Praha - Češi nechodí k volbám hlavně proto, že mají pocit, že jejich účast nic nezmění a také proto, že politice prostě nerozumějí.
To je jeden ze závěrů studie Voliči a volby 2006. Tým politologů pod záštitou Akademie věd ČR v ní zkoumal, jak, proč a koho Češi volili do poslanecké sněmovny v červnu zmíněného roku.
K posledním sněmovním volbám přišlo 64,5 procenta oprávněných voličů. Při volbách v roce 2002 to bylo jen 58 procent. Největší zájem dostat k urnám další voliče má ČSSD, Strana zelených, neparlamentní strany a částečně i KSČM. Na zisky ODS by to mělo vyloženě negativní vliv.
Nízká volební účast by nahrála i ODS, nejen komunistům
Autoři upozorňují, že úplně neplatí zažité klišé, že nízká volební účast nahrává hlavně komunistům.
"Naopak nižší volební účast v rozmezí 30-40 % by výrazně zvýšila zisky ODS a KSČM, částečně i KDU-ČSL, a to vše na úkor ČSSD a SZ," píše se v závěru zmíněné studie.
Odborníci také připomínají, jak v éře propracovaných marketingových předvolebních kampaní roste význam nerozhodnutých voličů. To jsou ti, kteří se rozhodují jen v řádu týdnů před konáním voleb.
"Skupina nerozhodnutých voličů nabývá ještě většího významu za situace, kdy jsou výsledky voleb mimořádně těsné tak, jak tomu bylo ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006," tvrdí studie.
Mezi českými voliči je jich víc než dvaadvacet procent. A jak se stranám dařilo tuto skupinu v předvolební kampani oslovit?
Cíl všech kampaní: nerozhodnutí
Nejdůležitější jsou nerozhodnutí voliči pro strany, které nemají jazykem politologů "pevné voličské jádro". To je případ třeba Strany zelených. Zatímco z dlouhodobě rozhodnutých lidí by jí hlas dala pouze necelá čtyři procenta. Z balíku nerozhodnutých získali zelení více než patnáct procent hlasů. Nejmenší podíl nerozhodnutých má naopak mezi svými voliči KSČM.
I u dvou největších stran ODS a ČSSD tvoří hlasy z tábora nerozhodnutých významnou část.
Strany mohou mít u nerozhodnutých voličů problém kvůli tomu, že často říkají, že předvolební kampaně nesledují, a je proto složité je zaujmout. Přesto si volební stratégové stran nemohou dovolit nic zanedbat a výsledky voleb čím dál více ovlivňuje množství peněz na kampaň či charisma lídrů stran.
Silný je u lidí, kteří se o volbě rozhodují na poslední chvíli, naopak vliv rodiny. "Zatímco vliv rodiny a okolí přiznává 1,8 % rozhodnutých voličů, u nerozhodnutých je to 7,9 %," uvádějí autoři studie. Stejný podíl mezi nerozhodnutými 7,9 procent si pak vybere nějakou stranu, protože je to "menší zlo".
"Je pozoruhodné, že nerozhodnutí voliči mají velmi podobné charakteristiky jako ti, kteří se nakonec k volbám rozhodnou nejít. Mají pocit, že jejich hlas stejně nic nezmění a že politiku a dění kolem ní nechápou," poznamenává jeden z autorů Lukáš Linek.
