Šumavu je třeba chránit před hloupostí, tvrdí šéf parku

Pavel Baroch
2. 6. 2009 10:30
On-line odpovídal ředitel Šumavského parku Krejčí
Ředitel parku František Krejčí
Ředitel parku František Krejčí | Foto: Národní park Šumava

Praha/Vimperk - Bývalý socialistický premiér a neúspěšný kandidát na prezidenta Miloš Zeman se veřejně přidal na stranu zastánců kácení stromů v nejcennějších oblastech Šumavy, které napadl kůrovec.

Zeman prohlásil, že na ředitele národního parku Františka Krejčího a někdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka podá trestní oznámení. Je přesvědčen o tom, že kácení v nedotčené přírodě je nejlepším způsobem, jak čelit kůrovcové kalamitě.

"Pokládám za zločince i ty, kdo vedou nevyhlášenou chemickou válku, a za koho pokládat ty, kteří tu zavedli velkochov kůrovce?" poznamenal expremiér Zeman, jehož podporují i některé šumavské obce.

Zemanovy návrhy, jak čelit kůrovci na Šumavě, nekritizovalo jen vedení národního parku a exministr Bursík, ale rovněž současný ministr životního prostředí Ladislav Miko a skupina asi padesáti významných vědců, kteří se dlouhodobě věnují české přírodě.

Shodně tvrdí, že příroda v centru národního parku si poradí sama, což se už ukazuje na malých smrčích, které vyrůstají pod "sežranými" stromy.

"Obnova horských smrčin probíhá daleko rychleji a masivněji, než by si naši oponenti přáli. Osobně nemám moc důvěru v politiky, kteří se přes noc stanou "specialisty" v oborech, které jsou jim na hony vzdálené," řekl v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz ředitel šumavského parku František Krejčí. "Šumavu je nutné chránit před lidskou hloupostí a chamtivostí," dodal.

Všechny odpovědi si můžete přečíst ZDE:

Odpovězeno: 02. 06. | 11:15Autor: Franc

Otázka: Proč chcete nechat celou Šumavu sežrat kůrovcem? Vždyť ty uschlé pahýly jsou hrozné!

František Krejčí: Dobrý den, nikdo, ani já,nechce dopustit to, na co se ptáte. Mě se suché stromy také esteticky nelíbí, ale z ekologického hlediska jsou nenahraditelné. Za celou existenci NP je přibližný součet ploch se soušemi 2000 ha. Z toho necelá plolovina již byla převedena do seznamu ploch s obnoveným novým lesem....

Odpovězeno: 02. 06. | 11:17Autor: jonáš

Otázka: Nemáte strach, že tento způsob "péče" způsobí desertizaci Šumavy? Já bych strach měl.

František Krejčí: V současné době uplatňovaný typ péče je odborně podložen. Strach ponechat přírodu přírodě na jasně vymezené ploše nemám.

Odpovězeno: 02. 06. | 11:19Autor: kačer

Otázka: Jaký je zhruba poměr šumavských obcí, které váš postup schvalují a které jsou naopak proti?

František Krejčí: V regionu NP je 22 obcí, z toho 6 uvnitř NP. Dá se říci, že sa hlavní diskuse odehraje nad plánem péče. S většinou starostů si v oblasti diferencované péče o lesy v NP rozumím.

Odpovězeno: 02. 06. | 11:22Autor: marie

Otázka: Mně víc než kůrovec vadí to, že se musí za sjíždění Vltavy platit. Proč na řece vyděláváte?

František Krejčí: Registrační poplatek je zárukou toho, že nebude zneužíván registrační systém splouvání cca 16 km Teplé Vltavy. Tento systém bylo nutné zavést kvůli ochraně celého říčního ekosystému.

Odpovězeno: 02. 06. | 11:24Autor: Miloš

Otázka: S tím kůrovcem vám fandím, národní pak je přece od toho, aby se tam příroda vyvíjela podle svého. Na kolika procentech rozlohy parku se nyní nekác? Chystáte se bezzásahovou zónu ještě rozšiřovat? jak?

František Krejčí: Současný rozsah tohoto území činí cca. 20 % lesů NP. Další rozšíření bude přicházet v úvahu v příštích 10 letech v rozsahu dalších 8-9% lesů NP, ovšem bude-li schválen Plán péče o NP.

Odpovězeno: 02. 06. | 11:27Autor: otik

Otázka: Viděli jsme loni jak na německé straně Šumavy vypadají lesy!To je chceme mít taky takové?
Jen okolí Černé hory a pramene Vltavy.
jsem zásadně PRO kácení nemocných stromů a odchyt kůrovce.

František Krejčí: Byli jste svědkem fáze rozpadu lesa v horských smrčinách v I. zóně NP Bavorský les. Jádrová území NP nelze chránit jejich poškozováním, tzn. kácením. Po fázi rozpadu následuje rychle fáze obnovy, která je zárukou vzniku přírodního lesa.

Odpovězeno: 02. 06. | 11:29Autor: cyvo

Otázka: Pane řediteli, viděl jsem, jak probíhá obnova uschlých smrčin na české straně Šumavy na vlastní oči. Držím vám palce. Ten tlak party Zeman, Jirsa, Rippelová a spol musí být dost těžký...

František Krejčí: Máte pravdu obnova horských smrčin probíhá daleko rychleji a masivněji, než by si naši oponenti přáli. Osobně nemám moc důvěru v politiky, kteří se přes noc stanou "specialisty" v oborech, které jsou jim na hony vzdálené. Ale ochrana přírody je moje práce a snažím se jí dělat na té nejlepší úrovni.

Odpovězeno: 02. 06. | 11:32Autor: Jožka

Otázka: Dobrý den, jak je možné, že když se objevil kůrovec v NP, tak se kácet nemusí, ale když se kůrovec objevil v mém lese, tak přišel dopis od lesnho hospodáře s tím, že to musí být do týdne skáceno a odvezeno? Proč jsou jiná pravidla pro NP a jiná pro ostatní, nerozumím tomu...

František Krejčí: To je právě způsobeno tím hlavním rozdílem v definici lesů v NP a lesů hospodářských. Lesy NP jsou lesy zvláštního určení či lesy ochranné a podle zákona o ochraně přírody a krajiny lze opatření v ochraně lesa provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. V tomto případě tento souhlas vydává MŽP a sleduje právě udržení poslání NP i při této činnosti.

Odpovězeno: 02. 06. | 11:36Autor: ludek

Otázka: neplanujete nejake exkurze (nejlepe bezplatne) do oblasti, kde se diky neodvezenym spadlym/pokacenym stromum uchytily male smrcky? Je treba lidem ukazat smysl ponechani dreva (nezbaveneho kury) na miste :)

František Krejčí: Systém bezplatných průvodců již funguje a lze jej najít na našich webových stránkách. Pro poznání obnovy lesa pod soušemi můžete navštívit naučnou stezku u Plešného jezera - směrem na Plechý, či zážitkovou trasu pod Březníkem a těším se na toto léto, od kterého bude patrně fungovat nová trasa z Březníku na Luzný, která celá povede tímto bezzásahovým územím.

Odpovězeno: 02. 06. | 11:40Autor: martink

Otázka: Dobrý den, rozumím názoru NP "ať si příroda poradí sama, když už je vyhlášen NP" ale nezdá se Vám, že i toto by mělo mít své meze? Zaručíte, že si příroda skutečně "pomůže"? Jste připraven nést odpovědnost, za verzi - před 30 lety se rozhodlo, že s kůrovcem nebudeme nic dělat, tak teď není Šumava...

František Krejčí: Za svá rozhodnutí provedená ve svěřených kompetencích svoji odpovědnost nesu. Vznik NP či schvalování Plánu péče, či rozsahu bezzásahovosti nejsou mé přímé kompetence. Kdyby na druhé straně nebyly základní tyto dokumenty zpracovány tak, abych je mohl alespoň principiálně hájit, nepracoval bych v této funkci. Myslím si, že u nás v Česku nemusíte mít strach, že někde samovolně nevznikne les....

Odpovězeno: 02. 06. | 11:44Autor: Jirka K.

Otázka: Je pravda, že kůrovec na Šumavě je jen 1 % kůrovce v českých lesích? Pokud ano, pak tedy opravdu ta kampaň proti vám je úplně absurdní.

František Krejčí: Je to ještě daleko méně. Lesy NP Šumava činí necelá 2% všech státem vlastněných lesů. Porosty se soušemi za celou existenci NP nečiní ani 4% výměry lesů NP, tekže bychom měli mluvit o setinách procent lesů Česka. Absurdní to je.....

Odpovězeno: 02. 06. | 11:45Autor: piňďa

Otázka: Jak se postavíte k úložišti odpadu z Temelína plánovanému do Boletic. Je to také v CHKO.

František Krejčí: O tomto projektu nemám žádné informace.

Odpovězeno: 02. 06. | 11:49Autor: Ondra

Otázka: Dobrý den.
Můžete mi prosím vysvětlit, proč je lepší nechat les aby si s kůrovcem poradil sám místo účelového kácení? Zvyšuje se pak obranyschopnost lese či jaké jsou výhody nekácení? Snažíte se nějak aktivě snižovat množství kůrovce (feromony insekticidy). Děkuji za odpověď

František Krejčí: V NP máme jasně vymezené území - přírodních smrčin, kde není předmětem ochrany přírody jen současný stav lesa, ale i jeho přirozený vývoj. Tento vývoj má 4 základní fáze. Fáze rozpadu je jednou z nich ( je také nejkratší....). Naproti tomu na zbytku území cca. 75 % výměry lesů NP provádíme integrovanou ochranu lesa s maximální účinností. Děláme vše pro to, aby z bezzásahových území vylétávající kůrovec byl odchycen ještě v NP a to moderními metodami.

Odpovězeno: 02. 06. | 11:52Autor: hartl

Otázka: Jak tak jezdím na Šumavu, tak mi připadá, že bude nejlépe zase vyvěsit cedule hraniční pásmo - vstup zakázán, aby nebylo nic vidět. Jednou je tam tetřívek, jednou kůrovec a za všechno může turista nebo cyklista. Myslím, že Vaše zcela nekoncepční práce by měla být po zásluze odměněna.

František Krejčí: Asi byste měl jezdit na Šumavu více, abyste viděl, že pro vás - hosty NP děláme v posledních 2 letech mnohé. Další projekty spostíme i letos. Dovoluji si pozvat na Šumavu - na místo určené pro poznávání neopakovatelné přírody v zeleném moři šumavských lesů.

Odpovězeno: 02. 06. | 11:54Autor: rak

Otázka: Neuvažujete o prezentaci Šumavy v širším pohledu, např. jako biosférické rezervace?

František Krejčí: Uvažujeme. Šumava je opravdu klenot střední Evropy. NP zabírá jen necelou třetinu Šumavy. Je nutné prozentovat a citlivě rozvíjet celou Šumavu.

Odpovězeno: 02. 06. | 11:58Autor: Nymsa Josef

Otázka: Šumavský les je monolitní, smrkový, vysázen uměle lidmi pro následnou těžbu. Nelze tedy s ním nakládat jako s přírodní rezervací, protože jej příroda nevytvořila. Vaše stanoviska by platila pouze pro les smíšený, ale ten by kůrovec nenapadl. Člověk se musí starat o to, co uměle vytvořil!

František Krejčí: Na 75 % výmery lesů NP se shodneme. Pro přeměnu smrkových kulturních lesů děláme nyní maximum. Již pětina lesů NP jsou dnes smíšené, víceetážové porosty. Proto zde bude práce pro lesníky neskončila vyhlášením NP. Ovšem v nejvyšších polohách NP převažují přírodní smrčiny, které vznikly většinou přičiněním přírody. A ty jsou právě předmětem přísné ochrany ve všech jejich vývojových fázích.

Odpovězeno: 02. 06. | 12:00Autor: Miloš

Otázka: Pěkný den,
máte rád divočinu?? Myslíte si, že na Šumavě je divočina?

František Krejčí: Čeština nemá moc vhodných slov pro četné významy divočiny. Klasická divočina ve symslu Kanady či Sibiře na Šumavě není. Ovšem určitá divokost bezzásahových částí NP je patrná na první pohled. Mám rád čistou přírodu.

Odpovězeno: 02. 06. | 12:03Autor: jeDDy

Otázka: A já říkám nekácet! :-). Jednoznačně Vám fandím, neb smrková monokultura je skutečný zabiják (nejen) šumavské přírody a jestli zvítězí parta politických demagogů a zakrnělých totalitářů, tak děj se vůle boží. Bohužel je potřeba odchytat a vyhubit někoho jiného.

František Krejčí: Děkuji za podporu naší práce. Nedávno vznikla petice Zachraňme Šumavu. Ovšem rychle bylo z dění kolem ní patrně, že autorům petice vlastně o Šumavu nejde. Šumavu je nutné chránit před lidskou hloupostí a chamtivostí...

Odpovězeno: 02. 06. | 12:05Autor: MM

Otázka: Dobrý den,
kolik návštěvníků ročně se na Šumavu vydává? Myslíte si, že v té záplavě lidí je ještě možné těšit se z přírodních krás?
Máte rád cyklisty v lese??

František Krejčí: NP není navštěvován rovnoměrně. Některá místa (cca. 80% NP)jsou celý rok stále opuštěná. Na tuto sezónu jsem připravili nový projekt, kterým chceme hosty NP pozvat i do jiných než notoricky známých míst NP. Návštěvnost některých lokalit Vám opravdu numožní zažít les a poznat přírodu v klidu.

Odpovězeno: 02. 06. | 12:09Autor: JiMill

Otázka: Dobrý den, nebylo by lepší vrátit Šumavě původní javory než se trápit se smrkem? První zóna NP neobsahuje už všechny původní dřeviny. První zóna nemá být uzavřený prales, měl by umožňovat i pohyb turistů za přísnějších pravidel, aby se vědělo co se vlastně chrání a péče o les by neměla být ve smyslu: děj se v

František Krejčí: Ano! Javor je má oblíbená dřevina a i vyšší polohy dnes zažívají "javorový" boom:-) My snažíme tento přirozený nástup javoru ještě posílit další výsadbou javorů v mnoha vhodných lokalitách.
Vstup hostů NP do I. zón je možný po značených stezkách. Mimo ně lze jen s průvodcem. Letos v létě opět poběží projekt průvodců do divočiny. Smyslem tohoto projektu jhe opravdu zprostředkovat poznání vzácných koutů původní šumavské přírody.

Odpovězeno: 02. 06. | 12:10Autor: JiMill

Otázka: a děj se vůle přírody...

František Krejčí: ona se děje tak jako tak. My si jenom občas myslíme, že někde jinde, za městem, či za okny bytu:-)

Odpovězeno: 02. 06. | 12:13Autor: Lejsek-Houzna

Otázka: Proč se stale těži raselinište ve Vlčich Jamach?Je to ve 2 zone,ale přimo na hranici 1 zony NPS.Ususene stromy me take desi,ale je to v pomeru,kdy strom vyroste zhruba za 100-150 let a 1 cm rašeliniště roste udajně asi 10000 let.Nepacha NPS timto daleko větši škodu na budoucnosti,než s kurovcem ?!

František Krejčí: Nevím o tom, že by se v NP někde dnes těžila rašelina. Samozřejmě s Vaší definicí hodnoty rašelinišť souhlasím.

Odpovězeno: 02. 06. | 12:15Autor: Jirka

Otázka: Dobrý den. Nebylo by pro Šumavu vhodné rozmnožit tam a třeba i uměle ptactvo živící se dřevokazným hmyzem? A co se týká těch od kůrovce sežraných stromů, tak je klidně pokácejte, při pohledu shora to jen hyzdí krajinu.

František Krejčí: Ptactvo živicí se dřevokazným či lýkožravým hmyzem se množí přirozeně podle aktuální potravinové nabídky, v tom přírodě nepomáháme. Trochu "pomáháme" s jiným nepřítelem a to jsou houby, které kůrovce umí napadnout a zahubit.

Odpovězeno: 02. 06. | 12:18Autor: jonáš

Otázka: Vaše jednání mi připadá nebezpečný experiment, který neerete v úvahu, že příroda resp. Šumava už nemusí mít takovou sílu, aby to co zvládla dejme tomu před tisíci lety, zvládla teď? Nebylo by rozumnější jí pomoc?

František Krejčí: Používáme pouze staletími ověřené poznatky a informace. Přijeďte se podívat třeba na Prášilské jezero. Uvidíte na vlastní oči, co umí příroda na Šumavě. NA ŠUMAVÉ TO PŘÍRODA JIŽ PROKÁZALA. Že ji můžeme plně důvěřovat v celé ploše jádrových území NP.

Odpovězeno: 02. 06. | 12:23Autor: jirka

Otázka: dobrý den
napadá vás někdy, co by součastnénu stavu řekli původní obyvatelé a vlastníci?

František Krejčí: Nevím jaké původní obyvatele máte na mysli. Keltové by patrně nechápali o čem se vlastně diskutuje - vyznávali pouze přírodní mystiku. Různí majitelé posledních 2 století by nám záviděli rozsah lesů na Šumavě. Lesnatost výrazně stoupla. Musíme naopak vymýšlet projekty na záchranu posledních cenných zbytků horských luk, jinak je pohltí les. Názory starých lesníků dlouhodobě studuji a při své prác z nich vycházím. Nikdy jsem se je neignoroval. Pravda je, že různí majitelé exploatovali Šumavu různě hrubě, většinou necitlivě vůči dochované přírodě...

Odpovězeno: 02. 06. | 12:27Autor: respektive

Otázka: Dobry den, zajimalo by me jestli se nejak aktivne snazite o vetsi diverzitu sumavskych lesu. Tj. jestli kdyz to nekde kvuli kurovci uschne, jestli cekate co vyroste, nebo sami aktivne sazite i jine stromy nez jen smrky, zejmena listnate??
Jinak nekaceni napadenych stromu podporuji.

František Krejčí: Máme dlouhodobý projekt přeměny kulturních smrčin NP na smíšené lesy. To vše ve II. zóně NP. Máme dostatečnou kapacitu lesních školek, propracovaný systém sběru osiva z geneticky hodnotných buků, jedlí, javoru, jeřábu, dokonce i tisu. Přeměna nepůvodních smrčin NP patří mezi naše základní úkoly vedle přísné ochrany těch horských - přírodních smrčin, které musí zůstat bez zásahu, protože jsou předmětem ochrany přírody, jsou tam doma:-)

Odpovězeno: 02. 06. | 12:29Autor: Jaromír Bláha

Otázka: V NP Šumava je asi 2% území, kde stojí suché stromy, pod jejichž ochranou vyrůstá nový přírodní les. V NP Nízké Tatry se proti kůrovci zasahuje všude - viz http://www.youtube.com/watch?v=5iqoRayQT6I
K do se na to podívá ví o co jde některým politikům. Co můžou udělat lidé aby Vás podpořili?

František Krejčí: Dát o sobě vědět podobně jako naši kritici. Pište, reagujte v médiích raději silněji než manipulátoři veřejného mínění. Děkuji.

Odpovězeno: 02. 06. | 12:32Autor: UmKab

Otázka: Co budete dělat když ta sranda nevyjde ? Převezmete materialní odpovědnost ?

František Krejčí: Není to legrace. My nejsme majitelé lesů ani stání podnik. O svých komptencích jsem se již zmínil.

Děkuji za všechny otázky. Přijeďte se osobně přesvědčit, že příroda je daleko moudřejší než my:-)

Přeji hezké odpoledne.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 53 minutami

Putin prodloužil o další rok zákaz dovozu potravin ze Západu

Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti ruským společnostem a ruským představitelům.

Ruská odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument zveřejněný v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil "ochranou národních zájmů".

Zdroj: ČTK
Další zprávy