Vimperk - Tisíce šumavských smrků dostaly v těchto dnech barevnou značku. Pracovníci národního parku takto označili stromy, které mají padnout, protože je napadl kůrovec.
Značku na kmen ovšem dostaly i smrky, které rostou v bezzásahových zónách parku. Jenže k tomu zatím řediteli šumavského parku Janu Stráskému chybí povolení jeho nadřízeného, ministra životního prostředí Tomáše Chalupy.
Vedení národního parku "akci značky" odůvodňuje tím, že chce mít kácení dobře nachystané. "V bezzásahovém území se někde skutečně stromy označují, ale je to jen z důvodu předběžné připravenosti," řekl Aktuálně.cz Stráského náměstek Jiří Mánek.
"Samozřejmě je klíčové stanovisko ministerstva životního prostředí, bez kterého nebude uříznut ani jediný strom," dodal Mánek. Ministerstvu životního prostředí postup šumavského parku nevadí.
"Označování nakažených stromů je standardní postup a pokud nerozhodneme o postupu boje s kůrovcem, žádné další kroky se podnikat nebudou, ani kácení," řekla Aktuálně.cz mluvčí resortu Michaela Jendeková. Později vedení parku uvedlo, že značení smrků je pouze podrobný monitoring výskytu kůrovce.
Kdo zaplatí barvu?
Proti značkování šumavských smrků v územích, kde se v minulých letech nesmělo kácet, se ohradilo ekologické Hnutí DUHA, které patří mezi nejhlasitější kritiky Stráského plánu na masivní kácení stromů v národním parku.
"Je to divadlo. Ministr Chalupa říká, že čeká na posudky, podle kterých rozhodne, a ředitel parku už vyznačuje v oblastech ponechaných přírodě stromy k těžbě," konstatoval Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
"Pokud ministr Chalupa kácení v oblastech ponechaných přírodě neschválí, zaplatí Jan Stráský náklady na zbytečné vyznačování stromů ze svého?" dodal Bláha.
Kácení v samém srdci Šumavy
Lidé z této organizace se na vlastní oči přesvědčili, že barevnou značku dostaly stovky smrků například v Černohorském močálu a oblasti kolem Ptačího potoka mezi Černohorskou nádrží a Modravským potokem.
"Jan Stráský chce těžit stromy v horských pralesích, rašeliništích i mokřadech v samotném srdci Šumavy," uvedl Bláha. Padnout mají třeba i pralesy na Smrčině a Hraničníku, nebo smrky v oblasti Mlynářské a Rybárenské slati.
"Kácením smrků se zničí mladé stromky, které pod nimi již teď vyrůstají," upozorňuje člen Hnutí DUHA.
Stráský chystá chemický útok
Před kácením v nejcennějších oblastech parku varují i přední čeští vědci. Ředitel Stráský přitom chystá nasadit proti kůrovci i chemické postřiky.
"Aplikace chemických postřiků v chráněných lokalitách je velmi riziková a nežádoucí," uvedla Česká společnost pro ekologii, která sdružuje desítky vědců z Jihočeské univerzity, Přírodovědecké fakulty nebo Botanického ústavu.
Před chemií varovalo i Centrum pro výzkum biodiverzity, podle něhož jde o nejhorší způsob "ochrany" před kůrovcem. Mimo jiné proto, že insekticidy mají na lýkožrouta, který žije pod kůrou, malý účinek, zato zahubí jiný hmyz žijící na povrchu.
"Mnohé z těchto druhů jsou ohrožené, chráněné, mimo jiné i celoevropskou sítí chráněných území Natura 2000. Chemické zásahy by pochopitelně měly značně negativní dopad na hodnocení České republiky Evropskou komisí, včetně citelných finančních následků," upozorňují vědci.
