Snížíme nezaměstnanost. Slib, který kandidáti nemohou splnit

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
23. 5. 2014 5:27
Možnost snižovat nezaměstnanost mají v europarlamentu především národní vlády, nikoli europoslanci.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jan Langer

Praha – Snížíme nezaměstnanost a zajistíme více míst pro absolventy a lidi v předdůchodovém věku, předhánějí se strany před volbami do Evropského parlamentu. Předvolební sliby však narážejí na podstatnou překážku.

Když se deník Aktuálně.cz tázal lídrů na konkrétní recepty, jak Čechům zajistit práci, dostal dvě nejčastější odpovědi – podpořit hospodářský růst a více využívat evropských fondů na podporu zaměstnanosti a podnikání.

Využívání přidělených peněz však spadá do kompetencí národních vlád a europoslanci mají jen omezené možnosti.

"Brusel nám zaměstnanost žádným nařízením nezvýší, my se musíme v těchto oblastech starat sami," přiznává jednička sociální demokracie Jan Keller. Cestu pro pomoc z EU vidí především v dotacích z eurofondů.

"Je třeba, abychom tyto programy využívali intenzivněji a ty, které již máme, čerpali v souladu s pravidly," dodává Keller.

Na dotace spoléhá také jeho konkurent z KDU-ČSL Pavel Svoboda. Ten si pochvaluje například stáže pro absolventy škol placené z Evropského sociálního fondu.

"Ty fungují tak, že stážista je u zaměstnavatele, náhrada mzdy je mu vyplácena přes státní orgány a zaměstnavateli jsou hrazené náklady spojené se zaučováním stážisty. Úspěšnost spočívá v tom, že zaměstnavatel si potom stážistu často nechá. Přitom je jasné, že jinak by třeba neměl odvahu nezkušeného absolventa zaměstnat," popisuje Svoboda.

O dotacích je rozhodnuto

Problém ovšem je, že o využívání přidělených financí rozhodují národní vlády, nikoli europoslanci. Ti nově zvolení už navíc nepromluví ani do množství peněz, které do těchto fondů jdou. Rozdělení na příštích sedm let už je totiž až na detaily hotové.

Zaměstnanost podporují především operační program Podnikání a inovace a Evropský sociální fond a program Zaměstnanost. Na podnikání má do Česka v letech 2014 až 2020 jít až 20 miliard eur, na podporu zaměstnanosti 2,5 miliardy.

Evropský sociální fond

V období 2007-2013 bylo možné z Evropského sociálního fondu vyčerpat až 3,8 miliardy eur v rámci tří programů - Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Praha - Adaptabilita.

U prvního z programů se zatím podařilo vyčerpat 62 %, další schválené projekty čekají na proplacení. Podle výroční zprávy se v průběhu let díky těmto penězům podařilo vytvořit 55 tisíc nových pracovních míst.

Pro období 2014-2020 se v tuto chvíli počítá s částkou kolem 2,5 miliardy eur.

Nově zvolený parlament se v sedmiletém plánovacím období trefil do "pauzy" - nadcházející dotační období rozhodli jeho předchůdci, to následující už bude v rukou dalšího parlamentu.

Jedinou nadějí, jak ovlivnit množství peněz ve fondech, je tak plánovaná revokace rozpočtu, kterou si vymohli současní europoslanci.

"V polovině volebního období bude možné dodatečně upravit kapitoly v rozpočtu. Ten se totiž připravoval v období krize a počítal s horšími výsledky,“ vysvětluje odcházející europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL).

Také podle ní má největší zodpovědnost ve snižování nezaměstnanosti česká vláda, možnosti ale mají i europoslanci. "Měli bychom se zasazovat o posílení vnitřního trhu a snižovat bariéry, zajistit, aby byla stejná pravidla pro všechny, a posilovat konkurenceschopnost," vypočítává Roithová, kterou lidovci zvažují jako možnou kandidátku na příští českou eurokomisařku.

Hospodářský růst

Na posílení ekonomiky spoléhá také komunistická jednička Kateřina Konečná. "Je třeba nastartovat hospodářský růst, protože pouze ten může vytvořit nová pracovní místa," myslí si Konečná a dodává, že až 80 % legislativy k nám přichází z EU.

I zde jsou ovšem ruce europoslanců svázané – zákony totiž nenavrhují oni, ale Evropská komise. Poslanci tak mohou pouze podpořit či zablokovat návrhy eurokomisařů, nebo podat podnět a doufat, že se ho komise ujme.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Běloruská KGB zastřelila opozičníka, při zátahu zemřel také jeden z agentů

Běloruská tajná služba KGB při zátahu v bytovém domě v Minsku zastřelila muže. Po smrti je i jeden z příslušníků, informovala v úterý na svých stránkách služba. Podle agentury Belta byl zastřelený muž spojen s opozicí.

KGB označila zabitého muže za teroristu. Tímto jazykem úřady v minulosti opakovaně popisovaly demonstranty či osoby vyjadřující odpor vůči režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Opoziční server Naša Niva uvedl, že člena běloruské KGB zastřelil a následně sám přišel o život 32letý programátor Andrej Zelcer, který pracoval pro americkou IT firmu.

Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé demonstrace proti oficiálnímu vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice je přesvědčena, že hlasování provázely podvody a že skutečnou vítězkou byla opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil a vězněním svých odpůrců se snaží v zemi umlčet veškerý nesouhlas.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Pákistánská armáda zabila deset ozbrojenců, údajně plánovali teroristické útoky

Pákistánské ozbrojené složky zabily v přestřelce na severozápadě země deset ozbrojenců, včetně čtyř velitelů, a zabavily také mnoho zbraní. Podle armády patřili bojovníci ke skupině, která stála za nedávnými útoky na civilisty a plánovala další údery. V úterý o tom informovala agentura AP.

Armáda zasahovala v oblasti Jižního Vazíristánu v provincii Chajbar Pachtunchvá, která byla až donedávna baštou hnutí Tehríke Tálibán (TTP). To je pákistánskou odnoží islamistického afghánského hnutí. Armáda ale neposkytla o operaci žádné podrobnosti ani informace o příslušnosti zabitých ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy