Sucho a vyprahlá krajina odkrývají v Česku obrysy dávných památek, pochvaluje si letecký archeolog

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
4. 8. 2018 6:40
"Nejstarší památky, které jsme schopni z letadla vidět, jsou z doby neolitu, kdy se rozšířil zemědělský způsob života. To je 7,5 tisíce let zpátky," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz archeolog Martin Gojda.
Pravěká pohřební komora ohrazená kruhovým příkopem.
Pravěká pohřební komora ohrazená kruhovým příkopem. | Foto: Archiv Martina Gojdy

Praha - Ne každý archeolog se s kladívkem a štětcem spouští do jámy, aby odkrýval kosti, základy dávných staveb nebo sbíral keramické střepy. Martin Gojda z Archeologického ústavu Akademie věd už čtvrt století objevuje starodávné památky z letadla. A je jedním z mála lidí, kterým nevadí trvající sucho. Ve vyprahlé krajině jsou obrysy pohřebišť, opevnění nebo zaniklých vesnic vidět nejlépe.

"Vidíte? Tohle jsou zásobní a odpadní jámy a tady je krásně vidět půdorys domu i s bránou," ukazuje Gojda na fotografii zlátnoucího pole. A skutečně. Dům už sice dávno nestojí, obílí ho ale prozradilo.

Profesor Gojda vysvětluje, že jakmile člověk jednou kopne do země, půda už si to bude navždycky pamatovat. A pro letecké archeology je tak nejdůležitějším zdrojem poznání.

"Když vykopete jámu, příkop, plynovod, tak výplň vykopaného objektu už je navždy jiná. Má jiné chemické i fyzikální vlastnosti, jinak propouští srážky. Rostlinám vytváří odlišné podmínky pro růst," popisuje Gojda.

V promísené půdě se rostlinám daří lépe. Mají jinou barvu a vyrůstají do větší výšky, a tím "kreslí" obrysy původních objektů, které jsou z ptačí perspektivy dobře patrné. Odborníkům pomáhá hlavně fosfor, který rostlinám velmi svědčí a ve výplních může přetrvávat tisíce let.

"Nejstarší památky, které jsme schopni z letadla vidět, jsou z doby neolitu, kdy se rozšířil zemědělský způsob života. To je 7,5 tisíce let zpátky," podotýká Gojda. Celkem se svými kolegy objevil za posledních 25 let zhruba tisíc lokalit pocházejících z období od pravěku do novověku.

Letecký archeolog Martin Gojda
Letecký archeolog Martin Gojda | Foto: Jakub Plíhal

Nejvíce toho archeologům dokáže prozradit obilí, kukuřice, jetel či vojtěška. Ani na všudypřítomnou řepku si Gojda nemůže stěžovat.

Zatímco v běžném počasí není výškový rozdíl tak výrazný, v suchu mohou být rostliny nad dávnými stavbami oproti okolnímu porostu až dvojnásobné. A to proto, že když prší jen zcela výjimečně, písčitým podložím vláha hned proteče, promísená půda ji ale dokáže udržet.

Ani sklizené pole není zcela němé, půda nad zaniklými objekty je tmavší. A obrysy jsou vidět dokonce i v zasněžené krajině, protože půdní výplň je až o 1,5 stupně teplejší. "Když přijde tání, nad objektem sníh mizí rychleji," dodává vědec.

Gojdu pro obor nadchli brněnští kolegové Miroslav Bálek a Jaromír Kovárník, kteří se letecké archeologii věnovali už za minulého režimu. Měli to ale podstatně složitější než dnes, protože komunistická strana chtěla mít létající vědce s fotoaparáty v ruce zcela pod kontrolou.

"Musel s nimi letět nějaký estébák nebo voják z rozvědky. Let se naplánoval minimálně čtvrt roku dopředu na konkrétní den. Když pak bylo špatné počasí nebo se estébák hodil marod, protože se mu nechtělo, archeolog musel čekat dalšího čtvrt roku," popisuje Gojda.

On sám se letecké archeologii začal věnovat počátkem devadesátých let. "Když jsem tehdy obcházel potenciální sponzory, tak si mysleli, že letecká archeologie je hledání spadlých letadel. Což je mimochodem obor, který se zhruba v posledních deseti letech také etabloval, ale pro změnu se mu říká aeroarcheologie," říká Gojda.

Sponzory sice tehdy nesehnal, později ale dostal grant, a ústav si tak mohl koupit vlastní průzkumný letoun. V něm archeolog vyrážel nad česká pole se třemi fotoaparáty, zásobou filmu, velkou kamerou, hromadou map a notesem na koleni, kam všechno zaznamenával. Díky technologickému pokroku mohl většinu výbavy postupně odkládat.

Nejprve přišla GPS navigace, potom družicové snímky a digitální fotografie. Dnes už se v oboru využívají i drony, letadlo ale podle Gojdy zcela nahradit nemohou. "S dronem můžete přijet na kraj pole, ale podle předpisů ho nemůžete pustit na větší vzdálenost než několik set metrů," vysvětluje archeolog.

Další vymožeností, která archeologům pomáhá, jsou letecké mapy, které vytváří Google Earth nebo Mapy.cz. "Když se do nich podíváte, zjistíte, že je tam krásně vidět polovina lokalit, které jsme my 25 let pracně objevovali," říká Gojda.

Díky leteckým snímkům zveřejněným na internetu mají i laici archeologické lokality jako na dlani. To usnadňuje práci lovcům pokladů s detektory kovů, kteří dokážou cenné archeologické objevy zcela zničit.

Zdaleka největší technologickou revoluci ale přinesl nástup leteckého laserového skenování, díky němuž se odborníci nemusí omezovat pouze na pole, zkoumat mohou i lesy. "Tam s leteckou fotografií nic moc neuděláte, dolů nevidíte. Laser je ale schopen přes vegetaci proniknout a velmi rychle a ve 3D archeologické památky zmapovat," vysvětluje Gojda.

Stejnou technologií letos vědci objevili v pralesích Guatemaly celá města z dob mayské civilizace. O senzačním nálezu informovala všechna světová média. "Je ale potřeba zdůraznit, že my s touto metodou pracujeme už skoro deset let. A byli jsme první, kdo na toto téma vydal v Evropě ucelenou knižní publikaci," říká Gojda. Podotýká ale, že převratný nález celé civilizace na českém území nehrozí. "My po lesích objevujeme zaniklé středověké vesnice, třeba z třicetileté války. Používáme nejmodernější metody, ale nemáme bombastické nálezy jako třeba egyptologové," říká.

Systém dvou paralelních příkopů pochází zhruba z roku 4000 před Kristem.
Systém dvou paralelních příkopů pochází zhruba z roku 4000 před Kristem. | Foto: Archiv Martina Gojdy

Velkou radost má Gojda z nálezu dvou půlkilometrových obloukovitých příkopů. "Na jejich dně jsme objevili keramickou nádobu datovanou do roku 4000 let před Kristem," říká archeolog a přidává další zajímavý průzkum - ve Ctiněvsi přímo pod horou Říp. Už od 15. století se o lokalitě mluvilo jako o místě posledního odpočinku praotce Čecha. Gojdův tým proto průzkum nazval právě po této mytické postavě. Vědci na místě kopali tři sezony, výsledek je ale nejistý. "Bohužel dodnes nevíme, co přesně tam bylo," říká Gojda.

Lokalit, které archeologové nejprve objeví z letadla a pak tam začnou kopat, je jen zlomek. Zaprvé jich je tolik, že by na to odborníci neměli kapacitu. "A pak to ani není smyslem. Tím je, abychom měli památky zmapované a zdokumentované bez jediného výkopu. Když víme, kde jsou, můžeme je do budoucna chránit," vysvětluje vědec.

Martin Gojda je momentálně patrně jediným odborníkem, který se v Česku naplno věnuje letecké archeologii. Pětadvacetileté zkoumání nedávno završil vydáním obsáhlé knihy s názvem Archeologie a dálkový průzkum. Nyní se vědec věnuje hlavně shromažďování a digitalizaci všech dostupných dat. Do vzduchu teď bere především studenty, aby si obor osahali. A třeba ho po něm jednou převzali.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 50 minutami

Výbuch v Afghánistánu zabil nejméně 30 vojáků

Nejméně 30 příslušníků ozbrojených sil přišlo dnes o život a dalších 24 utrpělo zranění při mohutné explozi ve městě Ghazní, které je správním střediskem stejnojmenné provincie na východě Afghánistánu. Informovaly o tom tiskové agentury citující místní zdroje. Mohutnou explozi vyvolala bomba nastražená v automobilu před vojenskou základnou.

Agentura AP informuje kromě útoku v Ghazní o dalším sebevražedném atentátu za pomoci bomby umístěné v automobilu na jihu země. Terčem se stal konvoj šéfa tamní provinční rady. AP píše s odkazem na mluvčího provincie o nejméně třech mrtvých a 21 zraněných včetně dětí. K žádnému z útoků se zatím nikdo nepřihlásil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy