak v tom problém nevidím. Ostatně řada ministerstev má buď přímo svá pracoviště v území, nebo tam mají svá podřízená pracoviště, která ty úkoly resortu zajišťují. Ale to záleží na posouzení agendy, zda je vhodně ji decentralizovat.

V té novele zákona je tedy více změn, mají se týkat i odměňování. Co se v tom zákoně má změnit?

Bylo navrženo zhruba pět zásadních opatření a nyní jsou předmětem politických jednání.

A můžete je představit?

Třeba větší flexibilita: U výkonných zaměstnanců by bylo možné platový tarif stanovit až do výše 200 % základní sazby - vybrané skupiny těch nejvýkonnějších zaměstnanců. Což by mohlo vyřešit nedostatek některých vámi uvedených profesí. A nyní to není vůbec, pracovníci mohou získat pouze odměny.

Rychlejší postup v platových stupních. Nyní je to vázané na délku praxe. Třeba na vazbě na služební hodnocení a k tomu by to také mělo sloužit. Postup by mohl být dle praxe rychlejší – nečekali by na další zvýšení třeba ze třetího do čtvrtého platového stupně, ne po dvou letech, ale už třeba po roce.

Další jsou v rámci politických úvah: Zda by třeba do stání služby víc zaměstnanců přilákal náborový příspěvek a podobně. Víme, že ve veřejném sektoru se tyto nástroje uplatňují, ale uvidíme, jaké bude politické rozhodnutí. A řada těch věcí by se pak musela promítnout do zákona nebo do právních předpisů, které to stanoví.

autoři: Lucie Stuchlíková, Lukáš Prchal | 10. 5. 2016 21:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama