reklama
 
 

Letošní sucho podzemní vody neovlivnilo, jejich stav je lepší než v 80. letech

23. 11. 2016 18:35
Zatímco na čtvrtině území jsou podzemní vody silně pod normální úrovní, zbytek mimořádná sucha neovlivnila. Objem podzemních vod se sice špatně odhaduje, podle vedoucího oddělení hydrologie z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Zbyňka Hrkala se však stav největších nádrží proti konci 80. let zlepšuje. Podle něj tak letošní sucho hladinu podzemních vod příliš neovlivnilo. Odborníci se však shodují, že je přesto nutné podzemní vody více chránit.

Praha - Hladiny podzemních vod jsou na čtvrtině republiky stále mimořádně nebo silně pod normální úrovní, zejména v severovýchodních Čechách. Uvádí to nejnovější týdenní zpráva Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), datovaná k polovině listopadu. Podle vedoucího oddělení podzemních vod ČHMÚ Martina Zrzaveckého naopak velké zdroje podzemních vod v okolí Mělníka, Ústí nad Labem nebo v okolí Českých Budějovic a Třeboně dlouhodobé sucho nepociťují.

Objem podzemních vod v ČR se přitom nedá příliš odhadnout. Podle vedoucího oddělení hydrologie z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Zbyňka Hrkala se stavy největších nádrží proti konci 80. let zlepšují. V loňském roce se odebralo z podzemních vod přes 366 milionů kubických metrů vody, většinou pro veřejnou spotřebu.

Podzemní voda je nejkvalitnější vodou, protože z povrchu země se dostane do rezervoárů nebo puklin někdy až za několik let. "Lidé si přitom často představují, že je to nádrž v podzemí, kde je voda. Není tomu ovšem tak. Vyskytuje se v puklinách a v průrvách v podloží," vysvětlil Zrzavecký. Sucho, které loni sužovalo republiku, tak na české zásoby podzemních vod, které leží i 400 metrů pod povrchem, nemá podle něho aktuální vliv.

"Větší zásoby podzemní vody se mohou tvořit přibližně na třetině českého území," řekl ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Na zbytku území to ale není možné kvůli geologickému podloží.

Služba nyní dokončuje několikaletý projekt, který by měl zmapovat přítoky, odtoky a odpad podzemních vod na této jedné třetině. Měl by stát 623 milionů korun. O jeho výsledcích chce služba informovat během letošní zimy. Podle Hrkala výsledky u největších kolektorů ukázaly, že hladiny podzemní vody oproti konci 80. let, kdy se naposledy přeměřovaly, jsou na tom lépe.

Oslovení odborníci se shodují, že by se měly podzemní vody více chránit. Ministerstvo životního prostředí proto do novely zákona o vodách, kterou vláda letos schválila, zapracovalo zvyšování poplatků za jejich odběr. Resort chtěl zvýšit poplatky za odběr podzemní vody do roku 2022 na trojnásobek.

Předloha měla podle kritiků zvednout poplatky za vodu až o 17 procent, ministerstvo tento výpočet ale opakovaně zpochybnilo. Z novely se postupně stalo předvolební politické téma, zvyšování poplatků odmítli sociální demokraté. Ministr životního prostředí Richard Brabec stejně jako jeho stranický šéf Andrej Babiš (ANO) označili chování ČSSD za podrazácké a pokrytecké. Brabec tehdy řekl, že zvyšování poplatků do konce mandátu současné vlády nepředloží.

autor: ČTK | 23. 11. 2016 18:35

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama