„Hrubá manipulace.“ Strážce rozpočtu tepe vládu za prezentaci dluhu. Vidí velkou chybu

Vláda musí do konce září poslat finální podobu státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Zatím počítá s tím, že výdaje přesáhnou příjmy o 389 miliard korun. A rovněž s tím, že výdaje rostou dvakrát rychleji než příjmy. Horší schodek byl jen v covidovém roce 2021, a to 419,7 miliardy.

Zároveň ale kabinet Andreje Babiše (ANO) slibuje, že pak začne šetřit. A to výrazně. Díky reformám. „Jako pozorovatel politického provozu mohu říct, že to považuji za nepravděpodobné,“ tvrdí Hampl coby jeden z největších expertů na rozpočet v Česku.

Související

35:49

Neobhajitelný rozpočet, expert radí Babišovi radikální řez. Za jednu věc premiéra chválí

Řekl jste, že ten návrh rozpočtu je horší než ten covidový, můžete říct v čem?

Strukturální saldo, tedy nesoulad mezi příjmy a výdaji (dlouhodobý schodek státního rozpočtu, který přetrvává bez ohledu na aktuální stav ekonomiky – pozn. red.), předpokládá vláda navýšit. Jde o nejvyšší nárůst od pandemie covidu-19 a úroveň schodku má přesáhnout hladinu z obou covidových let.

Kde vidíte to řešení?

Například opatření v podobě zrušení superhrubé mzdy považuji za chybu, přineslo vyšší inflaci a vyšší dluhy. Opravovaní veřejných financí by mělo začít tím, že bychom se v klíčových parametrech měli vrátit před covid. Jestli to bude stačit, uvidíme.

Co by to znamenalo?

Dominantně jde o rozpočtové určení daní. To je to přerozdělení peněz z daní, které dostávají obce a kraje. Od covidu docházelo ke zvyšování podílu obcí a krajů.

Jde o návrat stavu před superhrubou mzdu, která dělá ten systémový zub. Objevily se i nové automatické valorizace, které teď máme ve zdravotnictví, školství i obraně. A týká se to i platů komunálních politiků.

Obce a kraje tak trochu zachraňují státní rozpočet – přebytky se započítávají do veřejných financí a zlepšují celkový deficit.

Ano, ale změnili jsme rozpočtové určení daní. Posíláme obcím a krajům víc peněz, které leží na nízkoúročených účtech v bankách. Stát se zadlužuje za relativně vysokých úroků, aby jim peníze poslal. To není efektivní způsob hospodaření.

Jsme v tom úplný unikát, protože máme přebytky zhruba třikrát větší, než je obvyklé v Evropské unii.

Překvapilo vás něco na návrhu rozpočtu pro příští rok, který počítá s deficitem 389 miliard korun?

Překvapilo mě, že vláda tak rychle opouští mantru, že bude držet mantru, že bude držet veřejné finance bezpečně pod třemi procenty. Teď víme, že to je nebezpečně nad třemi procenty.

„Je to matoucí záměrně“

Vedly se o tom spory. Jde o podíl deficitu celých veřejných financí, tedy nejen státního rozpočtu, na HDP. Pro veřejnost je to trochu matoucí, můžete to vysvětlit?

Obávám se, že je to matoucí záměrně, ale realita je jen jedna. Zástupci ministerstva financí to na rozpočtovém výboru řekli úplně jasně.

Jediné číslo, které je srovnatelné mezinárodně, které je srovnatelné v Evropě, které můžete rozumně vykazovat a být přesní, je to maastrichtské. To, které bude vykázáno Českým statistickým úřadem i Eurostatem.

A to je číslo 3,5 procenta (podíl deficitu veřejných financí na HDP – pozn. red.), případně to může být i víc.

Související

„Rozpočet je pro nás problém.“ Šéf Motoristů vystoupil nečekaně tvrdě proti Babišovi

Váš kolega z Národní rozpočtové rady Petr Musil mluví o hrubé manipulaci v souvislosti s tím, jak vláda prezentuje podíl deficitu veřejných financí. Označil byste to stejně?

Prezentovat podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu ve výši 2,8 je opravdu hrubá manipulace.

Kolik by měl být deficit samotného státního rozpočtu, aby podle vás ke zmíněné manipulaci nedocházelo?

Vycházelo by to na 308 až 310 miliard korun.

Výdaje rostou rychleji

Čeká nás období, kdy se budou muset zvyšovat daně?

Jen připomenu, jaké daně v minulosti klesly. Kromě superhrubé mzdy šlo například o daň z převodu nemovitostí, silniční daň, vyšší limity pro registraci k dani z přidané hodnoty, paušální daň.

Konsolidační balíček sice zvýšil třeba daň z nemovitostí, ale teď se zase snižují odvody pro živnostníky, znovuzavádějí některé slevy, například školkovné. Převedení plateb za obnovitelné zdroje na stát je také fakticky snížení daně.

Zažíváme cyklus snižování a zvyšování daní. Ale problém je v tom, že výdaje rostou systematicky rychleji než příjmy státu. To je systémový, dlouhodobý nesoulad. A jak je vidět na návrhu rozpočtu, ještě se zvětšuje.

Bez škrtů ve výdajích se tedy vláda neobejde?

Pokud nechtějí zvyšovat daně, tak by několik let měly výdaje růst pomaleji než příjmy státu. Pak by nebylo potřeba zvyšovat daně.

Srovnání vlád

Když srovnáte přípravu rozpočtu této a minulé vlády, kterou jste také velmi tvrdě jako Národní rozpočtová rada kritizovali, jak by z toho tato vláda vyšla?

U této vlády nevidíme tendenci přikrášlovat příjmy, kterou jsme viděli u minulé vlády. Zatím neznáme hlavní výdajové položky. Nevíme, jak to dopadne s valorizací důchodů, jak to bude s platbami za státní pojištěnce nebo s růstem mezd. To si budeme muset ještě počkat.

Ale pokud bych to měl srovnat, tak minimálně ta prezentace čísla, 2,8 versus 3,5 nám připadá jako nekorektní.

Minulá vláda dělala řadu věcí, které jsem kritizoval, ale zároveň veřejné finance konsolidovala. Teď to vypadá, že návrh příjmů je korektní, ale zase dramaticky narůstá deficit. Ale opravdu dramaticky.

U důchodů. Ale už padlo, že to má být jen zákonná valorizace.

Já slyším, že se o tom v září bude jednat. My vidíme, že je tam rozpočtováno víc než jen na tu zákonnou valorizaci. Řádná by měla být deset až jedenáct miliard. V rozpočtu je 19 miliard. Když se odečtou například věkové valorizace, tak to vychází, že tam je šest až sedm miliard korun navíc.

Související

Motorista se nezvykle ostře vymezil proti Babišovu plánu na další „rozdávání“

Řádná valorizace důchodů od příštího ledna vychází na růst důchodů v průměru o tři sta až tři sta padesát korun. Jakému růstu odpovídá to, co je v rozpočtu?

Možná ještě o dvě stovky navíc.

Pak by to nebylo 300 až 350, ale třeba pět stovek?

Jde o velmi hrubý výpočet a říkám to velice opatrně, protože záměr neznáme. Meziresortní připomínkové řízení totiž počítá jen se zákonnou valorizací.

Reálně jsou ale rozpočtované vyšší prostředky. My si to překládáme tak, že vláda o tom povede debatu. Stejné to je u platů za státní pojištěnce a platů státních zaměstnanců.

Náklady na státní dluh rostou

Rychle rostou náklady na státní dluh, zvedají se úroky - tedy cena, za co si Česká republika půjčuje. Jak velké je to riziko?

Náklady na obsluhu státního dluhu jsou nejdůležitějším mandatorním výdajem, který předbíhá všechny ostatní výdaje. Věřitelům vždy musíte zaplatit. Jinak vyhlašujete bankrot.

A tenhle nejdůležitější výdaj se bude navyšovat a bude zmenšovat prostor pro ostatní výdaje. Přesně proto by bylo dobré držet zadlužování v mezích.

Protože nedržet to v mezích znamená, že tenhle výdaj vám bude permanentně ztěžovat sestavování rozpočtu v budoucnu. Bude permanentně narůstat jeho podíl na celkových výdajích.

Co z toho vyplývá?

Je to jedna z největších výdajových položek státního rozpočtu. A jsme v situaci, kdy úrokové sazby se naprosto nepochybně nebudou vracet do časů před covidem, do těch časů extrémně nízkých úrokových sazeb. Teď je to obráceně, celosvětově úrokové sazby, tedy výnosy z dluhu rostou. A tím pádem obsluha každého nového dluhu bude dražší.

Přesně z toho důvodu tak silně prosazujeme, abychom každý nový dluh velmi dobře zvažovali. Každý nový dluh vyjde dráž, než jsme zvyklí. Už to nebudou jeden a půl, dvě, tři procenta, za kolik si půjčujeme. Ale budou to čtyři, pět, možná víc procent.

A každý, kdo má hypotéku, dobře ví, že je rozdíl platit dvouprocentní sazbu a čtyřprocentní sazbu.

Vláda se zavázala deficit snižovat

Vláda se ve fiskálně strukturálním plánu zavazuje, že bude postupně snižovat deficit, tedy nějaký konsolidační plán…

Ten já jsem zatím nezaznamenal

Vláda ale počítá s tím, že rok před volbami do Poslanecké sněmovny by se měl deficit veřejných financí začít snižovat a postupně se dostat až k jednomu procentu HDP. Věříte tomu?

Ptají se na to všichni. Nevím, jestli je všem jasné, o čem mluvíme. Kdybychom se měli z čísel, která jsou namalovaná v rozpočtu příští rok, dostat na ta žádoucí v roce 2028, musela by vláda konsolidovat nějakých 130 až 140 miliard korun z roku na rok. Takhle velký ten problém je.

Vy se mě ptáte, jak pravděpodobné je, že v roce prezidentských voleb a v roce voleb do sněmovny bude politická elita odvážná, aby dělala takhle razantní kroky. Jako pozorovatel politického provozu mohu říct, že to považuji za nepravděpodobné.

Vláda tvrdí, že poroste ekonomika a vyberou víc peněz na daních, příjmy půjdou i z potírání šedé ekonomiky, práce na černo.

V tom fiskálně strukturálním plánu nic takového není, nejsou tam žádná zázračná tempa růstu ekonomiky.

Jestli něco takového má přijít, předpokládám, že by to vláda chtěla deklarovat Evropské komisi a říct to ostatním partnerům. Nejsou tam žádné investice s multiplikátorem nad jedna, žádná tempa růstu, která by atakovala pět nebo šest procent.

Jak moc by musela česká ekonomika růst, aby se peníze vracely?

Museli bychom se bavit o tempech nad pět, možná spíš nad šest procent. Nikdo z ekonomických pozorovatelů s tím nepočítá. A nepočítá s tím ani vláda, která to nemá ve svých výhledech.

Rád bych ta čísla slyšel. Jsem auditor veřejných financí a politického dění. Mně nestačí politické proklamace, mně nestačí propaganda. Pro mě je důležité, co je napsáno na papíře. Z čeho se bude země zpovídat partnerům. Nic takového tam není.

Související

Macinka chce probrat změny pro rozpočet 2028 i možnost zastavení části projektů

Málo času na připomínky

Scházíte se s ministryní financí Alenou Schillerovou?

Měli jsme v minulosti schůzky, potkáváme se na vládě.

Konzultuje to s vámi, třeba ten fiskálně strukturální plán? V textu, kde se Evropská komise vyjadřuje k českému návrhu na nový fiskálně strukturální plán, se píše, že jste na něm spolupracovali.

Ve spolupráci s námi to určitě nebylo. My jsme byli jedním z připomínkových míst. Bylo na to málo času, plán se připomínkoval snad dva dny.

Velmi dobře spolupracujeme s odborným aparátem ministerstva financí, děláme společné metody, chodíme na výbory pro rozpočtové prognózy, díváme se na prognózy ministerstva financí, komunikace probíhá normálně.

Ptám se i proto, že ministryně financí, když byla v opozici, velmi často a silně argumentovala vašimi podklady a připomínkami. Teď se to otočilo, vy kritizujete ji.

Jsme na to zvyklí, je to normální. Naše stanoviska vždycky víc používá opozice, ať je jakákoli. A vždycky po volbách se to otočí. Je to kolorit a jsme na to zvyklí.