reklama
 
 

Středočeské obci ruský plyn nechybí. Vyrábí si ho sama

9. 1. 2009
Kněžice si vystačí s vlastním teplem i elektřinou

Kněžice - Zásobník je z části zaplněn "čerstvou" zásilkou zbytků jídel z restaurací. Zanedlouho se nedojedené knedlíky, brambory, omáčka nebo zelí promění na bioplyn, který poslouží k výrobě elektřiny a tepla.

Lidé v nevelké Kněžici na Nymbursku nemusí mít těžkou hlavu z toho, že z Ruska už několikátým dnem nedorazil do Česka ani kubík plynu. Obec si strategickou surovinu vyrábí čtvrtým rokem sama.

A nejen to. Hned vedle bioplynové stanice stojí spalovna na biomasu. Teplo ze dvou kotlů, kde se spaluje sláma či dřevní štěpka, putuje do domů v obci.

"Nejsme na nikom závislí," říká starosta Milan Kazda vlastními slovy to, co se skrývá pod oficiálním názvem "energeticky soběstačná obec". Kněžice jsou první vsí v republice, která se tímto titulem může pyšnit.

Uhlí ve sklepech zůstalo, ale kouří jen pár komínů

Ačkoliv i přes den je teplota hluboko pod nulou, z komínů v Kněžici se čtyřmi sty obyvatel stoupá dým jen z několika z nich. Na obecní teplovod je napojeno devadesát procent místních obyvatel. Ti ostatní si doma topí dřevem.

"Ale chystáme se na to, že vyměníme okna, dům zateplíme a pak už budeme používat také jenom teplovod," říká mladá matka, které se právě vrací domů ze sáňkování se svým malým dítětem. Přes zimu topí také dřevem.

Podle starosty Kazdy se skutečně ještě několika domácnostem topení dřevem vyplatí - pokud ho seženou výjimečně levně. Jinak je topení z obecní ekologické výtopny levnější. Díky tomu z Kněžice prakticky zmizelo uhlí.

Lidé ho ale ve sklepích ještě mají. jako pojistku, kdyby se porouchal teplovod. "I já mám doma ještě několik koleček uhlí," usmívá se Stanislav Čermák, který má na starost provoz obecní bioplynové stanice a spalovny na biomasu. Jinak je také napojen na teplovod a říká, že je spokojen.

"Jeden gigajoul z uhlí vyjde na 300 až 330 korun, od nás na 270 korun," vysvětluje starosta Kazda, čím místní obyvatele lákala, aby se připojili na obecní teplovod.

"To víte, lidé na vesnici jsou obecně více nedůvěřiví," dodává Kazda.

Rozpočet 6 milionů, stavby za 135 milionů korun

Původně chtěla radnice postavit v obci jenom spalovnu na slámu, šťovík a další biomasu, ale zjistila, že by to bylo příliš drahé. Pak se ještě objevil nápad s bioplynovou stanicí, kde by se vyráběl proud a zbytkové teplo se rovněž využívalo k vytápění.

A objevila se i možnost, jak investici za 135 milionů korun zaplatit. Více než polovinu - bezmála 86 milionů korun - poskytla Evropská unie, dalších 10 milionů dal Státní fond životního prostředí.

"Jenže na DPH jsme odvedli 25 milionů, takže nakonec byl příspěvek od státu minus patnáct milionů korun," říká starosta Milan Kazda. Obec se musela zadlužit, v současnosti splácí úvěry ve výši asi 35 milionů korun. Splácí je z toho, co vydělá bioplynová stanice a spalovna.

Radnice dále investuje. Zastřešila zásobník v bioplynové stanici, aby zamezila šíření zápachu. U spalovny na biomasu staví akumulátor, odkud se bude moci teplo brát při večerních a nočních špičkách. Radnice plánuje i to, že by stroje, které obsluhují bioplynovou stanici a spalovnu, v budoucnu jezdily na obecní biopalivo.

Naši předci také byli energeticky soběstační

Starosta Milan Kazda tvrdí, že jedním z důvodů, proč se obec vydala tímto směrem, je snaha vrátit se k historickým kořenům. "Sedláci na vesnicích byli také energeticky soběstační," vysvětlují starosta. Spočítal si, že předloni vyrobila obec 5,6 megawatthodin elektřiny na jednoho obyvatele, přičemž celostátní průměr je asi 2,4 megawatthodiny.

Obec se rozhodla stavět energetické zdroje i proto, aby nebyla na nikom závislá. Třeba jako půlka Evropy na ruském plynu. "Tak to dopadá, když jste závislí na někom jiném," komentuje Kazda současnou plynovou krizi.

Začátky nebyly jednoduché. Místní lidé ambiciózním plánům moc nevěřili, na vedení obce se dívali jako na blázny. Stěžovali si i na zápach z bioplynové stanice. Nově vybudované zdroje tepla a elektřiny navíc od počátku trápily technické potíže.

"Loňská zima už byla téměř bez problémů a letošní zatím také," pochvaluje si starosta. Někteří lidé si už nechají do svých domů proudit i teplou vodu z obecních výtopen.

Palivo se vozí z blízkého okolí, ale třeba až z Prahy

Starší muž v montérkách připevní hadici z velkého kontejneru, který právě přivezl traktorem, na ventil u bioplynové stanice a čeká, až se prasečí kejda přečerpá do zásobníku.

Právě kejda je jedním z hlavních paliv. Do bioplynové stanice putuje také třeba krev z jatek, odpadní voda z výroby loje a sádla, tráva, odpad ze septiků a žump, kaly z čistírny odpadních vod z nedalekého Městce Králové, ale třeba také už zmiňované zbytky jídel z restaurací a jídelen.

"Tohle je ze Špindlerova Mlýna," ukáže na nevábně vypadající hmotu Stanislav Čermák, který má na starost provoz obou obecních zdrojů energie. Zbytky jídel se do Kněžice vozí třeba také z Prahy, Teplic nebo z Třebíče.

"Sami se nám hlásí zájemci, neumí se toho sami zbavit," vysvětluje starosta Milan Kazda. Kromě proudu a tepla bioplynová stanice produkuje rovněž hnojivo, které se používá na okolních polích.

Zpátky se pak zase vozí sláma, šťovík, z lesa zbytky dřeva. To vše se pak spaluje ve dvou kotlích na biomasu. Paliva je dostatek. "S tím nemáme problém," dodává starosta Kazda.

Čtěte blogy na Aktuálně.cz:

Jan Beránek: Vyjdeme z plynové krize konečně poučení?
Václav Pačes: Jak vážná je energetická krize?

 

autor: Pavel Baroch | 9. 1. 2009

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama