Nejvyšší státní zastupitelství sdělilo, že pro podání dovolání v neprospěch obviněných nejsou splněny zákonné podmínky a že by dovolání nemohlo vést ke změně závěrů soudů. "Nejvyšší státní zástupce nemá pochybnosti o tom, že trestní stíhání bylo ve věci vedeno důvodně, stejně tak důvodně byla ve věci i podána obžaloba na oba obviněné, která se opírala o rozsáhlý důkazní materiál," napsala instituce.
"Zároveň však nezbývá než akceptovat skutkové závěry soudů, že po celkově provedeném dokazování je dána pochybnost o stanovení přiměřené ceny uvedených letounů. Z toho vyplývá, že nelze jednoznačně určit výši škody, která měla být trestným činem způsobena," vysvětlila.
O pořízení transportních letounů za více než 3,5 miliardy korun rozhodla v roce 2009 druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), tehdy už v demisi. Obžaloba tvrdila, že stroje byly vinou Parkanové a ředitele ministerské sekce vyzbrojování Staňka předražené. Státní zástupce se snažil prokázat, že dvojice způsobila škodu ve výši zhruba 818 milionů korun, protože nenechala zjistit obvyklou cenu strojů. Podle pravomocného rozsudku ale státu žádná škoda nevznikla a oba obžalovaní udělali maximum pro to, aby se obchod uskutečnil v souladu se zákonem.
Obžalovaní čelili stíhání od roku 2012, vinu od počátku odmítali. Parkanová k soudu nikdy osobně nedorazila, a k věci tak veřejně nevypovídala. Staněk se naopak důsledně chodil hájit osobně. Oba mohou po státu žádat odškodné za nezákonné stíhání.
Státní zástupce Jan Kořán podal obžalobu v roce 2015, a to pro zneužití pravomoci veřejného činitele a pro porušování povinnosti při správě cizího majetku. Pro Staňka žádal pětileté vězení a pětimilionový trest, pro Parkanovou chtěl dvouletou podmínku a dvoumilionový peněžitý trest. Pro oba se domáhal také zákazů činnosti.
K motivům údajné trestné činnosti obžaloba tvrdila, že Parkanová se chtěla zavděčit Topolánkovi, aby ji nevyhodil z vlády, a Staněk se chtěl stát šéfem sekce vyzbrojování, kterou vedl jen jako pověřený řízením. Soudy to označily za nesmysl.
Trestní kauza kolem nákupu letadel CASA se táhla skoro deset
- Nové transportní letouny, které by nahradily dosluhující sovětské Antonovy An-26, začali vojáci aktivně hledat v roce 2005 za vlády Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). V červenci 2007, půl roku po nástupu Topolánkovy vlády, padlo rozhodnutí, že se neuskuteční tendr a vojáci a armáda se pokusí získat stroje výměnou za nepotřebné bitevníky L-159.
- Vláda Mirka Topolánka, tehdy již v demisi, schválila pořízení čtyř letounů CASA v dubnu 2009 (jeden měl být získán výměnou za stroje L-159). Nákup byl mnohými odborníky i médii kritizován jako předražený. Spekulovalo se také o tom, že za pořízením letadel stál tlak vysoce postavených úředníků ministerstva, kteří prý španělské stroje prosadili proti vůli některých armádních představitelů. Obchod prověřovala Evropská komise, která ale v listopadu 2011 řízení zastavila.
- Smlouva o nákupu letadel byla podepsána v květnu 2009, první stroj přistál v Praze v lednu 2010, zbylé tři do konce téhož roku. Během roku 2011 letouny postihlo několik závad, kvůli kterým měly opakovaně zákaz létat. Výměnou za problémy armáda s dodavatelem vyjednala prodloužení záruky o půl roku, během roku 2013 se jako kompenzace ze Španělska vrátily i dva bitevníky L-159.
- Informace o vyšetřování nákupu se na veřejnost dostala v červnu 2012, kdy policie požádala o vydání Parkanové, tehdejší místopředsedkyně sněmovny. O imunitu přišla v červenci 2012 (vzápětí rezignovala na místo ve vedení dolní komory), obžaloba byla k soudu podána po více než třech letech, v prosinci 2015. V září 2016 ještě Obvodní soud pro Prahu 6 vrátil kauzu k došetření, rozhodnutí ale zrušil městský soud a případ tak v květnu 2017, skoro po pěti letech od obvinění, začal projednávat Obvodní soud pro Prahu 6.
- Soud se v následujících letech zabýval výslechy desítek svědků, včetně bývalých ministrů Topolánkovy vlády a zástupců armády.
- V červnu 2020 začal soud po svědcích vyslýchat znalce. Právníci obhajoby u soudu zpochybnili posudek firmy American Appraisal (AA), na kterém byla založena obžaloba. Odmítli způsob, jakým znalecký ústav stanovil obvyklou cenu strojů. Autoři posudku na svých závěrech trvali. Státní zástupce Kořán v závěrečné řeči uvedl, že se u Parkanové nepodařilo prokázat zneužití pravomoci. Nově pro ni proto navrhl mírnější právní kvalifikaci, a to nedbalostní maření úkolu veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku z vědomé nedbalosti. Kořán také zrevidoval na základě dodatku ke znaleckému posudku výši škody z téměř 819 milionů na 777 milionů korun.
- Soud nakonec předloni v říjnu Parkanovou i Staňka zprostil obžaloby, žalobce se proti tomu obratem odvolal. Pro Parkanovou žádal dvouletou podmínku a dvoumilionový peněžitý trest, pro Staňka pět let vězení a pětimilionový trest. Loni v říjnu osvobození potvrdil odvolací soud. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž ve čtvrtek uvedl, že se rozhodl nepodat dovolání v kauze CASA a stíhání Parkanové i Staňka tak definitivně končí.
- S trestním stíháním kvůli nákupu letounů CASA souvisí také pokuta, kterou Parkanová dostala od Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten ji potrestal za to, že v srpnu 2013 na internetu zveřejnila záznamy výpovědí všech svědků i obviněných v případu, a to včetně jmen. Bývalá ministryně obrany proti rozhodnutí úřadu podala správní žalobu s tím, že ÚOHS jí upírá právo na svobodu projevu a na obhajobu. V listopadu 2016 ale pražský městský soud sankci potvrdil.
- Česká armáda má nyní šest strojů CASA, původní čtveřici loni doplnily dva nové stroje modernizované verze C-295MW (na její standard budou upraveny i stávající C-295M). Ministerstvo obrany za dvě letadla zaplatilo 2,3 miliardy korun s DPH. Předloni při desátém výročí zařazení letounů CASA do výzbroje vedení ministerstva, letectva i letecké základny vyslovilo i přes počáteční potíže spokojenost se spolehlivostí letadel.
