reklama
 
 

Se střídavou péčí nemusí souhlasit oba rodiče, rozhodl soud

16. 5. 2014 16:40
Ústavní soud zamítl stížnost matky proti verdiktu o střídavé péči.

Brno - Nesouhlas jednoho z rodičů není překážkou při soudním rozhodování o střídavé péči. Hlavním kritériem musí být zájmy dítěte, mezi které patří zachování vztahu s oběma rodiči. Vyplývá to z usnesení Ústavního soudu (ÚS), který odmítl stížnost proti verdiktu o střídavé péči.

Podala ji matka jménem svého dítěte. Pokud to podmínky umožňují, je podle ÚS vhodné, aby se na výchově podíleli oba rodiče.

V konkrétní kauze Obvodní soud pro Prahu 10 nejprve střídavou péči vyloučil, Městský soud v Praze ale dospěl k jinému názoru. Dítě, kterému byly tehdy dva roky, svěřil do střídavé péče rodičů v týdenních intervalech. Matka se zvoleným řešením nesouhlasila.

Dítě podle ústavní stížnosti ztratí střídavou péčí veškeré rodinné zázemí a pocit jistoty, navíc bude stále na cestách, neboť rodiče žijí každý v jiném městě.

Záleží na dětech, ne na rodičích

Podle stížnosti by soudy neměly střídavou výchovu nařizovat, pokud se na ní neshodnou oba rodiče. ÚS však už v několika dřívějších nálezech zdůraznil, že kritériem pro svěření dítěte do střídavé výchovy není přání konkrétního rodiče, nýbrž především zájmy dětí.

Střídavou výchovu soud chápe jako snahu o co nejúplnější naplnění práva dítěte na oba rodiče za situace, kdy spolu partneři již nežijí. Dítě si totiž zachová fungující vztah s oběma rodiči a zůstane součástí jejich každodenního života.

Také tentokrát ústavní soudci podpořili názor Městského soudu v Praze, podle kterého střídavá výchova vyvažuje alespoň částečně ztrátu úplného rodinného zázemí.

Každý případ je individuální

Zároveň soudci zdůraznili, že o střídavé výchově musí justice rozhodovat v konkrétních případech vždy na základě individuálních okolností a po prověření, že jsou splněny všechny podmínky.

ÚS zároveň uvedl, že justice sice může mít při úpravě styku rodičů a dětí ty nejlepší úmysly, avšak harmonické výchovné prostředí nelze vytvořit bez snahy rodičů.

"Této své zodpovědnosti by si tedy rodiče měli být vědomi a tomu by také měli přizpůsobit své vzájemné vztahy při hledání kompromisního řešení k vytvoření ideálního výchovného prostředí pro své dítě," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Jaroslavem Fenykem.

Po větším rozšíření střídavé péče často volají především muži. Většina dětí v Česku totiž po rozvodu či rozchodu partnerů stále končí v péči matek.

autor: ČTK | 16. 5. 2014 16:40

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama